Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřel Robert Hossein
Foto archiv
Robert Hossein
30. 12. 1927 Paříž, Francie – 31. 12. 2020 Essey-lès-Nancy, Francie
Francouzský filmový a divadelní režisér, herec a scenárista známý zejména svou rolí Joffreye de Peyraca v sérii filmů o Angelice s Michèle Mercier v titulní roli.
Vlastním jménem Abraham Hosseinoff. Byl synem ázerbájdžánského skladatele André Hosseina a komediální herečky původem z městečka Sorok v Besarábii. V raném dětství navštěvoval divadelní kurzy Reného Simona a Tani Balach. Ve věku devatenácti let měl první úspěch v jedné z rolí v inscenaci hry Les Voyous (Lupiči). Pracoval jako herec i režisér v legendárním divadle hrůzy Theatre Grand Guignol na Montmartru. Inscenoval tu řadu dramat v naturalistickém stylu. Jeho oblíbení dramatici byli Camus nebo Sartre. Vystoupil například v dramatizacích románů Docteur Jekyll et Mister Hyde Roberta Louise Stevensona, La Chair de l’orchidée Jamese Hadley Chase nebo v Homme traqué (Pronásledovaný muž) Francise Carca. Později hrál řadu let i v divadlech s tradičním repertoárem.
Filmovou kariéru začal v roce 1948 ve snímku Le Diable Boiteux režiséra Sachy Guitry, kde ještě vystupoval jako komparzista. Slavným se stal především díky snímkům Julese Dassina Rvačka mezi muži (Du Rififi chez les hommes, 1955), kde si zahrál s Brigitte Bardot, a Madame Sans Gêne Christiana Jaqua, kde hrál po boku Sofie Loren.
V roce 1955 režíroval svůj první film Les Salauds vont en enfer (Bastardi jdou do pekla), kde si rovněž zahrál, a to po boku své skutečné ženy Mariny Vlady. Film sice nebyl nijak zvlášť úspěšný, ale právě díky sňatku, který těsně před jeho natáčením uzavřel, se stal mediálně sledovaný. Spolu potom hráli v koprodukčním dobrodružně-kriminálním filmu o výpravě francouzských studentů do Tater V proudech, který roku 1957 natočil Vladimír Vlček (francouzský název zněl La Liberté Surveillée, doslova Svoboda pod dohledem), což byl vůbec první československý širokoúhlý film.
Po snímcích Pardonnez nos offenses (Odpusťte naše dluhy, 1956) a Toi… le venin (Ty… jedovatče), které též režíroval a hrál v něm s Marinou Vlady, se v roce 1964 objevil v roli romantického hrdiny Joffreye de Peyraca v snímku Angelique Marquise des Anges (Angelika, markýza andělů) režiséra Bernarda Borderia, která jej proslavila po celém světě. Následovala pokračování Angelika a král (1966), Nezkrotná Angelika (1967) a Angelika a sultán (1968). V roce 1967 byl jedním ze tří herců filmové prvotiny spisovatelky Marguerite Duras La Musica (Hudba), na jejíž realizaci se podílel jako druhý režisér Paul Seban. Snímek vznikl na motivy autorčiny stejnojmenné divadelní hry. Točil do vysokého věku. Například v roce 1999 vystoupil v romantické komedii Venuše, salón krásy po boku tehdy začínající Audrey Tautou. Po roce 2000 se věnoval spíše televizi. Vystupoval v seriálech Malé rodinné vraždy (2006) či Venuše a Apollon (2004-2009). Před filmovou kamerou stál naposled loni ve snímku Le Fruit de l’espoir režisérů Alaina Williamse a Cyrille Pien.
V roce 1979 se podílel na díle Dieu existe? Oui (Existuje Bůh? Ano). Od roku 2000 byl osm let ředitelem divadla Marigny. Roku 2007 vytvořil inscenaci N’ayez pas peur (Nebojte se) o životě papeže Jana Pavla II. V roce 2009 natočil film Muž a jeho pes s J.-P. Belmondem (režie Francis Huster).
V roce 1970 se stal ředitelem divadla v Remeši a pokoušel se v něm o typ divadla propojujícího filmové a divadelní prostředky a postupy. Po návratu do Paříže vytvořil sérii představení v Palais des Sports a v Palais des Congrès. Vytvořil inscenace Le Cuirassé Potemkine, Notre-Dame de Paris nebo Danton et Robespierre. Inscenace Bídníci v jeho režii dosáhla velkého úspěchu, byla reprízována i na Broadwayi a v roce 1982 ji převedl do čtyřdílné televizní a dvoudílné filmové podoby s Linem Venturou v hlavní roli.
Od 23. prosince 1955 by ženat s Marinou Vlady, se kterou měl dva syny. Skandál vyvolalo jeho druhé manželství. Začalo to tím, že se po rozvodu s Marinou zamiloval do dívky, která byla v podstatě ještě dítětem. 7. června 1962 se pak s ní oženil. Jednalo se o Carolinne Eliacheff, tehdy patnáctiletou dceru pravicové političky Françoise Giroud, členky Parti républicain a budoucí francouzské ministryně kultury ve vládách Jacqua Chiraca a Raymonda Barrea (1976-1977). Ani toto druhé manželství mu ale nevydrželo. V letech 1973–1974 byl zasnouben s Michele Watrin, která ale roku 1974 zemřela při autonehodě. A 28. června 1976 si vzal herečku Candice Patou (nar. 1947), se kterou žil až do své smrti.
Měl čtyři syny. Pierra a Igora z prvního, Nicolase z druhého a Juliena z třetího manželství. Aaron, kterého má z manželství s Caroline Eliacheff, je rabínem a vyučuje náboženství ve Štrasburku. Je známý jako rabín Aaron Eliacheff.
O úmrtí informovala agentura AFP s odvoláním na jeho manželku Candice Patou. Zemřel ve čtvrtek ráno v nemocnici, kde byl kvůli „problému s dýcháním“.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřel Robert Hossein
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
