Zemřela Marie Versini

Foto archiv

10. 8. 1940 Paříž, Francie – 22. 11. 2021 Guingamp, Francie

Francouzská divadelní a filmová herečka, v letech 1957-1959 členka Comédie-Française. Nejvíc ji proslavila role Nšo-či ve filmu Vinnetou.

Pocházela z rodiny středoškolského učitele původem ze středomořského ostrova Korsika. Tanci a herectví se věnovala již od dětství. Již ve věku sedmnácti let – v roce 1957 – se stala členkou Comédie-Française (je nejmladší členkou v historii souboru), kde ztvárnila například Julii v Shakespearově tragédii Romeo a Julie. Zároveň pózovala pro módní časopisy a brzy se ozvali i filmaři.

V dobách svých hereckých začátků koncem padesátých a začátkem šedesátých let. Foto archiv

Ve filmu debutovala v roce 1956 ve snímku Jacqueline Audry Mitsou. Svoji první větší roli získala v roce 1958 v anglickém snímku režiséra Ralpha Thomase A Tale of Two Cities. Díky svým jazykovým schopnostem (mluvila italsky, anglicky, francouzsky a německy) se uplatnila i v dalších zahraničních filmech, například v americkém filmu Pařížské blues (1961) režiséra Martina Ritta.

Hlavní představitelé prvního dílu série Vinnetou – Pierre Brice (Vinnetou), Marie Versini (Nšo-či) a Lex Barker (Old Shatterhand). Foto archiv

V roce 1963 zvítězila v konkursu na svoji životní roli Vinnetouovy sestry Nšo-či do začínající řady celovečerních filmů o Vinnetouvi, což jí zajistilo – byť její postava zemřela hned v prvním dílu (později se ale objevila ještě v dalších adaptacích Mayova románu, např. Žut, Vinnetou a Old Firehand ad.) – velkou popularitu.

V sedmdesátých a osmdesátých letech se věnovala v převážné míře herecké práci v televizi. Během svého života hrála ve třiatřiceti celovečerních filmech.

V roce 1974 se po dvanáctileté známosti vdala za o dvacet dva let staršího scenáristu a režiséra Pierra Vialetta. V roce 1984 opustila svět divadla i filmu, aby se o něj mohla ve stáří starat (zemřel v 94 letech v roce 2013). /Více o jejím životě zde./

Se svým mužem, scenáristou a režisérem Pierrem Vialettem v roce 2008, resp. 2010. Foto archiv

Je autorkou i několika knih (zde). V roce 2003 vydala autobiografii nazvanou Byla jsem Vinnetouova sestra. Později vydala ještě několik knih věnovaných příběhům ze života Nšo-či (zde).

Přede dvěma lety se doma v Paříži nešťastně upadla a vážně se zranila. Zotavovala se pomalu, byla odkázána na odbornou pomoc svého ošetřovatele a pečovatelek.