Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Dnes to tedy bylo na radě staženo…

    Rada města Brna stáhla 5. června z projednávání připravená hodnocení čtyř ředitelů kulturních institucí: Národního divadla Brno, Městského divadla Brno, Domu umění města Brna, Filharmonie Brno.

    Magistrát města Brna. FOTO BOŘIVOJ HÁDEK

    Je zjevné, že jde o další snahy sankcionovat především ředitele Národního divadla v Brně, ale i další, za prosazení Frljićova představení  Naše násilí a vaše násilí.

    Náměstek primátora města Brno pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno) FOTO ANNA VAVRÍKOVÁ

    Náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno s podporou Pirátů) k tomu na své stránce sdělil podstatné informace, které přetiskujeme:

    Rada města Brna dnes na návrh primátora většinou hlasů stáhla z projednávání všechny body týkající se hodnocení působení ředitelů čtyř kulturních příspěvkových organizací (Filharmonie Brno, Městské divadlo Brno, Národní divadlo Brno, Dům umění města Brna) ve funkci. Má se to prý řešit po volbách. Tento postup je podle mého názoru špatně, popíšu proč.

    Formálně – podle pracovního práva – jsou všichni ředitelé kulturních příspěvkových organizací ředitelé na doživotí. Mají úvazky na dobu neurčitou a nikdy by už nemuselo být vypsáno žádné výběrové řízení na žádného ředitele. Podle zřizovacích listin těchto příspěvkových organizací se ale zpravidla po pěti letech jejich činnost hodnotí a výsledky pak projedná Rada, která ředitele potvrdí ve funkci, nebo vypíše výběrové řízení. Doba pěti let je nezávazná, ale tak nějak by to mělo být.

    Je tento proces správně? Není. Správně by o tom vůbec neměla rozhodovat Rada města (která může každého ředitele bez udání důvodů odvolat kdykoliv, každý den, stejně tak může kohokoliv bez udání důvodů ředitelem jmenovat). O to se taky už několik let spolu s Asociací profesionálních divadel snažím. Je to ona snaha o vznik zákona, který pro kulturní organizace vytvoří novou právní formu, jež bude zohledňovat specifické chování kulturních organizací. Jmenuje se to VKI (veřejná kulturní instituce) a její výhody jsou např. možnost více zřizovatelů (to dnes nejde), dlouholeté financování a odpolitizování.

    Velké kulturní instituce, zejména divadelního typu, by měly mít svou správní radu (jako firmy), která zodpovídá za instituci a která vybírá ředitele. Postup pro výběr ředitele a i pro definování jeho funkčního období by měl definovat onen zákon. Zásadní je, že by správní rada měla možnost jednou prodloužit pětileté funkční období a pak by mandát ředitele automaticky ze zákona zanikl a nedocházelo by k tomu, že by měl ředitel pocit, že organizace je jeho a nikdo nemá právo ho vyměnit, což se dnes někdy stává. O tom, zda se řediteli mandát prodlouží, nebo ne, by muselo být dle zákona rozhodnuto na základě hodnocení určitou delší dobu před koncem funkčního období (rok a víc), aby bylo dost času na konání výběrového řízení, na předání funkce atd.

    Vzhledem k absenci tohoto zákona se však jede podle interních předpisů a podle stávající právní úpravy, která to nijak detailně neřeší. Takže v souladu s tímto postupem Odbor kultury před několika měsíci zahájil hodnocení ředitelů, která jsou sepsána velmi podrobně. Rád je všechna poskytnu. Je zhodnoceno naplnění jejich předložené koncepce/vize, manažerská činnost, ekonomické výsledky apod. Na základě podrobných zhodnocení má rada rozhodnout o potvrzení ve funkci na další pětiletku, nebo o vyhlášení výběrového řízení – na oboje má plné právo. Prodloužení na další funkční období je podle mého názoru zásadní zejména pro Filharmonii Brno a pro Národní divadlo Brno.

    Filharmonie Brno má ředitelku Marii Kučerovou jmenovanou od ledna 2013. Kromě její manažerské a umělecké role je její osoba naprosto klíčová pro výstavbu Janáčkova kulturního centra, nového koncertního sálu vedle Besedního domu. Je to nesmírně obtížná stavba, kde jsou potřeba vychytat nejmenší detaily, aby to dobře fungovalo pro návštěvníky i účinkující. Role paní ředitelky je v tomto procesu klíčová. Její odchod by znamenal zásadní riziko pro celou stavbu. Současně je také velmi žádoucí, aby Marie Kučerová dovedla filharmonii spolu s novým šéfdirigentem světového formátu do nového koncertního sálu. Její výměna po první pětiletce nedává podle mě žádný smysl a nerozumím tomu, proč by měla být vtahována do nějakých politických her. Nebo něco dělá špatně?

