Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 255)

Šel jsem do Reduty spílati Brnu. Podivínského dlouhána Jiřího Bulise v černém kulichu jsem potkával, jeho hudbu a písně slýchával. Na inscenaci Drazí v Chomutově jsem se těšil.

Před divadlem houf pamětníků, ve foyeru také… Zdravili jsme se, kývali na sebe, podávali si ruce… Žijeme, pamatujeme, jsme tady…

Na jevišti maketa Procházkovy síně s pianinem ubíhala do mizející perspektivy, připomínala doby minulé… Za piano usedl klavírista v červených dívčích střevících, s černou hučkou na hlavě. Klávesy se mu pod prsty prohýbaly. Tóny Věčného valčíku dostaly křídla. Tmavovlasá žena vyšplhala po příčkách žebříku a oběsila se. Její tělo se komíhalo, ústa zpívala drásající slova. Do postýlky rodičové uložili narozeného Jirku… Brnem jezdil vlak. Herec Jano Sedal ve vyčpělém baloňáku řekl Jsem Jiří Bulis… A já všemu věřil…

Jsem Jiří Bulis… FOTO archiv NdB

Na scénu přicházeli další herci a herečky. Tvrdili, že jsou také Bulisové, protože každý má v sobě svého Jiřího… Hráli scénky, ráčkovali a zpívali. Bylo těch Bulisů celkem sedm. Vlastně to byl poetický kabaret. Z jednotlivých čísel ukapávala hořkost tragického života skladatele.

Jirka Bulis psal mamince: Moji drazí v Chomutově. Starostlivá maminka psala Dobře se oblékej a synáček při tom obcoval za pianem se zamilovanou dívčinou… Režisér na zkoušce povykoval: Neumíte zvracet, nuláci, neumíte zvracet… A herci – nuláci – demonstrovali, že umějí zvracet… Tři marnivé dívky odhalovaly svá ledví a mozky. Na stolku přibývalo prázdných lahví od sektu…

V kavárně pil kávu z pěti hrníčků… FOTO archiv NdB

Sled výstupů pokračoval. Bulisům se narodila Lucinka. Maminka však zemřela. Rezatá dívka položila na stůl hlavu. Lékaři ji operovali. Jiří svíral její rezaté vlasy do nicotného svěráku… Zpívala se píseň: Stůj, můj anděli – v této bláznivé době při mně stůj – v této bláznivé době při mně stůj…

Holčička rostla a tatínek dumal nad novinami. V kavárně pil kávu z pěti hrníčků… Komponoval… Vánoce, vás neznám

Klavírista v červených botičkách se procházel a špičatými podpatky dělal důlky do podlahy. Lidské postavy se v deformované maketě Procházkovy síně jevily jako Guliveři…

A pak se ozvala rána, jeviště zatmělo. Stylizovaná bělost Procházkovy síně byla narušena. Ve stropu zela černá díra… Jiří Bulis se zabil… Jeho auto se roztříštilo o zeď betonu…

Nekonečné jsou dny, nekonečné noci, nekonečné čekání… FOTO archiv NdB

Síní zněla melodie…: Nekonečné jsou dny, nekonečné noci, nekonečné čekání…  Klavírista rozbíjel klikající usměrňovač času, na kolejišti chrčel vláček… Smutek se přehoupl do hlediště…

Kolektiv tvůrců se ukláněl… Potlesk byl podobný kropení slz…

Zamyšlen jsem opouštěl chladné stěny Reduty. Múza Mab byla smutná. Pravila: E-mailem vám pošlu Bulisovy písně. Na viděnou… a odjela večerní tramvají.

Bloumal jsem májovým Brnem. Šněroval jeho uličky a přemýšlel…

Ona ta nová divadelní vlna vidí svět, který jsme žili, jinak, po svém. FOTO archiv NdB

Ona ta nová divadelní vlna vidí svět, který jsme žili, jinak, po svém. Mladě. Scénář vzpomínek Arnošta Goldflama, Ivy Klestilové, Lucie Bulisové, deformovala. Režisérka Anna Petrželková vytvořila scénickou koláž, se kterou se divák mohl, ale také nemusel ztotožnit. Skladatele posunula do nevlídných poloh nepěkností… A scénické řešení Lucie Labajové dodávalo inscenaci ráz loutkového panoptika… Herci hráli s velkým zaujetím, ze všech sálala energie. Byli dobří…

Jel jsem domů.

