Zemřela Hana Zagorová
Foto archiv
6. 9. 1946 Petřkovice – 26. 8. 2022 Praha
Zpěvačka, herečka, textařka a moderátorka. Jedna z největších hvězd československé, resp. české pop-music, nositelka devíti cen Zlatý slavík (1977 – 1985). Nazpívala přes 900 písní, je držitelkou mnoha platinových a zlatých desek a stala se nejprodávanější českou zpěvačkou všech dob. V roce 2014 byla uvedena do síně slávy hudebních cen Anděl.
Narodila se a vyrůstala na Ostravsku. Otec Josef Zagora byl stavebním inženýrem, matka Edeltruda učitelkou. Odmala hrála na klavír, psala básně a zpívala. Poprvé na sebe upozornila v roce 1963 v ostravské soutěži Hledáme nové talenty, kde ji doprovázel Orchestr Gustava Broma. O roku 1964 studovala a v roce 1968 absolvovala herectví na brněnské JAMU. Absolvovala titulní rolí vhudební inscenaci Vančurovy hry Josefina, ke které napsala i texty písní. Tuto postavu ztvárnila ve stejném roce i v televizi (režie Alois Hajda).
Již v roce 1965 měla v televizi vlastní pořad Písničky pro Hanku. Foto arhiv
Koncem šedesátých let se začala prosazovat jako zpěvačka pop-music. Často vystupovala v televizi, v roce 1968 vydala svůj první singl s písní Prý jsem zhýralá. Účinkovala tehdy s ostravskou skupinou Flamingo a natáčela v tamním rozhlase. Dále účinkovala v souboru Sodoma-Gomora (Zagorová, Štědroň, Sodoma), spolupracovala s orchestrem Václava Zahradníka, se kterým natočila své první LP Bludička (1970), jež obsahovalo jeden z „životních“ hitů Bludička Julie (1969). Od roku 1969 účinkovala v pražském divadle Apollo.
Po přesídlení do Prahy začala natáčet s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu. Postupně tak vznikly nahrávky písní Tisíc nových jmen, Já jsem tvá neznámá, Náš dům zní smíchem nebo baladická On je někdo, jež byly základem jejího koncertního repertoáru. V letech 1972 – 1974 hostovala v Divadle Semafor v inscenaci Kytice, kde vystupovala v roli Bludičky.
V letech 1974 a 1975 získala bronzového slavíka, následoval stříbrný a od roku 1977 získala devětkrát po sobě Zlatého slavíka. Na koncertech se začala objevovat s vlastní doprovodnou kapelou, kterou vedl Karel Vágner. Vystupovala se zpěvákem Michalem Prokopem, kterého v roce 1975 vystřídal Petr Rezek (do roku 1981). S ním natočila několik úspěšných duetů (mimo jiné Asi, asi nebo Duhová víla). Jejich spolupráce trvala šest let. Koncem sedmdesátých let koncertovala po ČSSR společně s italským zpěvákem Drupim. Natáčela pořady s vlastním scénářem: Zaváté studánky, Prázdniny.
V osmdesátých letech pravidelně natáčela svůj hudební TV pořad Dluhy Hany Zagorové a často koncertovala. Během roku odehrála až 360 koncertů doma i v zahraničí, často sjezdila do Polska, kde byla velmi populární, a také do Ruska či Německa. Nahrávala desky nejen pro „domácí“ Supraphon, ale i pro zahraniční firmy (Německo, Rakousko, Anglie, Polsko, Rusko). V zahraničí i natáčela (Německo, Egypt, Malta, Polsko) a spolupracovala s řadou zahraničních kolegů (polská skupina Vox či zpěvačka Irena Jarocka, rakouská zpěvačka Goldie Ens, Belgičan Julius Zegers, Buena Ventura). V roce 1980 se objevila v jedné z hlavních rolí ve filmovém muzikálu Trhák režiséra Zdeňka Podskalského. Z tohoto filmu pochází duet s Jurajem Kukurou Lásko, amore. V roce 1989 natočila ve spolupráci s německou televizí muzikálovou pohádku Peter Pan, kde hrála roli matky.
