Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřela Heda Čechová

    Foto Lenka Hatašová

    Heda Čechová

    17. 7. 1928 Praha – 23. 4. 2020

    Rozhlasová a televizní hlasatelka, působící v českých médiích v padesátých a šedesátých letech, matka herce a moderátora Vladimíra Čecha.

    Vyrůstala v Praze na Malé Straně ve Vlašské ulici pod Petřínem, tam kde stojí Lobkovický palác, dnešní sídlo německého velvyslanectví. Její otec Jaromír Šimandl pocházel z Doudlevic, z rodiny bohatého mlynáře, a dětství prožil v Plzni. V roce 1929 se přestěhoval do Prahy, kde celý další život pracoval v rozhlase a postupně se vypracoval až na správní ředitele Československého rozhlasu. Ovšem když byl na podnikové schůzi na jaře 1949 označen za nepřítele státu a dostal vyhazov, neunesl to, a 23. května 1949 – těsně před svými 45. narozeninami – se zastřelil.

    Se svým synem, pozdějším hercem a moderátorem Vladimírem Čechem, v březnu 1953. Foto archiv

    Heda v té době (od roku 1947) již byla – v té době nejmladší – hlasatelskou Československého rozhlasu, zprvu ještě jako studentka střední chemické školy. Za mikrofonem se jí dařilo. Dokonce svým projevem zaujala i tehdejšího ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. Když jsem mu byla představena, zvolal něco o tom, že mám nejen hezký hlas, ale i hezké nohy, a nabídl mi roční stáž v londýnské BBC. Oznámil mi, že odjedeme někdy v březnu 1948 a že věří, že ze mě bude světová hlasatelka. vzpomínala v jednom ze svých rozhovorů. Jenže zakrátko přišel tzv. Vítězný únor a všechno bylo jinak…

    Televizní hlasatelkou, Vánoce 1968. Foto archiv TR

    Po smrti otce v Československém rozhlase – zásluhou tehdejšího generálního ředitele Kazimíra Stahla – zůstala Přestože měla zdravotní problémy, pracovala, ab yuživila matku a sestru. Její ovdovělá matka, žena v domácnosti, celý rok nedostala po otci penzi a zůstala bez prostředků, šestnáctiletá sestra byla studentkou gymnázia. A pak přišla další rodinná tragédie. Hedin strýc inženýr František Klíma byl jako nejbližší spolupracovník Milady Horákové zatčen a odsouzen na doživotí. V roce 1968 dostal sice milost, ale to už byl v bezvědomí. Pár metrů za věznicí v sanitce umřel. Tehdy jsem pochopila, že člověk potřebuje v životě nejen štěstí, ale také odhodlání vydržet a jít dál. Zachovat klid, nezapomenout se smát a snažit se dívat na život s nadhledem. Jde to – musí to jít, komentovala své tehdejší pocity.

    Hvězdou televizního vysílání (60. léta). Foto archiv TR

    V rozhlase četla zprávy, uváděla program a režiséři ji obsazovali do různých pořadů. Ozval se i Krátký film, na Barrandově natáčela komentáře k filmům, uváděla pořady na jevišti, jezdila na zájezdová představení po vlasti i do ciziny. A také začala spolupracovat s Československou televizí. V roce 1960 rozhlas opustila a stala se jednou z prvních televizních programových hlasatelek. Patřila mezi nejužší špičku českého hlasatelství a konferenciérství. Byla známá a populární díky svému mimořádně kultivovanému zjevu, projevu i hlasovým dispozicím.

    Po roce 1968 ale byla donucena Československou televizi z politických důvodů opustit. Zprvu ještě směla číst komentáře k televizním filmům mimo obraz, pak už nešlo ani to. Byla přeřazena do archivu, kde značila a evidovala gramofonové desky. Neměla to lehké, byla samoživitelka se sedmnáctiletým synem. Jeden čas jsem dokonce uvažovala i o emigraci. V Hamburku mi němečtí přátelé drželi místo starší manekýny, mohla jsem také jít do Svobodné Evropy. Ale můj syn byl tehdy právě čerstvě zamilovaný a odejít nechtěl. Bez něj bych samozřejmě nikdy neodešla. Když se za pár měsíců zase odmiloval, bylo už pozdě.“ , vzpomínala v roce 2013 na toto období. Ale naštěstí se našlo pár lidí, kteří jí pomohli. Lákavá nabídka přišla z Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Začala namlouvat knihy, časopisy a učebnice pro nevidomé a tato práce jí vydržela až do důchodu. V letech 1990 – 1992 byla poslankyní České národní rady za Občanské fórum.

    Se svým synem Vladimírem Čechem. Foto archiv

    V roce 1950 se vdala za kolegu, herce Vladimíra Čecha st. (1916 – 1990), ale po sedmi letech se rozvedli. Jejich syna, pozdějšího herce a moderátora Vladimíra Čecha (1951 -2013), vychovávala poté sama. V roce 2014 o něm vydala knihu Můj syn Vladimír Čech. V roce 2016 s ní Česká televize natočila pořad 13. komnata (zde).

    Měla čtyři vnoučata.

    • Autor:
    • Publikováno: 24. dubna 2020

    Komentáře k článku: Zemřela Heda Čechová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,