Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Viktor Kudělka

    Viktor Kudělka

    25. 2. 1929 Frýdlant nad Ostravicí – 12. 1. 2018 Brno

    Autor literárněvědných prací, teatrolog, divadelní a filmový kritik, esejista, publicista, překladatel a editor.

    Od dětských let se věnoval ochotnickému herectví. Studoval na reálném gymnáziu v Místku (maturita 1949) a v letech 1949–1953 na brněnské filozofické fakultě češtinu a ruštinu (PhDr. 1965 diplomovou prací Karel Čapek v boji proti fašismu). V roce 1953 byl nejprve krátce lektorem ruštiny na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a téhož roku se stal aspirantem Slovanského ústavu (po reorganizaci 1964 Ústavu jazyků a literatur) ČSAV v Praze. Titul CSc. získal 1960 prací Ján Kollár a obrození Jihoslovanů. V letech 1963–1978 učil externě slovinštinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1964–1965 byl na studijním pobytu v Lublani a na filozofické fakultě tamní univerzity učil češtinu a českou literaturu. Po další reorganizaci pracoval od roku 1971 až po odchod do důchodu (1991) v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Od devadesátých let působil jako odborný poradce a externí dramaturg Městského divadla Brno, později také jako odborný spolupracovník Slezského divadla v Opavě.

    Od počátku své publikační činnosti se věnoval slovinské literatuře a okrajově i ostatním jihoslovanským literaturám, a to nejen jako badatel (časopisecké příspěvky, skripta, slovníky), ale také jako překladatel. Počínaje druhou polovinou 70. let začaly postupně převažovat jeho práce bohemistické, věnované zvláště divadlu. Esejisticky pojatá studie Perly paní O. probírá na podkladě českých operet z 30. a 40. let poetiku žánru. S ironizujícími sympatiemi pojmenovává a bohatě dokládá variace základních operetních klišé a zvláštní pozornost věnuje komice, jejíž výrazné uplatnění pokládá za specifický rys české operety. Zřetel ke snaze operety dojmout či rozesmát diváka předznamenal Kudělkův zájem o problematiku recepce uměleckého díla. Značnou pozornost kritickému ohlasu jednotlivých prací věnoval již ve skriptech Boje o české drama v letech 1918–1945, zcela jim pak zasvětil knihu Boje o KarlaČapka, v níž ve snaze demonstrovat šíři a mnohotvárnost recepce vrcholných děl Čapkovy tvorby klade důraz na vzájemnou protikladnost jednotlivých recenzí, kritik a pozdějších literárněvědných hodnocení. – Kudělka je rovněž autorem řady brožur o významných českých i zahraničních hercích. Medailony herců tvoří také podstatnou součást dvoudílného průvodce po starších českých filmech Hvězdy nad Barrandovem.

    Publikoval v periodikách: Brněnský večerník, Slovanský přehled, Svobodné slovo, Rovnost, Tvorba, Slovenské divadlo, Romboid (Bratislava), Lidová demokracie, Divadlo, Česká literatura, Divadelní noviny, Literární měsíčník, Slavia, Kam v Brně a zejména v měsíčníku brněnského Městského divadla Dokořán. Napsal také řadu textů do programů k premiérovým představením téhož divadla (Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího, 1996; Tenesee Williams: Tramvaj do stanice Touha, 1996; William Shakespeare: Romeo a Julie, 1999; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, 2000; Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Les, 2000; Zdeněk Čermín: Libuša, 2001; Eric-Emmanuel Schmitt: Libertin, 2002; Samuel Beckett: Čekání na Godota, 2003; Anton Pavlovič Čechov: Racek, 2003; Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči, 2003; Ray Cooney – John Chapman: Vydrž, miláčku, 2004; William Shakespeare: Bouře, 2005; Federico Fellini – Tomino Guerra – Tullio Pinelli: Ginger a Fred, 2005).

    Spolupracoval s Čs. televizí jako překladatel ze srbštiny a chorvatštiny a jako autor dokumentárních pořadů o českých hercích. Pro Státní, resp. Zemské divadlo Brno napsal společně s Antonínem Julínkem a Františkem Zacharníkem scénář slavnostního koncertu Zpěvohra slaví a baví (premiéra 1984 na scéně Reduty) a samostatně scénář činohry Já, truchlivý bůh (premiéra 1991 na scéně Divadélka na hradbách, podle Milana Kundery) aj. V periodiku Kam v Brně užíval šifru -vk-.

    Publikace:

    Zemřel po dlouhé těžké nemoci v brněnské nemocnici sv. Anny. O jeho úmrtí informoval Divadelní noviny Jaroslav Tuček.

    /S využitím Slovníku české literatury pro i-DN zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 13. ledna 2018

    Komentáře k článku: Zemřel Viktor Kudělka

    1. Eugenie Dufková

      Profilový obrázek

      Nechť je mi dovoleno připomenout,
      že – vedle zmíněného – nejvíc a nejdéle přispíval do divadelního listu tehdy Státního divadla v Brně PROGRAM a třísvazkového encyklopedického spisu vydávaného tímtéž divadlem – POSTAVY BRNĚNSKÉHO JEVIŠTĚ (1985-1990). Jeho monografické statě patřily k nejvýstižnějším. Uměl psát o literatuře stručně, poutavě a nesmírně zajímavě, přiblížit čtenáři v několika větách (v omezení se pozná mistr) jedinečnou tvář světového zjevu.

      14.01.2018 (5.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Jaroslav Tuček

      Profilový obrázek

      Poslední rozloučení
      se zesnulým Viktorem Kudělkou se uskuteční v pátek 19. 1. 2018 ve 13 hodin v brněnském krematoriu.

      15.01.2018 (11.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,