V období let 1980 – 1986 vystupovala s tanečním a pěveckým duem Petra Kotvalda a Stanislava Hložka (se Stanislavem Hložkem až do roku 1989). Rokem 1986 začala spolupráce orchestru Hany Zagorové s dvojicí Linda Finková a Pavel Noha. Pokračovala spolupráce s Karlem Vágnerem, který pro ni byl nejen kapelníkem a manažerem, ale také skladatelem. Z jeho pera pocházejí hity Počítadlo lásky nebo Usnul nám, spí. Za doprovodu orchestru Karla Vágnera se zpěvačka těšila enormní slávě. Počátkem osmdesátých let čítal se dokonce součet jejích hlasů v anketě Zlatý slavík rovnal součtu hlasů všech ostatních zpěvaček dohromady. Ntáčela tehdy LP desky s kvalitním popovým repertoárem – Světlo a Stín, Co stalo se stalo, Sítě kroků tvých či Živá voda. Skladby pro ni psali osvědčení i začínající skladatelé – Pavel Žák, Petr Hapka, Jindřich Parma, Jiří Zmožek, Vítězslav Hádl či Lída Nopová – i textaři – Pavel Žák, Jan Krůta, Jiřina Fikejzová, Zdeněk Borovec či Vladimír Čort. Některé texty si psala sama – například Málokdo ví, To by nebylo fér, Sláva je bál nebo Černý páv.
V roce 1986 se po sérii Zlatých slavíků umístila na bronzové příčce. Neznamenalo to však ústup ze slávy, stále se – až do konce života – těšila velké oblibě publika. V anketě Zlatý slavík se umisťovala pravidelně v první desítce: 1989 – 6. místo, 1991 – 8. místo, 1996 – 9. místo, 2002 – 7. místo, 2003 – 4. místo, 2009 – 10. místo, 2010 – 8. místo, 2012 – 10. místo, 2013 – 9. místo.
V roce 1988 natočila šansonově laděnou desku s texty Michala Horáčka Živá voda. V podobném duchu se neslo i následující album Dnes nejsem doma (1990). Směrem šansonu se ubírala i její další tvorba.
V červnu 1989 podepsala petici Několik vět. Stala se největší oficiální celebritou, jež Několik vět podpořila. Ve známém projevu z Červeného Hrádku na Plzeňsku ji následně pomlouval tehdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Milouš Jakeš: No, tak řekněme, paní Zagorová, je to milá holka, všechno, ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok, doslova řekl. Státní bezpečnost jí během pětihodinového výslechu nutila, ať podpis odvolá. Odolala a svůj podpis potvrdila slovy: Nebylo tam nic, s čím by slušný člověk nesouhlasil. Okamžitě pocítila následky, pořadatelé jí začali rušit koncerty, ocitla se v izolaci. Díky revoluci však zákaz vystupování platil jen několik měsíců. (Více zde.)
Na veřejnosti se objevila v listopadu 1989, kdy společně s Jaroslavem Hutkou zpívala z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí v Praze československou hymnu. Poté zpívala na Letné společně s Martou Kubišovou a Jiřím Suchým.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let nazpívala znělky pro dětské seriály (Šmoulové a Tom a Jerry). V roce 1991 vydala šansonové album Rozhovor v tichu. Karel Vágner se stal jejím producentem a jeho vydavatelství Multisonic vydávalo její následující řadová alba (místo firmy Supraphon). Počátkem devadesátých let vystoupila s programem pro krajany v Kanadě. Doma připravila nový koncertní program s názvem Noční telefony, který tvořily převážně šansonově laděné skladby z posledních alb. S tímto programem vystupovala až do roku 1992. Poté omezila svoji profesní činnost – dle svých slov „co měla odzpívat, už odzpívala“ – a věnovala se svému manželovi Štefanu Margitovi. V tomto období psala scénáře některých televizních pořadů a vydala kompilace svých starších písní a LP desek.
