Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Plody Divadelní Flory (No. 3)

Neděli světit budeš!

Ani počasí nedělní nepropůjčilo obloze usměvavější tvář, o to šťavnatější programové menu však bylo zoceleným divákům v den sváteční festivalovou dramaturgií předhozeno.

FOTO PAVEL NESVADBA

Zahradní slavnost – precizně vybroušená inscenace D. D. Pařízka FOTO PAVEL NESVADBA

Inscenace Zahradní slavnosti v režii Dušana D. Pařízka, kterou byl zahájen havlovský programový blok, je výjimečná zejména v kontextu aktuální tvorby činohry Národního divadla, divák obdivující produkci někdejšího Pražského komorního divadla se okamžitě ocitl na dobře známé půdě. Pařízek se nijak nezpronevěřuje precizně vybroušenému režijnímu stylu, sám sebe opakovaně cituje ve stroze civilní scénografii, jejíž nepřehlédnutelnou dominantou je typická obří krychle. Režisérova tvůrčí intuice s Havlovým dramatem velmi dobře souzní, dramaturgická úprava Darii Ulrychové a Jana Tošovského navíc zdařile zdůraznila nadčasovou aktuálnost Zahradní slavnosti, výborně funguje i živě produkovaná scénická hudba Romana Zacha.

Základním stavebním kamenem inscenace pak jsou soustředěné herecké výkony kompletního obsazení, jehož základní osa je sice tvořena někdejšími členy Pražského komorního divadla, vedle nich se ovšem nijak neztrácí ani tradiční obyvatelstvo Zlaté kapličky. Nutno dodat, že v Zahradní slavnosti mně po skutečně dlouhé době neiritovala ani jevištní přítomnost Jaromíry Mílové, k jejímuž projevu chovám intenzivní averzi už od dob Třetího patra. Pařízkově interpretaci Havla v Národním divadle suverénně vládne Vladimír Javorský v roli Franty Plzáka coby v ostrých konturách brilantně vystižené neodolatelné kreatury, jež je pevně odhodlána ubavit své diváky k smrti. Přívětivá stopáž necelých dvou hodin čistého času bez pauzy je dalším z finálních aspektů mé velké divácké spokojenosti. Jen tak dál, Divadelní Floro, a vzhůru do Divadla na cucky!

FOTO ARCHIV DIVADLA

Sayat Nova – spirituální atmosféra FOTO ARCHIV DIVADLA

Nemám příliš v oblibě, pokud na mně i přes včasný příchod do divadelního sálu kompletní obsazení performance se zavřenýma očima temně medvědářsky bručí. Není tudíž divu, že jsem měl z projektu Sayat Nova tvůrčího tria Cristiny Maldonado, Laureline Koenig a Marcuse Beutera, jež navíc tématizuje etalon intelektuálního filmu Barva granátového jablka Sergeje Paradžanova, v úvodu nemalé obavy. Ty byly naštěstí zanedlouho rozptýleny, protože další trýznivá zkušenost typu Mlčení se rozhodně nekonala… Hovořit o stylové progresi, ani vidění neviděného, se sice nedá, zaujatost tématem a vytvoření příjemné spirituální atmosféry umělcům ale rozhodně upřít nelze. Přiznám se, že ve své druhé půli mi jevištní dění Sayat Nova umožnilo v klidu si v příšeří vlastního mozku naplánovat pondělní harmonogram, i zformulovat úvodní věty tohoto odstavce, lávovou lampu nicméně rovněž nikdo neviní z faktu, že dokáže svého pozorovatele hypnotizovat… Paradžanova si ovšem raději příště pustím celého a sám. A teď již šup, šup, šup na Olymp, přestup!

Souboj Titánků FOTO ARCHIV FESTIVALU

Souboj Titánků – velký punk VOSTO5 FOTO ARCHIV FESTIVALU

Epilog festivalového profilu (rovněž ve shodě s Divadelní Florou právě plnoletého) Divadla Vosto5 obstaralo představení Souboj Titánků, které je vedle Stan´d artních kabaretů největším punkem v aktuálním repertoáru souboru. Coby rozloučení s nedělí fungovalo ve freskovém sále Divadla na cucky dokonale, včetně naprosto improvizovaného úvodu, ve kterém se navíc projevila bezproblémová symbióza publika a performerů. Inscenace je nespoutanou klauniádou svévolně parafrázující starověké divadelní principy, včetně scénografických prvků (zjeví se i ekikléma!), které zde ovšem slouží výhradně k pobavení herců i jejich publika, na jakékoli násilně moralizující podtexty či dokonce společenskou kritiku zde není prostor. Anarchistická besídka na olympské téma je otevřenou diváckou výzvou k přiznaně pokleslé zábavě, nebo okamžitému opuštění sálu. I díky Titánkům byla neděle prozatím nejvydařenějším festivalovým dnem. Brzy na shledanou, milé Vosto5. A dobrou noc!

(Pokračování příště!)

  • Autor: Petr KlariN Klár
  • Publikováno: 21. května 2014

Komentáře k článku: Plody Divadelní Flory (No. 3)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Jiří Havelka koncem loňského roku...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,