Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Dagmar Neumannová

    Jako hraběnka Julia Imperilati v Schillerově tragédii Fiesco (r. Alois Hajda, prem. 9. 5. 1958). FOTO archiv JD ČB

    Dagmar Neumannová

    (5. 8. 1921 Praha – 15. 4. 2013 České Budějovice)

    Jedna z historicky nejvýznamnějších členek souboru činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, pražská rodačka s velkou láskou k divadlu od svých dívčích let.

    Za tzv. Protektorátu byla členkou úspěšného neprofesionálního divadelního souboru ČIN. Po skončení 2. světové války byla přijata do Revoluční scény v Praze, kterou vedl profesor Jaroslav Hurt. Vzápětí jej následovala do jeho angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Tomuto divadlu od sezóny 1945/46 zasvětila celý svůj herecký život. Ve stálém angažmá tu setrvala až do sezóny 1991/92, ale jeviště nikdy, až do dnešních dnů, neopustila úplně. Paralelu s divadelním údělem Dagmar Neumannové lze v českých divadelních dějinách nalézt snad jedině s velkou českou tragédkou, první Čapkovou Elinou Makropulos,  Leopoldou Dostalovou (1879 – 1972), která byla členkou činoherního souboru Národního divadla od roku 1901 a posléze i platnou herečkou Krejčova Divadla za branou.

    Jako Marie ve Večeru tříkrálovém (r. Jan Schmidt, prem. 29. 4. 1962). FOTO archiv JD ČB

    Tajemství úspěchů Dagmar Neumannové ve všech etapách poválečného vývoje Jihočeského divadla spočívalo nejen v jejím velkém jevištním talentu, ale – možná především – v její herecké pokoře, lidské noblese a laskavosti i vzácné schopnosti přijímat život se vším, co přináší.

    První režisér, který v Budějovicích na ni výrazně zapůsobil, byl Karel Konstantin; ráda vzpomínala na režisérskou éru Miroslava Macháčka, Otto Haase, Milana Fridricha… Ve svém hereckém vývoji nikdy neustrnula. Uměla čerpat z nových podnětů doslova až do své poslední role, jíž se stala Vondračka v dramatizaci Roku na vsi v režii Břetislava Rychlíka v roce 2011.  Dokladem toho je i její celoživotní spolupráce s generačně a výrazově nesrovnatelně mladšími jevištními kolegy a režiséry. Nejkrásnější na herectví je pro mne pocit, když dáváte život někomu jinému, říkávala s oblibou.

    V roli Kate Kellerové v inscenaci hry Arthura Millera Všichni moji synové (r. Milan Fridrich, prem. 1. 1. 1974). FOTO archiv JD ČB

    Na prknech Jihočeského divadla vytvořila na 150 jevištních úloh. Sama nejraději vzpomínala na svou Mahulenu, Maryšu, Shawovu Majorku Barboru, Arkadinovou či na Goldoniho Orsettu. Neopominutelné jsou ovšem také její Antigona, Elina Makropulos, Sofie Pavlovna z Gribojedovova Hoře z rozumu, Tylova Drahomíra, lady Torrancová z Williamsova Sestupu Orfeova, Nora Melodyová z dramatu E. O’Neila Tak trochu básník, Raněvská, paní Higginsová, Ethel Thayerová ze Zlatého jezera E. Thompsona, Marta Brewsterová z proslulé komedie J. Kesselringa Jezinky a bezinky a Gizela v Kočičí hře I. Örkenyho. Plejádu různorodých rolí vytvořila rovněž v českých klasických i současných hrách – v Jiráskově Lucerně dokonce v průběhu let všechny ženské role!  Nezapomenutelná je její Káča v Drdových Hrátkách s čertem nebo  Andula z Hubačovy Staré dobré kapely.

    Stála u zrodu fenoménu otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Řadu zdejších inscenací v průběhu  let 1958 – 2004 ozdobila svým herectvím, například rolí Titanie, Runy či Rosavy…

    FOTO archiv

    Po celý život byla dámou s obrovským charisma, dámou ve které se snoubila noblesa „starých časů“ s mladým myšlením. V každém věku byla nejen krásnou ženou nýbrž také krásným člověkem. Její úmrtí je velikou ztrátou.

    Datum posledního rozloučení bude upřesněno po dohodě s rodinou.

    • Autor:
    • Publikováno: 16. dubna 2013

    Komentáře k článku: Zemřela Dagmar Neumannová

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Poslední rozloučení
      se koná v pondělí 22. dubna ve 14 hodin v obřadní síni krematoria v Českých Budějovicích.
      Diváci mají navíc možnost se se svou oblíbenou herečkou rozloučit každý den od 8 do 18 hodin ve vstupním prostoru Jihočeského divadla, kde je umístěna kondolenční kniha.

      21.04.2013 (3.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,