Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Helena Kružíková

Helena Kružíková

17. 11. 1928 Třebíč – 3. 3. 2021

Herečka a dabérka. Většinu kariéry strávila ve Státním divadle (dnes Národní divadlo) Brno.

Již v době okupace propadla divadlu. Po osvobození pak nastoupila na brněnskou Státní konzervatoř, která se v průběhu jejího studia transformovala na Janáčkovu akademii múzických umění. Ve svém (prvním poválečném) ročníku studovala s řadou významných osobností, jako byli Josef Karlík nebo Květa Fialová. Studium dokončila v roce 1950 a s několika dalšími spolužáky nastoupila do Městského oblastního divadla v Českém Těšíně, kde však setrvala jen jednu sezonu (1950-1951).

Od sezony 1951/1952 byla po celou další dobu své profesní kariéry členkou činoherního souboru Státního divadla v Brně (dnes Národní divadlo Brno). Její první rolí zde byla Bělena v Tylově Strakonickém dudáku (r. Milan Pásek, prem. 26. 5. 1951). Obsáhla zde široký repertoár, od rolí mladých dívek a milovnic přešla postupně ke zralým postavám. Její doménou byly především úlohy tragické, případně tragikomické. Postupem let se zařadila mezi významné osobnosti brněnského divadelního herectví.

Byla například Haničkou v Lucerně, Kateřinou ve Zkrocení zlé ženy, Irinou Nikolajevnou Arkadinovou v Rackovi, Violou ve Večeru tříkrálovém, ale také Lady Macbeth, Lízou Doolittlovou v Pygmalionovi, Evou v Adamu Stvořiteli, Klárou Zachanasjanovou v Návštěvě staré dámy, Mešjanovkou v Gazdině robě, Lízou Curryovou v Obchodníku s deštěm, titulní Alžbětou Anglickou, královnou Nyolou v Radúzovi a Mahuleně. Její poslední rolí byla Livie (alternovala s Vlastou Fialovou) v inscenaci Já, Claudius (r. Oto Ševčík, prem. 9. 6. 1989). (Soupis rolí najdete zde.) Stálé angažmá opustila odchodem do penze koncem osmdesátých let, s divadlem ale pohostinsky nadále spolupracovala (například jako kněžna v Lucerně).

Od počátku svého brněnského působení spolupracovala s krajskými studii Československého rozhlasu (herečka, recitátorka, moderátorka) a Československé televize, kde vedle dramatických rolí osvědčila své schopnosti i v řadě jiných pořadů, nejčastěji jako konferenciérka. Ze spolupráce s televizí stojí za zmínku přepis Vančurovy hry Josefína (1968), kde titulní roli ztvárnila začínající Hana Zagorová, tehdy ještě jako herečka.

Brněnská televize natočila také několik divadelních inscenací s její účastí (Nebožtík Nasredin, 1964; Racek, 1976). Naposledy se objevila jako jedna ze sudiček v televizní pohádce Třetí sudička (1986).

Několikrát vystoupila také ve filmu, kde však ztvárnila pouze vedlejší role. Například ve snímku Ladislava Helgeho První den mého syna (1964) byla matkou hlavní postavy Jiřího Kouby hrané Vladimírem Pucholtem, o několik let později ve filmu Plavení hříbat (r. Hynek Bočan, 1975) byla jejím filmovým synem Ivan Vyskočil.

Široké pole působnosti našla v oblasti dabingu. Její hlas bylo možné slyšet z řady vrcholných děl světové kinematografie, po roce 1989 i v zahraničních seriálech (Dallas – český hlas Miss Ellie, manželky zakladatele firmy Jocka Ewinga). V letech 1974–1991 vyučovala herectví na hudebně dramatickém oddělení Konzervatoře Brno. Působila také na JAMU v oboru umělecký přednes.

Je nositelkou ceny Senior Prix, kterou jí v roce 1996 udělila Herecká asociace. V roce 1998 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu a v roce 2019 obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Je také nositelkou ceny Křišťálová růže za celoživotní práci s poezií.

/Pro i-DN z více zdrojů připravil a zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 4. března 2021

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Helena Kružíková

1. Boleslav Bílý

   

   Připojuji se ke kondolencím.
   Popravdě řečeno se mi ani nechce věřit, kolik lidí nás jen za posledních pár měsíců opustilo. Zpráva o odchodu paní Kružíkové mě velmi zasáhla, této paní jsem si velice vážil a považoval jsem ji za jednu z nejlepších českých hereček. Když už zde byl zmíněn dabing, ve kterém paní Kružíková vynikala (a právem za svoje mistrovství v roce 1998 získala Cenu Františka Filipovského), tak bych rád připomenul, že paní Kružíková stála u vzniku úplně prvního brněnského dabingu. Jednalo se o film Nůž ve vodě, jehož dabing režíroval roku 1964 pan Antonín Klimeš. Paní Kružíková byla s velkou pravděpodobností poslední žijící herecká pamětnice, která se tohoto významného okamžiku zúčastnila.
   Říká se, že každý je nahraditelný. Samozřejmě respektuji názory ostatních, ale dovolím si prohlásit, že minimálně v tomto případě tomu tak není.

   Sbohem a děkujeme.

   04.03.2021 (18.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