Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Viktor Vrabec

    Foto archiv DJKT

    Viktor Vrabec

    18. 5. 1941 Vysoké Mýto – 2. 1. 2022 Praha

    Herec. Většinu divadelní kariéry strávil v Divadle J. K. Tyla v Plzni a v Divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) v Praze.

    Jeho maminka byla dcerou starosty města popraveného za okupace. Viktor navštěvoval základní školu v Jindřichově Hradci a ve Vysokém Mýtě studoval gymnázium. Stal se přeborníkem kraje ve stolním tenise, veslování a orientačním běhu. V Pardubicích vystudoval Pedagogický institut, herectví na brněnské JAMU.

    Foto archiv

    Po absolutoriu hostoval v Divadle na Vinohradech a v Národním divadle. V roce 1967 si zahrál v Divadle Na Vinohradech (kde hostoval) s Olgou Scheinpflugovou v Čapkově Matce. Jeho hlavním angažmá však bylo Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Angažmá tady přijal hned po absolutoriu JAMU v roce 1967. Jeho první rolí v Plzni byl Nikolaj Turbin ve hře Michaila Bulgakova Dny Turbinových, brzy následoval Goethův Egmont (obě v režii Svatoslava Papeže). Následovala celá řada postav širokého repertoáru, ponejvíce v režii Oty Ševčíka – Cassio v Othellovi, Pelops v Námluvách Pelopových, Faust v Urfaustovi, titulní v Shakespearově Coriolanovi (1979). S Pavlem Pavlovským alternoval Hamleta (1974), s René Přibilem Romea (1970). Další významnou rolí byl například Čackij v inscenaci Ivana Šarše v Gribojedově Hoře z rozumu (1970). V Národním divadle s Jiřím Sovákem alternoval roli JUDr. Hudce ve Štěchově Třetím zvonění a s Miroslavem Zounarem roli Mlynáře v Jiráskově Lucerně (1976). Obě postavy předtím hrál také v Plzni.

    Foto archiv DpP

    V roce 1979 přestoupil do pražského Divadla S. K. Neumanna v Libni (později Divadlo pod Palmovkou), kde setrval do roku 1993. Po celou dobu patřil k jeho nejvýraznějším oporám a nejobsazovanějším hercům. Jeho herectví se uplatnilo především v dramatech a charakterních rolích, ale také v komediích – a to jak klasického, tak i moderního repertoáru (více o jeho repertoáru v Divadle SKN resp. pod Palmovkou zde).

    V roce 2011 jako král Basilio v inscenaci Calderónovy hry Život je sen (vpravo Jan Maléř) v DJKT Plzeň. Foto archiv DJKT

    V roce 1998 byl uměleckým šéfem Pavlem Pavlovským přijat zpět do plzeňské činohry a stal se opět platnou posilou pánské části souboru, který měl z duše rád. Do důchodu odešel v roce 2016. Za svou dlouhou kariéru tam ztvárnil více než 110 rolí.

    Režisér Evžen Sokolovský (vlevo) natáčí seriál Zákony pohybu (1978). Uprostřed Viktor Vrabec, vpravo Jiří Krampol. Foto archiv

    Mimo divadlo často vystupoval ve filmu a televizi. Značnou popularitu mu přinesla hlavní role Viktora Hájka v Sokolovského seriálu Zákony pohybu (1978). Věnoval se i práci v dabingu (režie a úprava dialogů) a v rozhlase. Jeho poslední filmovou úlohou byla role otce titulní hrdinky v životopisném dramatu Já, Olga Hepnarová (více o jeho filmových a televizních rolích zde).

    O jeho úmrtí informovala jeho dcera Veronika Gebhard: Tatínek nás opustil náhle, již dlouhou dobu se potýkal s dýchcími potížemi, které zapříčinilo závažné plicní onemocnění CHOPN. Tatínkova největší vášeň a láska bylo herectví a divadlo. Byl velice precizní a spolehlivý, jeho perfekcionismus mu někdy stál v cestě.
    Moje přání a prosba za celou naší rodinu je se s ním důstojně rozloučit.

    Podle sdělení rodiny uskuteční se poslední rozloučení v nejužším rodinném kruhu.

    /Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 10. ledna 2022

    Komentáře k článku: Zemřel Viktor Vrabec

    1. Robert Tamchyna

      Avatar

      …tak jsem dnes
      twitteru svěřil jednu mladickou vzpomínku i s fotografií báječného Jaroslava Krejčího. Některá představení jsou – prostě – nezapomenutelná nebo paměti/hodna. Silná pánská sestava z Palmovky, režie Oto Ševčík a jeho Dvanáct rozhněvaných mužů – nikoliv na jevišti, ale docela na blízko, na dotek mezi diváky v upraveném divadelním klubu/předsálí.
      viz: https://twitter.com/RobertTamchyna/status/1480810169110089732

      11.01.2022 (20.09), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,