Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu

Moje pochybnosti o způsobu vedení spojených oper Národního divadla se stupňují. Načasovat premiéru inscenace operety Jacquese Offenbacha Orfeus z podsvětí do začátku prázdnin, po dvou státních svátcích? Nakonec se karlínské hlediště docela zaplnilo, ale co další tři reprízy? Pak pauza do září… Proč?

Děje se v sídle Evropské komise v Bruselu. FOTO ND PRAHA

Nastudovat pro karlínský azyl v době opravy budovy Státní opery klasickou operetu považuji za smysluplnější než tam hrát kasovní Traviaty a Rigoletty. Jen kdyby si soubor Státní opery věděl rady s operetní hudbou. Dirigent Jan Chalupecký na rozdíl od skvělých “opereťáků” (Arnošta Moulíka!) nezná zvukové a rytmické špílce operetní hudby, právě pro Orfea (!) hodně podstatné. Interpretuje Orfea strojově a stylově jako podivnou komickou operu. V orchestru vyzněl nejlépe slavný kankán, už předehra však byla symfonicky zatěžkaná. Nesmyslně rychlými tempy Chalupecký zničil mnohé ansámbly, nedaly se uzpívat hromady slov, navíc poskládané hodně krkolomně. Příliš často se dirigent tempově rozcházel se sólisty a ještě víc se sborem.

Jana Sibera (Eurydika) v úvodním kostýmu. FOTO ND PRAHA

Ze sólistů nejvíc o operetním zpívání ví Jan Ježek, samozřejmě, a také Josef Moravec. Jana Sibera, podobně jako v Poprasku v opeře, komindy ke své škodě exaltovaně přehrává, účinnější by bylo ubrat – komika neodvisí od míry juchání! Simona Rybáková jí v tom v úvodní scéně ještě podpořila kostýmem a koketním kloboučkem lehčí kabaretní zpěvandy, proč, to jsem na rozdíl od dalších pěkných a funkčních kostýmů nepochopil.

Peter Strenáčik (Komediant s komediantským vozem a loutkami ze života) a Josef Moravec (Orfeus, prostě „kravaťák“). FOTO ND PRAHA

Nabídnout inscenaci bratrům Cabanům považuji za dobrý nápad. I když prý zprvu nevěděli, co s operetou dělat a já velmi pochybuji o dnes běžné praxi zadat inscenaci týmu, který teprve poté zjišťuje, jaké dílo má vlastně realizovat a jak ho vůbec dostat na jeviště, často bez potřebných oborových zkušeností – připomíná to fabrickou výrobu. Pak se nelze divit, že takové produkce postrádají smysl. Cabani však přišli s dobrým logickým řešením: Orfeus v podsvětí byla satirická perzifláž politických poměrů na konci 50. let 19. století v Paříži, oni měli odvahu na základní kostru díla navěsit satirickou perzifláž současných poměrů v Bruselu a v Praze.

Jan Ježek (Jupiter, vlastně šéf EK) a Jaroslav Březina (Aristeus / Pluto, vlastně důležitý evropský politik). FOTO ND PRAHA

Muselo se razantně přepsat libreto, v takových případech by to mělo být samozřejmé. Jenže text je chaotický, “ukecaný”, významové fráze neodpovídají frázím hudebním, skladba a rytmus slov jsou pro zpívání často neobratné – i proto pěvcům skoro není rozumět, jakkoli je to i jejich interpretační problém. Sem tam se zpívaný text už na premiéře lišil od verze na titulkovacím zařízení, k lepšímu, doklad, že text není ani technicky pořádně usazený. Producenti muzikálů v Americe dobře vědí, proč všechno v inscenaci dotvářejí v sérii zkušebních představení, inscenaci Orfea by to hodně prospělo, jenže v našich poměrech se tím po premiéře sotva kdo bude zabývat, půjde se chvatně k dalším projektům. Pak se nedivme polotovarům vydávaným za slavné premiéry.

Josef Moravec (Orfeus, vlastně europoslanec na zasedání evropského parlamentu). FOTO ND PRAHA

Jenže problém je i v tom, že text zužitkoval nejaktuálnější politické aféry, pěnu dní, která je za týden, za měsíc, zase jiná. Včetně ne přímočaře politických narážek třeba na rekonstrukci Státní opery a na zašantročení Divadla Komedie. Udržovat takový text aktuální je v podmínkách operního provozu nemožné, to si horko těžko mohli dovolit V+W ve forbínách v Osvobozeném. Co s tím? A pak jde o příliš povrchní fórky trochu za hranou korektnosti: parodie potácení Zemana s hůlkou a jeho hláška “otoč si to” vyvolala bučení zřejmě přítomných Zemanových voličů. Coby rozbuška nepokojů v hledišti je to spolehlivé. Pohoršovat se nad tím, když v původní podobě Orfea tomu nebylo jinak? Je mi to vlastně sympatické, ale obávám se, že bez průběžných proměn text už do září hodně zestárne.

