Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Kritické teze Josefa Hermana: Příhody lišky Bystroušky v Českém Krumlově

Před Otáčivým hledištěm v zahradě českokrumlovského zámku se už řadu let dějí věci. Umělci Jihočeského divadla cíleně vyvracejí odsudky zdejšího letního festivalu coby laciné turistické atrakce. Uvedení opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka je umělecký čin, dramaturgicky, když už se na Janáčka v naší kotlině pořád ještě moc nechodí, a také inscenačně. Režisérské duo SKUTR posunulo možnosti zdejší poetiky zase o pořádný kus dál, samozřejmostí je, že jejich inscenace vychází právě z daného prostoru, že využívá přírodní scenérie i rozlohy přilehlého parku, ale zůstává promyšlenou konstrukcí nové umělecké reality.

Liščata zjišťují, že člověk nalíkl kleště (Jorge Garza, Lenka Máčiková, Pavel Klenka, DPS Jitřenka FOTO PAVEL HEJNÝ

Liščata zjišťují, že člověk nalíkl kleště (Jorge Garza, Lenka Máčiková, Pavel Klenka, DPS Jitřenka)
FOTO PAVEL HEJNÝ

Na webové stránky se nehodí podrobné analýzy prostředků a postupů, vesměs svébytných a originálních, které “Skutři” použili – nechme je do tištěných Divadelních novinách po prázdninách. Jen konstatujme, že režiséři opravdu dobře znají nejen Janáčkovu operu, ale i Těsnohlídkovo vyprávění a Lolkovy kresby pro Lidové noviny. Inspirace jimi volně prolínají se svébytným výtvarným světem předchozích režií “Skutrů”, jen do jiného prostoru zasadili svou představu sdělného obrazivého divadla. Z někdejšího komiksu v Lidovkách zůstala spousta legrace, tady až groteskně podložená postavou věčně opilého zajíce, který prochází celou operou trochu za klauna či fackovacího panáka – ano, ten, kterého Harašta našel, jak leží “natažené”, Revírník ho “nalíkl” na Bystroušku a ta ho využila coby školní pomůcku pro svá liščata. Pobíhá jich na louce pěkná skupina, s nimi přes švihadlo poskakující Skokánek. Nic se tu nehraje s životní věrohodností, ta by byla vůči Janáčkovu dílu falešná. Skutři velkoryse rozvrhli jednotlivé ostře stylizované scény počínaje scénografií (na principu středověkých mansionů) po tanečně a gesticky vedené herectví všech aktérů. I malá Bystrouška si vymění roli s tou velkou okázale před očima diváků předáním zrzavého šálu, který zastřelené Bystroušce posléze sejme Harašta (aby jí obřadně odvedl na věčnost Zlatohřbítek) coby “nový štuc” pro Terinku. To všechno se děje nikoli pro exhibici tvůrců, ale pro názorné vyprávění příběhu, který přes veselé scény zůstává poetický, vlastně spíš smutný, zamyšlený, přitom povznášející – protože koloběh života věru není idylický, ale je krásné ho dobře prožít! Základní poslání Janáčkova díla Skutři přenesli do inscenace výsostně!

gal_146789206120

Lenka Máčiková jako Liška Bystrouška a Jorge Garza jako Lišák FOTO PAVEL HEJNÝ

Bezvadné obsazení je sestaveno z možná i překvapivých hostů a z účelně využitého domácího souboru. Skvělé Bystroušky v podání Ivany Rusko a Lenky Máčikové, krásné, pěvecky sebejisté, každá s jiným osobním šarmem. Revírníka už zkušeně provedl Svatopluk Sem, a vůbec poprvé Alexandr Beň – vím, že postava ho dávno lákala a když se jí konečně dočkal, věděl naprosto přesně, jak a hlavně o čem ji zahrát a zazpívat: zůstává okouzleným pozorovatelem přírodních dějů, ví, že je nemůže ovlivnit, jen je musí přijmout s pokorou, protože je jejich součástí. V tom je Revírník projekcí Janáčka. Nádherný debut! Důležité je výtečné obsazení mužské trojice Harašta – Rechtor – Farář, druhé dvě postavy navíc režijně úzce propojené se svými zvířecími podobami Komára a Jezevce. Skutři si dali velkou práci s detailní vizualizací rozpoložení těchto postav, nabývají v inscenaci na důležitosti mimo jiné výtečnou interpretací v obou alternacích. Nespravedlivě vůči ostatním vyzvednu alespoň Josefa Škarku, který v úsečné zkratce obsáhl osud Faráře, a Jiřího Brücklera jako přidrzlého Haraštu. Lišáka tu zpívá tenor – Jorge Garza po ostravském Broučkovi dostal druhou janáčkovskou roli a zvládl ji excelentně. Je mu, původem z Mexika, rozumět každé české slovo, ovšem vůbec všichni artikulují skvěle. Další doklad, jak inscenátorům záleželo na srozumitelnosti příběhu.

Alexandr Beň (Revírník) FOTO PAVEL HEJNÝ

Alexandr Beň (Revírník)
FOTO PAVEL HEJNÝ

Právě v tomto případě nelze nelitovat stále nedokonalého přenosu živého orchestru ze sálu Belárie – nevyniknou důležité významové mezihry, mnohé ze zvukových fines partitury zaniknou. Mario De Rose nastudoval orchestrální part pečlivě, ale na můj vkus mu chybí víc zvukové i tektonické dynamiky. Skvěle připravený divadelní sbor i Dětský pěvecký sbor Jitřenka spolu s významovou choreografií baletu inscenaci zastřešují.

Hraje se jen do 23. července, neváhejte!!

Jihočeské divadlo České Budějovice – Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky. Hudební nastudování a dirigent Mario De Rose, dirigent Martin Peschík, režie SKUTR, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Marek Cpin, choreografie Jan Kodet, sbormistr Martin Veselý. Premiéra před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově 14. července 2016.

 

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 19. července 2016

Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Příhody lišky Bystroušky v Českém Krumlově

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,