Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu II.

Nedalo mi to a ještě jednou jsem 9. července zašel na letošní poslední provedení Offenbachova Orfea z podsvětí v provedení Státní opery v Hudebním divadle Karlín. Rád konstatuji, že se proti premiéře leccos usadilo a že se nakonec v kontextu letošní sezony jedná o jednu z lepších inscenací.

Peter Strenáčik (Komediant, Všeuměl). FOTO ND PRAHA

Předehra zůstala zatěžkaná, ale tempa dirigent Jan Chalupecký přece jen zvolnil a ukázalo se, že za tempový nesoulad mohou i sami sboristé, nejen on. V případnějších tempech se také lépe předvedly kvality mikrostruktury textu – prostě repliky dostaly smysl a přece jen lépe souzněly s hudebními frázemi, i když vylepšovat by se nadále dalo a mělo.

Problémem i dalšího obsazení zůstává pěvecká kvalita, provedení některých partů je myslím za hranou očekávanou v Národním divadle (Petr Horák jako Styx / Merkur, Simona Procházková jako Juno). Laťku držel opět Josef Moravec (Orfeus už na první premiéře), pěvecky i herecky pěkného Kupida stvořila Barbora Řeřichová, ovšem karlínský prostor jejímu hlasu moc nesvědčí.

Ivan Kusnjer (Jupiter) s tanečníky (hoši z bruselských kuloárů). FOTO ND PRAHA

Značně ubylo přehrávání, Lenka Pavlovič byla uvěřitelnější Eurydikou, jakkoli nemá pěvecké kvality Jany Sibery (ostatně ani ona se nevyvarovala intonačních nepřesností). Ivanu Kusnjerovi se zřejmě nechtělo do laciné karikatury Miloše Zemana s hůlkou, chápu ho. Oproti Janu Ježkovi sehrál postavu všemocného bezmocného s případnou ironií.

Peter Strenáčik (Komediant s komediantským vozem a loutkami ze života) a Josef Moravec (Orfeus, prostě „kravaťák“). FOTO ND PRAHA

V každém případě se oproti premiéře vylouplo (až na stále problémové hudební parametry, zvláště operetní styl) představení, na kterém bylo čím se bavit – a publikum se bavilo. S ohledem na ohlas narážek na vnitřní poměry v Národním divadle (oprava Státní opery) odhaduji, že značná část publika přišla na zlevněné členské vstupenky, zaplněna byla tak větší třetina sálu.

Viz též http://www.divadelni-noviny.cz/kriticke-teze-josefa-hermana-orfeus-z-bruselu

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 12. července 2017

Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu II.

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

Burza

Zemřeli

Obrazem

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,