Josef Moravec (Orfeus, vlastně europoslanec) a Yvona Škvárová (Veřejné mínění, vlastně investigativní novinářka, to se od časů Offenbacha nezměnilo). FOTO ND PRAHA

Pochopil jsem narážky na Zemana, Babiše, Sobotku, politiky Bruselu, čínskou delegaci, imigranty a další reálie současného českého a evropského chaosu jako obhajobu evropského směřování republiky, jako svým způsobem předvolební agitaci. Jenže leccos se na tom lidovém vidění problémů může líbit i FB tlachalům. Stanovisko tvůrců deklaruje připsaná postava Komedianta ve výtečném provedení Petera Strenáčika (jen občas i on trochu šumluje), zastupuje mezi všemi těmi úředníky a potentáty plebejský princip, obyčejného človíčka, co myslí zdravým rozumem, brání se nesmyslným nařízením a šikaně z Bruselu a tak trochu švejkuje.

Peter Strenáčik (Komediant) a Josef Moravec (Orfeus) – protibruselská demonstrace mladých. FOTO ND PRAHA

Především však Strenáčik vysvětluje, co se na jevišti vlastně děje (jak u Cimrmanů!), bez něho by za chvíli nebylo jasné, kdo co a proč vlastně říká. Lepší však bylo libreto pustit na jeviště v lepší kondici než ho jako Zemana vybavit hůlčičkou, o kterou se opírá.

Peter Strenáčik (Komediant, vlastně plebejec), Josef Moravec (Orfeus, tedy europoslanec, v této scéně obzvlášť nadutý). FOTO ND PRAHA

Otázkou je, jestli má státní instituce Národní divadlo tak razantně vstupovat do politických polemik. Jestli má být divadlem všech, nebo má prosazovat jednoznačný názor. Za první i druhé republiky se chovalo vyváženě korektně a moc tím společnosti neprospělo. Bude tentokrát užitečnější? Nejde jen o ideologické a osobní spory – na jevišti se také demonstrativně a hodně kouří… Odhaduji, že vedení Národního divadla na sebe upletlo bič, rány schytá zleva i zprava. Že do toho jde je mi sympatické, jenže je závislé na státních penězích a blahovůli politiků… K tomu stávková pohotovost, čím dál hlasitější a oprávněné volání, aby se zprůhlednilo a zveřejnilo, co se vlastně v řízení divadla a v jeho transformaci děje.

Peter Strenáčik (Komediant, plebejec, shlíží s odporem na čínskou delegaci). FOTO ND PRAHA

Co však nemohu přijmout je operácká posunčina a přehrávání – i herecky šikovní pěvci potřebují pomoci s detailním jednáním, tady se jim jí zřejmě moc nedostalo. Chápu, že Cabanům je bližší performer Peter Strenáčik a že si zřejmě tak úplně neví rady s operními pěvci, ale výsledek je v tomto ohledu opět tristní.

Jana Sibera (Eurydika, která se zalíbila čínskému prezidentovi a dobře zajištěna odjíždí coby velvyslankyně do Číny). FOTO ND PRAHA

Takže se to, suma sumarum, zase moc nepovedlo. Ve srovnání s Popraskem v opeře, Toskou a dalšími propady poslední sezóny však v Orfeovi jde o podstatné a aktuální věci. Tak se dá dělat opravdu „moderní“ divadlo. Jen by muselo být textové, hudební i jevištní provedení na příslušné úrovni.

Národní divadlo, Státní opera, Praha – Jacques Offenbach: Orfeus v podsvětí (Orphée aux enfers)Hudební nastudování Jan Chalupecký, dirigent Jan Chalupecký (alt. Richard Hein), režie Michal Caban, Šimon Caban, scéna Šimon Caban, kostýmy Simona Rybáková, pohybová spolupráce Jan Kodet, světelný design Pavel Dautovský, sbormistr Adolf Melichar, dramaturgie Jitka Slavíková. Premiéra 6. července 2017 v Hudebním divadle Karlín Praha.

Viz též http://www.divadelni-noviny.cz/kriticke-teze-josefa-hermana-orfeus-z-bruselu-podruhe

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 09. července 2017

Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,