Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

    Zemřela Edita Gruberová

    Foto archiv

    Edita Gruberová

    23. 12. 1946 Bratislava – 18. 10. 2021 Curych, Švýcarsko

    Slovenská operní pěvkyně a zpěvačka, celosvětově proslulá koloraturní sopranistka, čestná členka Vídeňské státní opery.

    Pocházela z bratislavské Rače. Byla dcerou otce německého původu a maďarské matky. Otec se zachránil před odsunem přijetím slovenské národnosti, ale později byl z politických důvodů vězněn. Studovala na bratislavské konzervatoři, kde byla její pedagožkou Mária Medvecká, a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V roce 1968 debutovala ve Slovenském národním divadle v úloze Rosiny v opeře Lazebník sevillský. Po ukončení studia ale na bratislavské scéně stálé angažmá nezískala a ze studií v Sovětském svazu sešlo kvůli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Zpívala tedy v Banské Bystrici.

    Foto Warner Brothers

    V roce 1970 získala první roli ve Vídeňské státní opeře, kde pohostinsky vystoupila poprvé 7. února jako Královna noci v Mozartově Kouzelné flétně. Její výkon jí prakticky okamžitě zajistil ve Vídni stálé angažmá. Kvůli omezování při cestování do Vídně ze strany komunistického režimu se rozhodla Československo 23. března 1971 opustit.

    Královnu noci s úspěchem zpívala v roce 1973 i na festivalu v anglickém Glyndebourne a rok později také v Salzburgu pod taktovkou Herberta von Karajana. Ve Vídni ale dostávala spíš menší role. Průlomem pro její mezinárodní kariéru byla v roce 1976 nová vídeňská inscenace opery Richarda Strausse Ariadna na Naxu, v níž pod vedením dirigenta Karla Böhma zazářila v roli Zerbinetty (již před tím roli nastudovala pro starší vídeňskou inscenaci). Následovala vystoupení v newyorské Metropolitní opeře, milánské La Scale, v Královské opeře v Londýně, v Pařížské opeře, Bavorské státní opeře v Mnichově a v řadě dalších.

    V dalších letech doplňovala svůj repertoár, nastudovala na šedesát velkých rolí, převážně koloraturních, nejvíce italského repertoáru verdiovského, ale i starších autorů (Donizetti, Bellini aj.), a také mozartovské role. Sama si stanovila hranice svého hlasového oboru hlavní rolí ve Verdiho Traviatě nebo Massenetově Manon, které nepřekročila.

    Edita Gruberová, Gruberová Gala, Praha 30. listopadu 2016. Foto FOK

    Ve Vídni, kde ztvárnila více na čtyřicet pět rolí a vystoupila ve více než šesti stech představeních, byla čestnou členkou  souboru Vídeňské státní opery. S největší oblibou zpívala v koncertních provedeních oper, kde mohla publiku „lépe zprostředkovat soustředění na hudbu“. Věnovala se také interpretaci písní (mj. koncert na festivalu Pražské jaro v květnu 2006).

    Její první vystoupení v Praze se uskutečnilo v roce 1979 na festivalu Pražské jaro. K příjezdu původně nedostala vstupní vízum, ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení, a tak mohla Zerbinettu předvést i před českým publikem. Po pádu komunistického režimu opakovaně v Československu koncertovala a po jeho rozpadu i v obou nově vzniklých státech. Naposledy v Česku vystoupila v roce 2018 na prknech Národního divadla v opeře Vincenza Belliniho Norma.

    Za více než padesátiletou kariéru se jí dostalo mnoha přezdívek. Vedle „královny koloratur“ ji média označovala například jako „věčnou velekněžku belcanta“. V roce 2019 dostala německou cenu Oper! Award za celoživotní dílo. Mezi řadou dalších cen a ocenění jmenujme slovenský Řád bílého dvojkříže II. třídy (1997), bavorský Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1999), německou Hudební cenu Herberta von Karajana (2013), velkou čestnou dekoraci Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku či Zlatou medaili za zásluhy města Vídně.

    Kariéru operní pěvkyně ukončila v březnu 2019. Po svém posledním představení měla padesátiminutový potlesk. Dále se věnovala koncertnímu zpěvu a výuce. (Více o její akriéře a nahrávkách zde.)

    Žila v Curychu, odkud se ale nezřídka vracela na návštěvy do Bratislavy. Měla dvě dcery, jejím prvním manželem byl hudební vědec Štefan Klimo. Později byl jejím životním partnerem rakouský dirigent a klavírista Friedrich Haider, se kterým často spolupracovala při operních produkcích, svých koncertech a písňových recitálech.

    O jejím úmrtí informovala její rodina.

    /Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 19. října 2021

    Komentáře k článku: Zemřela Edita Gruberová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,