Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřela Božena Böhmová

    V roce 2015, kdy jí bylo devadesát let. Foto rodinný archiv

    Božena Böhmová

    22. 2. 1925 Přísečná – 25. 7. 2020

    Divadelní a filmová herečka, dlouholetá členka Divadla E. F. Buriana v Praze (dnes Divadlo Archa).

    Pocházela z jihočeské vesnice Přísečná u Českého Krumlova. Za druhé světové války přišla do Prahy a spolu se skupinou levicově orientovaných divadelníků zahájila hned po osvobození hereckou práci v souboru Obratník, který si vytyčil za úkol provozovat pouliční divadlo po sovětském vzoru. Stálé angažmá pak našla v Divadle mladých pionýrů (1945-1946). Další sezonu pak strávila v Činohře 5. května (1946-1947).

    S Osvaldem Albínem (Antonín Řápek, předseda JZD) jako Honzíková, žena předsedy MNV v inscenaci hry Jaroslava Dietla Nepokojné hody svaté Kateřiny (r. Miloš Horanský, prem. 17. 10. 1959, Divadlo Jiřího Myrona / NDM Ostrava). Foto František Krasl

    V roce 1947 odešla spolu s dalšími herci své generace do Zlína (tehdejšího Gottwaldova), aby posílila soubor zdejšího Divadla pracujících. Nové vedení tohoto divadla se rozhodlo k zásadní proměně dramaturgie a repertoáru divadla, v němž začala převažovat budovatelská dramata. V letech 1952-1960 pak byla členkou Slezského divadla Zdeňka Nejedlého v Ostravě.

    Jako Gertruda s Miloslavem Holubem (Claudius, dánský král) v Shakespearova Hamletovi. Foto František Krasl

    Jako Gertruda s Josefem Langmilerem v roli Hamleta (r. Miloš Horanský, r. 12. 3. 1960, Divadlo Antonína Dvořáka / NDM Ostrava
    Foto František Krasl (zde)

    Jejímu levicovému smýšlení plně odpovídala také první filmová role, i když nebyla nijak velká – v budovatelském dramatu Výstraha (r. Miroslav Cikán, 1953), kde hrála sociální referentku Andulu. Následovaly další menší role ve filmech realizovaných v gottwaldovském (dnes zlínském) studiu.

    S Janou Brejchovou v Ženě za pultem. Foto archiv

    V roce 1962 se vrátila do Prahy a získala angažmá v Divadle E. F. Buriana, kde setrvala až do svého odchodu do důchodu. S příchodem do hlavního města se jí také naskytlo více příležitostí před filmovou kamerou, i když herečku nadále provázely jen menší až epizodní role. V průběhu šedesátých let vystoupila v nevelkých úlohách v kvalitních filmových počinech jako Hrdina má strach (r. František Filip, 1965), Smuteční slavnost (r. Zdeněk Sirový, 1969) nebo Den sedmý, osmá noc (r. Evald Schorm, Jan Kačer, 1969). V následující dekádě začala častěji vystupovat také v televizi, ať již v inscenacích nebo seriálech. Televizní kamera též zachytila některá divadelní představení s její účastí (Veselé paničky windsorské, r. Evžen Sokolovský, DEFB 1974).

    https://youtu.be/PvnDYSQqN9E

    Známou se stala díky filmovým komediím jako například Hodíme se k sobě, miláčku (r. Petr Schulhoff, 1974), kde hrála prodavačku, nebo Ten svetr si nesvlíkej (r. Zdeněk Míka, 1980) s její kreací dryáčnické sousedky Bartáčkové. Co se týká televize, asi nejvíce vešla do diváckého povědomí její role sálové sestry v seriálu Nemocnice na kraji města (r. Jaroslav Dudek, 1978, 1981).

    Vlevo se Stellou Zázvorkovou a Vladimírem Menšíkem v seriálu Chalupáři (r. František Filip, 1975). Foto archiv

    V seriálu Chalupáři (r. František Filip, 1975) si zahrála Mrázkovou, manželku předsedy Mrázka (Josef Větrovec) v Ženě za pultem (r. Jaroslav Dudek, 1977) ztvárnila roli zlé pokladní. Před televizní a filmovou kamerou vystupovala relativně často až do konce osmdesátých let, pak se objevila již jen v televizním seriálu Lékárníkových holka (r. Anna Procházková, 1995).

    S dvěma vnučkami, vnukem, pravnukem a přítelem jedné z vnuček v roce 2015 na oslavě svých devadesátých narozenin. Foto rodinný archiv

    Příležitostně pracovala také pro rozhlas nebo dabing. Její hlas zní například v legendární sovětské pohádce Mrazík (r. Alexandr Rou, 1964), kde dabovala dohazovačku.

    Při příležitosti svých sedmdesátých narozenin obdržela od Herecké asociace cenu Senior Prix (1995).

    Se spisovatelem Miroslavem Graclíkem ve vojenské nemocnici v létě 2019. Foto Facebook

    Byla provdaná za režiséra Karla Špičku, byla maminkou, babičkou i prababičkou.

    O jejím úmrtí informoval na svém facebooku spisovatel a publicista Miroslav Graclík (zde).

    /Pro i-DN z více zdrojů – především CSFD – zpracoval hul/

     

    • Autor:
    • Publikováno: 28. července 2020

    Komentáře k článku: Zemřela Božena Böhmová

    1. DN

      Avatar

      „Maminka
      si pohřeb ani hrob nepřála. Přála si zpopelnit a rozptýlit, a tak její poslední přání plním. Její ostatky budou rozptýleny tam, kde si to přál i její manžel,“ oznámila novinářům dcera Böhmové Barbora, která žije na severu Čech.
      /https://www.zulice.cz/volny-cas/kultura/dva-pohrby-hercu-v-jednom-tydnu-zesnula-herecka-zadny-mit-nebude/

      30.07.2020 (23.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,