    U pozice ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera je situace mírně jiná, jinak ale hodně obdobná. Glaser byl radou města jmenován v září 2013. Formálně tedy ještě „neodkroutil“ pět let, ale v souladu s výše uvedeným nástinem nového zákona, o který společně s primátorem i Asociací usilujeme několik let, je žádoucí, aby hodnocení ředitelů bylo prováděno před uplynutím jejich (zde neformálního) funkčního období. Stejně jako u Marie Kučerové má Glaser vysoké manažerské schopnosti a NdB po stránce umělecké oproti předchozí éře pozdvihl. Ale o tom se určitě bavme, kvůli tomu ono hodnocení je. Národní divadlo Brno prochází nyní velmi náročným obdobím, kdy není k dispozici kvůli komplexní rekonstrukci Janáčkovo divadlo. Ředitel divadla se toho zhostil dobře. Uhájil to, že se nebude na rok soubor či jeho část propouštět (vedlo by to k dlouhodobému poničení instituce, soubor by se rozpadl), zajistil provoz tak, aby diváci nepřišli o opery či balety (šapito v Lužánkách a zejména inscenování oper přímo do prostorů pavilonů na BVV). Pro naplnění jeho koncepce je velmi žádoucí, aby mohl pokračovat dál, až se provoz vrátí do normálu. Měnit nyní směr, který je nastaven, není pro NdB, domnívám se, vhodné. Ekonomicky i kvalitativně šlapající instituci bychom uvrhli v chaos. V souladu s tím, co prosazuju na centrální úrovni, bych zároveň chtěl, aby po skončení druhého funkčního období bylo výběrové řízení automaticky vypsáno. Deset let už je z hlediska vytvoření a naplnění nějaké umělecké koncepce již dost a může být čas na změnu.

    Potvrdit nyní ředitele Glasera ve funkci je vhodné i pro přípravu dalších sezon, na které nemá „mandát“. Již dnes jsou v plném běhu přípravy na Janáčkův festival 2020, je potřeba podepisovat smlouvy, a to i na standardní sezónu. V této oblasti umění se plánuje mnoho let dopředu a ředitel musí vědět, zda má podporu pro další období a může do něj plánovat a závazně podepisovat milionové smlouvy.

    Říkat dnes, že kvůli jednomu divadlo, o kterém ať si každý myslí, co chce, uvrhneme několik ředitelů a spolu s nimi i ony organizace do velké nejistoty, je neprozřetelné, odporuje to tomu, o co usilujeme na národní úrovni. Ohrožujeme tím Janáčkovo kulturní centrum, ohrožujeme tím plynulý návrat do Janáčkova divadla, ohrožujeme tím další sezony institucí. Proces hodnocení ředitelů probíhal standardně, v jeho průběhu se nikdo neozval, a teď na Radě se najednou navrhuje jejich stažení a projednávání někdy po volbách. Jedná se o nevhodné politizování celé věci.

    Tomuto postupu nerozumím a ptám se:

    Proč se toho rozhodnutí někteří radní bojí? Pokud Rada dle zřizovacích listin projednává hodnocení, které bylo již projednáno stávající kulturní komisí, proč to necháváme jiné Radě? Sedíme tady jako tato Rada s řediteli čtyři roky a myslím, že máme naprosto jasno, zda svou práci dělají dobře a mají pokračovat dál, nebo nedělají. Přenechávat to někomu příštímu nedává smysl.

    Do kdy se má na to rozhodnutí odložit? Někdy v listopadu sem zasedne více či méně nová Rada, která by se měla i v tomto několik měsíců zorientovávat, a pak co? Pak na základě jednoho divadla, které vybrala široká dramaturgická rada složená z dramaturgů několika divadel, odvolá ředitele Glasera? Nebo pro jistotu i ředitele Mošu, který se ho z pozice šéfa Asociace profesionálních divadel v této věci opakovaně zastal? A když jsme u toho, i nově nastupujícího šéfa CEDu Miroslava Oščatku, který jako člen dramaturgické rady festivalu Divadelní svět Brno inkriminovanou inscenaci spoluschválil? Nebo se jim jen řekne „tytyty“ a nějaká příští rada je ve funkci potvrdí, ale s podmínkou, že jim bude schvalovat, co mohou a nemohou hrát?

    Pokud byl v případě onoho divadla porušen zákon, nechť to řekne soud, a pokud se ukáže, že by ředitel NdB nebo ředitel CEDu porušil zákon, ať je odvolán. Tohle ale není na posuzování Rady. A politici se nemají plést do umělecké tvorby. Pokud to budou dělat, tak tady nebude pracovat nikdo zajímavý, tohle je tancováním na velmi tenkém ledě. Ředitel divadla se nesmí cítit ve vazalském vztahu k Radě města Brna a bát se uvádět nějaké představení, protože by se to někomu mohlo nelíbit…

    Dnes to tedy bylo na radě staženo. Budu to ale načítat na radu znova a budu chtít, abychom to projednali, přijali zodpovědnost a rozhodli o dalším postupu. Odsouvat rozhodnutí je špatný signál vůči celé kultuře a s ohledem na to, co celou dobu v této oblasti hlásám a prosazuji, cítím povinnost snažit se, aby k tomu Rada přistoupila zodpovědně a rozhodla.