V letech 1993 -1998 se objevovala na TV obrazovkách se svým pořadem Když nemůžu spát, pro který natáčela nové písničky, převážně duety. Autorem hudby byl vesměs Michal David. Znovu začala koncertovat v roce 1996. Na koncertech ji doprovázela skupina Miloše Nopa. Obnovila příležitostnou spolupráci s Petrem Kotvaldem a Stanislavem Hložkem, často koncertovala s Petrem Rezkem.
Zpěváka Štěpána Margitu si vzala v roce 1992, den po oficiálním rozvodu s tanečníkem Vlastimlem Harapesem. Foto archiv
Natočila také dvě alba s manželem Štefanem Margitou s názvy Ave (1994) a Ave 2 (1996). V roce 1998 natočila po čtyřech letech novinkové album Já?, na kterém se objevily první písně od jejího nového spolupracovníka Jiřího Březíka. Koncertně vystupovala – do roku 2010 – se skupinou Miloše Nopa. Od roku té doby spolupracovala s Jiřím Dvořákem a jeho skupinou Boom!Band. Pravidelně, každý rok před Vánoci, pořádala koncert v pražské Lucerně se speciálním programem a hosty. Koncertovala po celé České republice a často i na Slovensku, vydávala další – novinková – alba a singly a také kompilace starších písní. Za prodej svých alb získala několik zlatých a platinových desek. V roce 2001 vydala album Hanka, jež získalo zlatou desku, dostalo se do čela hitparád a v anketě Český Slavík 2003 se umístila na čtvrtém místě. V letech 2000 – 2004 TV Nova vysílala její zábavný pořad Hogo-Fogo, který společně s manželem moderovala a podílela se i na psaní scénáře.
V roce 2007 ztvárnila v divadle Kalich postavu bláznivé prostitutky v muzikálu Vašo Patejdla Jack Rozparovač. O dva roky později si v muzikálu Michala Davida Mona Lisa zahrála matku hlavní hrdinky. Divadlo Kalich v Praze se tak stalo domovskou scénou zpěvačky.
V roce 2010 Česká televize a Supraphon vydaly životopisnou knihu s DVD a CD nesoucí název Legenda – Hana Zagorová – Málokdo ví. Uspořádala koncert v pražské Lucerně, ze kterého Česká televize odvysílala záznam (byl vydán na CD a DVD). Vystupovala na řadě charitativních akcí a také se účastnila jejich organizace a produkce. V roce 2014 získala Diamantovou desku Supraphonu za 10,5 milionu prodaných nosičů, vydala novinkové album Vyznání, za které opět získala Zlatou desku. V září 2016 slavila své sedmdesáté narozeniny koncertem ve vyprodané Lucerně. Koncert zaznamenala Česká televize a pokřtila na něm další své novinkové album O lásce. To opět získalo v prodejnosti statut Zlatá deska, jako o dva roky později album Já nemám strach. Spolupracovala s mladou generací autorů – Marek Ztracený (Já nemám strach, Jsem jaká jsem), Márdi z Vypsané fixy (Je tady podzim, Blériot), Radůza (Hraj, muziko, Jako tenkrát, Anděl strážný), Jan Bendík (S tebou), Ondřej Brzobohatý (O Lásce), Martin Chodúr (On se vrátí). Spolupracovala nadále ale i se starší generací – s Václavem Koptou (Rande u Zdi nářků), s Petrem Maláskem, Jiřím Březikem, Karlem Vágnerem, Jiřím Zmožkem, Ondřejem Ládkem (Xindl X). Spousta textů si psala sama – Můj chlap, Mít tě ráda, Možná jsem zakletá, Ztracená láska, Cizí… Poslední studiové sólové album Já nemám strach vydala roku 2018. V té době navázala úzkou spolupráci se zpěvákem Markem Ztraceným, koncem roku 2021 natočili společný vánoční duet.
