Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2020

ročník 28
18. 2.–2. 3. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Jarmila Kůrová

    Foto archiv ND

    Jarmila Kůrová Manšingrová

    12. 3. 1934 Bratislava (Československo) – 21. 1. 2020 Praha

    Bývalá sólistka baletu, pedagožka a baletní mistryně Národního divadla v Praze. Zasloužilá umělkyně (1969). 

    Rozená Manšingrová. Po studiu na Baletní škole Elly Fuchsové-Lehotské a na gymnáziu v Bratislavě se stala v patnácti letech členkou baletu Slovenského národního divadla. Po šesti letech angažmá, už jako sólistka, absolvovala roční stáž na věhlasné baletní akademii Agrippiny Vaganové v Leningradě (nyní Petrohrad) u A. I. Puškina a F. I. Balabinové. Nabídku na místo sólistky baletu v tamním Mariinském divadle odmítla a vrátila se do Slovenského národního divadla.

    Odille v Labutím jezeře (ND Praha, prem 11. 2. 1955). Foto Jaromír Svoboda

    V roce 1957 přijala angažmá v Národním divadle v Praze a stala se zde primabalerínou. V letech 1964 – 1973 působila spolu se svým manželem, tanečníkem a choreografem Miroslavem Kůrou, v tehdejším Státním divadle v Brně. Do pražského Národního divadla se  vrátila jako pedagožka, baletní mistryně a asistentka choreografa v roce 1973 a pracovala zde až do roku 1991.

    Se svým budoucím manželem Miroslavem kůrou v Labutím jezeře (ND praha, prem. 11. 2. 1955). Foto Jaromír Svoboda

    Její doménou byly velké role klasického i soudobého repertoáru, zejm. Odetta a Odilie v Labutím jezeře (SND Bratislava 1953, ND Praha 1960, Brno 1966), Marie v Bachčisarajské fontáně (SND Bratislava 1954, ND Praha 1960), Mášenka v Louskáčkovi (SND Bratislava 1956), Smeraldina ve Sluhovi dvou pánů (ND Praha 1958), Paní Měděné hory v Kamenném kvítku (ND Praha 1960), Mechmene Banu v Legendě o lásce (ND Praha 1963), Julie v Romeovi a Julii (Brno 1965). Některé z těchto partů ztvárnila ve více nastudováních. Její životní rolí se stala Giselle (Brno 1968), kde uplatnila svou vytříbenou taneční techniku i vnitřní prožitek role.

    S Miroslavem Kůrou ve Sluhovi dvou pánů (ND Praha 1958). Foto archiv ND

    V roce 1958 účinkovala též v programu Laterny magiky na Expo 58 v Bruselu a spolupracovala s Alfrédem Radokem. Vystupovala v belgické televizi a v roce 1960 realizovala s M. Kůrou pohostinská představení pro královskou rodinu v Maroku. Svým honorářem přispěla na následky zemětřesení, které postihly město Marrakesh. V šedesátých a sedmdesátých letech vytvořila řadu tanečních postav v televizních baletních inscenacích v režii P. Weigla a choreografii M. Kůry. Účinkovala například ve filmu Víly, což byla adaptace baletu Giselle, nebo ve filmové adaptaci Labutího jezera nazvané Pas de quatre.

    V Labutím jezeře (ND Praha, prem. 11. 2. 1955). Foto Jaromír Svoboda

    Řadu sólistů Národního divadla připravovala na přední role v klasických i moderních baletních představeních. V letech 1964 – 1973 byla pedagožkou Taneční konzervatoře Brno. Od roku 1972 vyučovala také na Pražské konzervatoři jevištní a výkonnou praxi. Od roku 1978 vedla baletní kurzy při Stage International de Danse v Marseille. Baletní mistryně Českého baletního divadla (1993/94) a Baletního divadla Praha (1996/97).

    Byla manželkou tanečníka Miroslava Kůry a matkou Jany Kůrové, primabaleríny Národního divadla.

    O jejím úmrtí informoval její manžel.

    • Autor:
    • Publikováno: 23. ledna 2020

    Komentáře k článku: Zemřela Jarmila Kůrová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,