Mab dodržela slovo. Do ticha samoty jsem si pouštěl Bulisovy východní romance: Nekonečný valčík, nekonečné nebe, nekonečný valčík zní…

Brno – Komín, 11. 6. 2017

Národní divadlo Brno / Divadlo Reduta, Brno  Jiří Bulis, Dlabola Lucie Bulisová, Iva Klestilová, Arnošt Goldflam: Drazí v Chomutově! Dopisy, humor a stesk Jiřího Bulise (v rámci cyklu Spílání Brnu). Režie: Anna Petrželková, dramaturgie: Lucie Němečková, scéna: Lucie Labajová, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková, hudba: Jiří Bulis, Martin Evžen Kyšperský, pěvecké nastudování: Petr Svozílek, asistent režie: Sára Čermáková. Osoby a obsazení (19.06.2017): Skladatel 1: Ján Sedal j. h., Skladatel 2: Dušan Hřebíček, Skladatel 3: Michal Bumbálek, Skladatel 4: Martin Veselý, Skladatel 5: Barbora Milotová j. h., Skladatel 6: Klára Vojtková j. h., Skladatel 7: Marta Zaoralová j. h., Pianista: Zdeněk Král j. h., Holčička (dětská role): Anna Menšíková, Martina Kucinová.

  • Autor: Jaroslav Tuček
  • Publikováno: 18. června 2017

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 255)

  1. Jiří Večeřa

    Mudrování pana Tučka
    sleduji a čtu od samých počátků a jeho texty dokáží vybudit moji fantazii a představivost. Často mám při četbě pocit, jako bych byl představení sám přítomen.

    19.06.2017 (21.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 16/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


3. 10.–16. 10. 2017

Číslo 16/2017 (3. 10.–16. 10. 2017)

Obsah čísla 16/2017

Slovo ...

Divadlo, které si nerozumí

Mám dojem, že účastníci...

Sukces měsíce

Národní divadlo...

SUKCES MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU DIVADLO

Dotazník

VerRich

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Seminář o umělecké kritice

Do Centra současného umění DOX...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Vlastivědné muzeum v Olomouci...

Kritika

Nedává, nebere

Poslední premiérou loňské sezony...

Každý musí sestoupit do...

Hrát na konci léta v krásném...

Vykřičíme všechnu bídu

Součástí pracovních oslav deseti let...

Mysteriózní film o temné...

Závěrečným představením...

Dosažení vyšších cílů

V roce 1999 uvedl Petr Lébl v rámci...

Jak budovat nový svět

Neznám knížku slovenské autorky...

Vše, anebo nic o synech a...

Nápad přivézt na plzeňský festival...

Místo srdce máme troud

Rumunské maďarskojazyčné divadlo z...

Slepá avantgarda (proti)

Inscenace polského TR Warszawa Holzwege...

Otázky bez odpovědí (pro)

Možná si toho nejsme plně vědomi,...

Zločin a trest v celé...

Nejen zlí jazykové tvrdí, že mnohé...

Šílenství jako stav světa?

Gogolovy Bláznovy zápisky – o...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 16/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Divadelní smrti aneb Festival...

Podle mého si „přední příčky“...

Mysteriózní film o temné...

Závěrečným představením...

Dosažení vyšších cílů

V roce 1999 uvedl Petr Lébl v rámci...

Jak budovat nový svět

Neznám knížku slovenské autorky...

Vše, anebo nic o synech a...

Nápad přivézt na plzeňský festival...

Místo srdce máme troud

Rumunské maďarskojazyčné divadlo z...

Slepá avantgarda (proti)

Inscenace polského TR Warszawa Holzwege...

Otázky bez odpovědí (pro)

Možná si toho nejsme plně vědomi,...

Zločin a trest v celé...

Nejen zlí jazykové tvrdí, že mnohé...

Šílenství jako stav světa?

Gogolovy Bláznovy zápisky – o...

Rozhovor

René Levínský: Píšu,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Barankiewicz:...

Rozhovor s novým uměleckým šéfem...

Kontext

O divadelním létě (nejen) v...

Zdá se, že vypravit se do divadla...

Burza

Joan Brehms se vrací domů

Národní muzeum informuje

Nominace na Cenu Thálie

Herecká asociace informuje

Podoby – Květáci

Stručný obsah příspěvku zde není...

Divadlo Radost Brno

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Aurora Lubos: Čekám, až mě...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Radu Afrim: Stačí tři zvuky...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Ještě k Národnímu divadlu

ohlasy: Ad DN 15/2017, str. 2

Zemřeli

Zemřeli

Arnošt Svoboda (6. 2. 1941 Třebíč...

Jan Tříska bohužel...

Nemohu stále uvěřit, že nepřijde....

Výročí

Výročí 1.−15. října

Černý Ondřej, ředitel, kritik a...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VI)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Jan Tříska

Ve Stříbrné ulici na Starém Městě...

Pan Papírek… ( III )

Příloha

Poděkování

Mezinárodní divadelní festival PALM...

Palm Off Fest 2017 – program

20. října v 19 hodin Zahájení...

Visegrád by chyběl stejně...

V posledních měsících jsou stále...

O střední Evropě

Střední Evropa existuje a my v ní,...

Nová pravice ve střední...

Rodí se nová střední Evropa a jeden...

Lze zachránit střední...

Střední Evropa, o které kdysi psal...

Lze žít a hrát divadlo...

Druhý ročník setkání divadel...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 16/2017



Obsah,