Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Zdeněk Smejkal

    Foto archiv

    Zdeněk Smejkal

    12. 1. 1927 Veselí na Moravě – 29. 9. 2020 Powel River, Kanada

    V době pandemických zmatků mě dostihla zpráva – v Kanadě, v malém městečku na pobřeží – Powel River, vzdáleném 120 km severně od Vancouveru, zemřel pedagog, filmolog, doc. PhDr. Zdeněk Smejkal. Dne 17. října rodina pak splnila jeho poslední přání, popel zesnulého byl rozptýlen do vod mořského zálivu…

    Zdeněk Smejkal se narodil ve Veselí na Moravě. Osud mu nadělil bystrou hlavu, nezdolnou vytrvalost a hojnou dávku svízelných hořkostí. Zažil budování Československa, okupaci hitlerovským Německem i jeho poválečné vzkříšení. V roce 1945, ovlivněn četbou levicově orientovaných autorů, volil komunisty, a o dva roky později vstoupil do strany. Rozhodl se pro studium na filosofické fakultě, obor slovanské literatury. Hrůzné komunistické procesy s Miladou Horákovou, Rudolfem Slánským a dalšími, na něho hluboce zapůsobily. Stal se oponentem stranických pořádků a rozhodnutí.

    Šedesátá léta. Foto archiv FF MU Brno

    Ještě v době studia absolvoval pedagogickou stáž v Polsku. V Poznani působil tři roky, a další (rovněž tříleté) údobí na univerzitě ve Varšavě, leč akademických titulů se nedočkal. Mezi Polskem a Československem neexistovala dohoda, která by to umožňovala… Ve Varšavě se věnoval polské a světové filmové tvorbě a výuce českého jazyka.

    Do Brna se vrátil s polským diplomem opravňujícím k výuce teorie a historie filmu. Na Filosofické fakultě přednášel dějiny polské literatury a na katedře divadelní a filmové vědy alternativní obor Film. Stal se lektorem filmového klubu. Byl zván na filmové festivaly, kde svou kritikou nekvalitních, režimu sloužících snímků, vyvolával nevoli mocných.

    Roku 1968 obhájil disertační práci a získal titul PhDr.

    S Percy Childsem z Anglie na diskusi v rámci CS NFT 2006 v Ústí nad Orlicí.. Foto Filmdat.cz

    Po vpádu sovětských vojsk byl vyloučen ze strany. Nesměl publikovat a jen díky odvaze děkana školy, a statečnosti vedoucího divadelní katedry, profesora Artura Závodského, mohl – pod jeho osobním dohledem – ještě dva roky přednášet. Věnoval se uzavřeným filmovým projekcím pro studenty divadelní vědy, ke kterým se přidaly další brněnské školy. Tato promítání se stala populárními a byla pro ně zajišťována kina s velkokapacitními sály.

    V roce 1972 chtěl odevzdat habilitační práci, nesměla být přijata. Nechal ji na sekretariátu, odkud byla „někým“ zabavena. Později musel policii odevzdat polský diplom opravňující k vědecké práci…

    V roce 1988 zemřela jeho paní Zdena…

    Po pádu totalitního režimu, byl rehabilitován, do penze mu zbývaly dva roky. Přednášel na univerzitách v Olomouci a v Opavě…

    V roce 2017 v den svých devadesátin se svou dcerou Hanou a vnukem. Foto rodinný archiv

    V pokročilém věku rád přijal pozvání svých dvou dcer k pobytu v Kanadě. Nezdolný entuziasta čekal čtyři roky na vyřízení povolení k pobytu. V roce 2008 odjel z Československa. V Kanadě žil s rodinou své mladší dcery Hany. Nikdy se už nevrátil…

    Začal navštěvovat výuku angličtiny. Ve Vancouveru se stýkal s ochotníky Divadla za rohem. Psal o filmových festivalech a sportovních událostech do krajských novin Nový domov (redakce v Torontu) a krátce i do českého časopisu Sattelite.

    Stesky utápěl ve sportování. Našel si společnost pánů svého věku, se kterou chodil hrát tenis. Na celokanadském turnaji pro seniory byl vyhlášen vítězem v kategorii nad 75 let… Rád rubal dřevo. Byl stižen kolapsem. Srdce mu zachránila včasná operace.

    K devadesátinám poskytl rodině tříhodinové vyprávění, ve kterém si mimo jiné postěžoval, že mu okolnosti nedovolily věnovat se vědecké práci a ukradly mu dvacet let nejproduktivnějšího života. Bolestně v něm zaznělo konstatování: Měl jsem umřít dřív

    V samém závěru citoval myšlenku Fráni Šrámka: „Je lump ten, kdo zpívá bez zanícení.“ Rozšířil jsem ji: Cokoli budu dělat, tvořit, sportovat, organizovat, vše budu konat se zanícením.

    Vážil jsem si pana docenta. Rád a s nadšením jsem navštěvoval jeho komentované projekce…

    Jaroslav Tuček, 13. 11. 2020

    P. S. Velké poděkování za poskytnutí informací patří paní Haně Prilesky, Vancouver, a Patrycja Astrid Twardowska, sekretariát FAV, Brno, za umožnění zhlédnutí dokumentu – Zdeněk Smejkal: Život a doba. Rozhovor natočený u příležitosti 90. narozenin doc. Zdeňka Smejkala.


    Komentáře k článku: Zemřel Zdeněk Smejkal

    1. Radim Častulík

      Avatar

      Jsem smutný z odchodu pana docenta Smejkala,
      který mj. učil na filozofické fakultě v Opavě – měl přednášky z oblasti literatury a filmu pro obor Česká literatura. Byl vedoucím mé diplomové práce na Slezské univerzitě. Vážil jsem si ho pro jeho životní moudrost, přátelský přístup ke studentům, vědeckou erudovanost a laskavost.
      V mém srdci bude žít navždy.

      19.11.2020 (22.22), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,