Předloni natočila album se svým mužem Štefanem Margitou (Konečně společně). Na letošek plánovala další album. Do studia měla zamířit v říjnu. V divadle Kalich bude mít 16. září premiéru muzikál Biograf láska, založený na jejích nejslavnějších písničkách. Scénář napsala Uljana Donátová, o choreografii a režii se postaral Jan Kříž.
Byla nejprodávanější tuzemskou zpěvačkou, prodala přes dvanáct milionů alb a nazpívala na tisíc písniček. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy 2014 v hudebních cenách Anděl. Ke svým projektům psal i scénáře a napsala i řadu textů svých písní, věnovala se dokonce literární tvorbě. V roce 2006 vydala básnickou sbírku nazvanou Milostně. /Více o jejím životě a nahrávkách zde, o jejích filmových a televizních rolích zde./
V roce 1996 vydala autobiografii Než to zapomenu (napsala ji s Michaelou Zindelovou). S novinářkou Scarlett Wilkovou v roce 2010 vydala další autobiografii Legenda Hana Zagorová aneb Málokdo ví.
Byla dlouhodobě nemocná. Kvůli problémům s krvinkami (paroxysmální noční hemoglobinurie) musela mnoho let pravidelně jezdit na transfuze. Jejím prvním manželem byl v letech 1986–1992 tanečník a baletní mistr Vlastimil Harapes. Po rozvodu si vzala 30. května 1992 slovenského operního tenora Štefana Margitu.
Poslední dobou bojovala se zdravotními problémy. Nejprve předloni s manželem Štefanem Margitou onemocněli koronavirem, loni na podzim si nalomila tři obratle, když doma zkolabovala. Letos na jaře zrušila turné, když doma několikrát upadla do bezvědomí.
Zprávu o jejím úmrtí dnes po poledni jako první zveřejnila stanice CNN Prima News, potvrdil ji zpěvaččin manažer Luboš Kříž a manžel Štefan Margita.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřela Hana Zagorová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
DN
Dnes se v kostele sv. Tomáše na pražské Malé Straně
se zpěvačkou rozloučili rodina a přátelé. Rakev se zesnulou zpěvačkou přinesli do kostela před dvanáctou hodinou, samotné rozloučení začalo ve 14:00. Na zádušní mši dostala pozvánku jen rodina a nejbližší přátelé. Na místo vedle zpěvaččina manžela Štefana Margity a sestry Evelyn Bečvaříkové dorazili například Dagmar Havlová, Jiřina Bohdalová, Lucie Bílá, Aleš Háma, Josef Polášek či Adam Plachetka. Uspořádat soukromý obřad místo klasického pohřbu se Margita údajně rozhodl na přání Zagorové.
Na dnešní uzavřenou pietu zítra – ve středu 31. srpna – naváže akce pro veřejnost. Lidé se mohou s populární zpěvačkou přijít rozloučit do pražského Divadla Kalich, kdy se v jedenáct dopoledne otevře pražské Divadlo Kalich. „Příchod bude organizován Jungmannovou ulicí směrem od Národní třídy. Na místě a u výstupů z metra bude pořadatelská služba, která bude organizovat frontu. V 11 hodin se otevře do sálu, kterým budou návštěvníci plynule procházet. Bude možno zanechat květiny,“ uvedl mluvčí scény Jaroslav Panenka.
30.08.2022 (22.16), , Trvalý odkaz komentáře,
Radim Častulík
Hani,
ať se ti tam v nebi zdá ten nejkrásnější sen. Pro mě zůstaneš navždy v mém srdci pro ten hřejivý úsměv, lidskost a pevný charakter. Jsi symbolem Sametové revoluce. Do hudební historie populární hudby jsi zapsaná zlatým písmem (propojení big beatu a šansonu), snoubila se v tobě krylovsko-beatlesácká tónina se šarmem Garbo a Audrey Hepburnové.
Děkuji za všechny nádherné písničky, které jsou pohlazením.
Radim
31.08.2022 (13.32), , Trvalý odkaz komentáře,