Divadelní noviny > Burza

Zemřela Věra Tichánková

Věra Tichánková

7. 12. 1920 Žarnovická Huta, Slovensko – 9. 1. 2014 Praha

V mládí se zajímala o chemii a tento obor také začala studovat na Vysoké škole chemicko-technologické. Studium však nemohla dokončit, protože nacisté za protektorátu zavřeli všechny české vysoké školy. Začala tedy studovat herectví na Pražské konzervatoři, ale ani tato studia nedokončila: byla zatčena nacisty za aktivní účast v protinacistickém odboji a dva roky vězněna v Terezíně a později v Drážďanech a v Lipsku.

Po druhé světové válce vstoupila do hereckého angažmá v jihlavském Horáckém divadle, kde se seznámila se svým pozdějším manželem, hercem Janem Skopečkem. Společně odešli v roce 1948 do Prahy, do tehdejšího Městského oblastního divadla na Žižkově, jehož byli zákládajícími členy a které se později přeměnilo v Divadlo S. K. Neumanna, nyní Divadlo pod Palmovkou. Tomuto divadlu zůstala věrná již po celý svůj herecký život.

Její doménou byly zejména komické role, ve kterých dovedla se vzácným citem a pochopením vystihnout podstatu svých lidových postav, zazářila však také v úlohách vážnějšího repertoáru. V libeňském divadle ztvárnila řadu postav, z nichž mnohé se nesmazatelně zapsaly do pamětí diváků. Jmenujme např. Dojku v Klicperově Ženském boji, Nanynku v Šamberkově Palackého třídě 27, Markétu a Mamselle Margarethu v Tylově Fidlovačce, Káču v Drdových Hrátkách s čertem, Kláskovou v Jiráskově Lucerně, Terezku ve Stroupežnického Našich furiantech, Pannu Čipernou v Shakespearových Veselých windsorských paničkách, Orsettu v Goldoniho Poprasku na laguně, Katrin v Brechtově Matce Kuráži, Jenovefu v Klicperově Hadriánovi z Římsů, Beatrici v Millerově Pohledu z mostu, Biancu v Shakespearově Othellovi, Poncii v Lorcově Domu doni Bernardy, Martu v Albeeho Kdopak by se Kafky bál?, Molly v Brechtově Žebrácké opeře, Dolores v Lorcově Pláňce, Alžbětu v Schillerově Marii Stuartovně, Mešjanovku v Preissové Evě krajčířce, Strunovou v Hrubínově Křišťálové noci, Mary Ellisovou v Hellmanové Podzimní zahradě či Matku v Ibragimbekově Domě na písku.

Vedle svého divadelního působení hrála také v řadě filmů (za všechny jmenujme alespoň snímky Touha, Vyšší princip, Procesí k panence, Hledá se táta!, Smrt si říká Engelchen, Zlatá reneta, Dým bramborové natě, Ať žijí duchové! či Anděl s ďáblem v těle), televizních inscenací i seriálů (např. Eliška a její rod, Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Muž na radnici, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Malý pitaval z velkého města, Chlapci a chlapi, Četnické humoresky, Hospoda, Kriminálka Anděl, Expozitura).

V manželství s Janem Skopečkem se jim v roce 1953 narodila jediná dcera Marie, která se provdala za Francouze a odstěhovala se do Lyonu. V roce 2002 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní herecké mistrovství.

Zemřela po dlouhodobých zdravotních problémech v noci na čtvrtek v nemocnici na Královských Vinohradech.

/Pro i-DN zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 9. ledna 2014

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Věra Tichánková

1. Vladimír Hulec

   

   Poslední rozloučení s Věrou Tichánkovou
   bude 15. ledna od 12:00 hodin ve Velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. Oznámila to Vlaďka Němcová z pražského Divadla pod Palmovkou.

   11.01.2014 (4.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