    • Autor:
    • Publikováno: 5. června 2018

    Komentáře k článku: Dnes to tedy bylo na radě staženo…

    1. Pavel Kocmánek

      Hezký den,

      opravte si tu dezinformaci v náhledu článku. Nenavrhl to Hladík, ale Vokřál. Bijete se tady za demokracii, ale sami przníte svobodnou žurnalistiku, tím že slepě přejímáte Hollanovy účelové informace. Hanba.

      Pavel Kocmánek

      07.06.2018 (8.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Josef Herman

      Josef Herman

      Opraveno v textu už včera,
      jen jsme zapomněli na stručné avizo článku. Omluva.
      Vy se za demokracii nebijete? Nebo jak mám rozumět vašemu vzteklému výlevu?
      Náměstek Hollan napsal, že Rada města odmítla projednat připravený materiál o prodloužení mandátů čtyř velmi dobře hodnocených ředitelů. Pokud máte jiný názor, a dokážete ho zformulovat, slušně, máte tu stejný prostor k vyjádření. Čemu na demokracii nerozumíte?

      07.06.2018 (8.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. David Hanák

      http://www.christnet.eu/zpravy/29150/prof_osolsobe_kvuli_blasfemicke_hre_odstoupil_z_umelecke_rady_jamu.url

      Provokace,
      jež urazila západní civilizace a naši zemi má své důsledky
      – kulturní
      – politické
      – správní
      – trestně právní
      Odložení rozhodnutí o jmenování do funkcí je jedním z nich. Čemu se divíte? Nechápu….

      11.06.2018 (14.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Mám jednodušší vysvětlení:
        politikové mají strach rozhodnout před volbami, protože neví, co mohl skandál s představením způsobit mezi brněnskými voliči. Na rozdíl od vás to považuji za zbabělost.

        12.06.2018 (1.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Pane Hanáku,
      nevím, zda lze urazit (jakoukoli) civilizaci, myslím, že můžete urazit pouze konkrétního člověka, případně skupinu lidí, ale Ok – nechci se přít. Jelikož i já jsem ale součástí západní civilizace a této země, měl bych se cítit uražen. Mě však více uráží (a zaráží) postoje a názory mých spoluobčanů k vzniklé situaci, a to zcela odhlédnuto od kvalit či nekvalit Frljićovy inscenace. Vždyť v ní šlo o uměleckými prostředky vyjádřený postoj k neuralgickým problémům současnosti, jimiž je mj. i střet náboženství a kultur. To je úkolem umění a umělců, měli bychom být za ně rádi (jakkoli s nimi nemusíme souhlasit) a nelze je za to postihovat. Naopak by je představitelé státu či města měli ochraňovat vůči dogmatickým postojům určitých částí společnosti. Proto se na našich stránkách za umělce a svobodu tvorby stavíme a upozorňujeme na hrozící nekompetetntní zásahy do fungování stávajících kulturních organizací.
      Svůj příspěvek jste uvodil odkazem na text ze zpráv Christnet. Nabízím stejný zdroj, ale jiný text: http://www.christnet.eu/zpravy/29137/halik_i_svate_symboly_nabozenstvi_se_zneuzivaji_k_rozdmychavani_nenavisti_jednech_proti_druhym.url

      11.06.2018 (17.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Josef Herman

      Josef Herman

      Dnes přišla odpověď z magistrátu
      na moji otázku panu primátorovi, proč navrhl, aby Rada stáhla z programu projednání dalšího setrvání ředitelů ve funkci.

      Vážený pane šéfredaktore,
      omlouvám se za prodlevu v odpovědi a připojuji vyjádření pana primátora:
      Všechny čtyři instituce fungují dobře a nevidím důvod, proč z jejich ředitelů teď dělat předvolební téma. Proto jsem tento bod navrhl ke stažení a Rada města Brna se většinově shodla na tom, že se jejich hodnocením v tuto chvíli nebude zabývat. Na jejich pracovněprávním vztahu tento krok vůbec nic nemění.
      S pozdravem
      Mgr. Radka Loukotová
      Kancelář primátora města Brna
      Tiskové středisko

      Podle primátora Vokřála nejde o politický tlak především na ředitele Martina Glasera, ale nechce z odborné věci dělat předvolební, tedy politické téma.
      Rozumím tomu jinak: proč si před volbami pálit prsty podporou Glasera, třeba ho potvrdíme, když vyhrajeme volby, a když ne, ať s ním zatočí nová Rada.

      15.06.2018 (15.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Josef Herman

      Josef Herman

      Z brněnského magistrátu
      zaslali také informaci o hlasování v diskutovaném rozhodnutí:
      Pro stažení hlasovalo 7 členů Rady města Brna (Vokřál, Hladík, Mrázek, Kacer, Janíček, Rusňáková, Suchý), 1 člen byl proti (Hollan), 2 členové se zdrželi hlasování (Ander, Koláčný).
      Mgr. Radka Loukotová
      Kancelář primátora města Brna
      Tiskové středisko

      19.06.2018 (16.26), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,