Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Lukáš Brychta, Kateřina Součková, Štěpán Tretiag: Pomezí

Režie Lukáš Brychta, Štěpán Tretiag, tančírna Fraxos, Praha, festival …příští vlna/next wave…, 26.–28. září 2016.

Skupina studentů a absolventů DAMU objevila a na jaře „obsadila“ opuštěnou třípatrovou budovu v Praze na Florenci (za stanicí metra B) a celou ji přetvořila v opuštěné městečko Pomezí, které se ukrývá kdesi v Lužních horách v dobách zhruba konce 19. či první poloviny 20. století. V různých částech, v rozmanitých místnostech domu, od chodeb a předsíní po kuchyně a obývací pokoje, ve všech patrech, se po tři hodiny odehrávala řada obyčejných i dramatických příběhů, jež divák nemá možnost poznat cele ani každý zvlášť. Výsledek si ze střípků neopakovatelných událostí musí složit sám. Občas mu pomůže nějaká postava, když s ním vstoupí do dialogu, něčeho se může dobrat, zkoumá-li indicie v místnostech.

Jde o další krok v odkrývání možností – dnes v nezávislém divadle u nás aktuálního trendu – tzv. imerzivního divadla. Mladí herci nabízejí jednu z jeho nejambicióznějších podob. Vše se děje v lineárním čase, nic se neopakuje. Jako v reálném životě… Divák je jen jakýmsi „nehmotným duchem“ (performeři hrají, jako by tam diváci – až na ony krátké dialogy – nebyli), který jako detektiv-antropolog či zvídavý dobrodruh skládá střípky nalezených objektů (dopisů, obrázků na zdech, fotografií ap.) a zjevených dějů do uzavřených celků a dějů. Anebo si sedne do baru, dá si sklenku vína a sleduje pouze dění, které se odehrává kolem něj.

Herci v rámci dramatických situací, jež lze vnímat na dálku i z těsné blízkosti, dokázali zvládat i okamžiky, kdy někteří z diváků občas měli tendenci do dění vstupovat či je komentovat. Působivost performance zdůrazňovala kromě herců i výrazná scénografie. Divák procházel realistickými pokoji, kuchyní, cukrárnou či kadeřnickým salonem, dostával se do tajemných laboratoří a sklepů až po mystická místa – pohanská obřadiště sestavená z větví a stromů, plná odkazů k tajemným rituálům, které se kolem něj konaly.

Začínalo se tančírnou a končilo… zrovna tak. Možná někdo zemřel, možná se někdo ztratil, možná to byl všechno jenom sen. Divadlo však objevilo další možnosti, jak se dostat dovnitř příběhů, prostředí, světů i duší.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 17. října 2016

Komentáře k článku: Lukáš Brychta, Kateřina Součková, Štěpán Tretiag: Pomezí

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,