Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2018

ročník 25
12. 6.–25. 6. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu II.

    Nedalo mi to a ještě jednou jsem 9. července zašel na letošní poslední provedení Offenbachova Orfea z podsvětí v provedení Státní opery v Hudebním divadle Karlín. Rád konstatuji, že se proti premiéře leccos usadilo a že se nakonec v kontextu letošní sezony jedná o jednu z lepších inscenací.

    Peter Strenáčik (Komediant, Všeuměl). FOTO ND PRAHA

    Předehra zůstala zatěžkaná, ale tempa dirigent Jan Chalupecký přece jen zvolnil a ukázalo se, že za tempový nesoulad mohou i sami sboristé, nejen on. V případnějších tempech se také lépe předvedly kvality mikrostruktury textu – prostě repliky dostaly smysl a přece jen lépe souzněly s hudebními frázemi, i když vylepšovat by se nadále dalo a mělo.

    Problémem i dalšího obsazení zůstává pěvecká kvalita, provedení některých partů je myslím za hranou očekávanou v Národním divadle (Petr Horák jako Styx / Merkur, Simona Procházková jako Juno). Laťku držel opět Josef Moravec (Orfeus už na první premiéře), pěvecky i herecky pěkného Kupida stvořila Barbora Řeřichová, ovšem karlínský prostor jejímu hlasu moc nesvědčí.

    Ivan Kusnjer (Jupiter) s tanečníky (hoši z bruselských kuloárů). FOTO ND PRAHA

    Značně ubylo přehrávání, Lenka Pavlovič byla uvěřitelnější Eurydikou, jakkoli nemá pěvecké kvality Jany Sibery (ostatně ani ona se nevyvarovala intonačních nepřesností). Ivanu Kusnjerovi se zřejmě nechtělo do laciné karikatury Miloše Zemana s hůlkou, chápu ho. Oproti Janu Ježkovi sehrál postavu všemocného bezmocného s případnou ironií.

    Peter Strenáčik (Komediant s komediantským vozem a loutkami ze života) a Josef Moravec (Orfeus, prostě „kravaťák“). FOTO ND PRAHA

    V každém případě se oproti premiéře vylouplo (až na stále problémové hudební parametry, zvláště operetní styl) představení, na kterém bylo čím se bavit – a publikum se bavilo. S ohledem na ohlas narážek na vnitřní poměry v Národním divadle (oprava Státní opery) odhaduji, že značná část publika přišla na zlevněné členské vstupenky, zaplněna byla tak větší třetina sálu.

    Viz též http://www.divadelni-noviny.cz/kriticke-teze-josefa-hermana-orfeus-z-bruselu


    Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu II.

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,