Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2020

ročník 29
26. 5.–8. 6. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Michel Piccoli

    Foto archiv

    Michel Piccoli

    27. 12. 1925 Paříž, Francie – 12. 5. 2020 Saint-Philbert-sur-Risl, Francie

    Francouzský herec, filmový režisér a producent, legenda francouzské kinematografie.

    Vyrůstal v hudebnické rodině. Jeho rodiči byli houslista Henri Piccoli (1889 – 1975) a klavíristka Marcelle Expert-Bezançon (1892 – 1990).

    Jako mladý navštěvoval pařížské herecké kurzy Cours Simon. Začínal v divadle, kam se počátkem osmdesátých let po přestávce, kdy působil pouze ve filmu, vrátil. Ve filmu musel být dlouho rád za epizodní role, což se změnilo poté, co dostal roli ve filmu podle románu Alberta Moravii Pohrdání (1963) v režii Jean-Luc Godarda s Brigitte Bardot v hlavní roli. Obdobím jeho největší popularity byl začátek sedmdesátých let, kdy hrál v několika významných filmech, kromě jiného v Hitchcockově Topaz (1970) nebo v Nenápadném půvabu buržoazie (1972) Luise Buñuela.

    Významné pro něj bylo setkání právě s Luisem Buňuelem. Z jejich dlouholetého přátelství i spolupráce vzešla řada rolí v jeho snímcích. Hrál ale i ve filmech dalších režisérů. V osmdesátých letech se stal v jeho filmografii významný film Podivná záležitost (Une étrange affaire, 1981) Pierre Graniera-Deferrea, za který byl nominován na Césara a na berlínském filmovém festivalu Berlinale obdržel za svůj výkon Stříbrného medvěda. Léta osmdesátá byla jeho nejplodnějším hereckým obdobím: za film Skok do prázdna (Salto nel vuoto, 1980) Marca Bellocchia získal hereckou cenu na festivalu v Cannes, hrál v Godardově filmu Passion (Vášeň, 1982), v úspěšném Atlantic City (r. Louis Malle, 1980), v Lelouchově Ať žije život! (Viva la vie!, 1984) či šachového velmistra v oscarovém snímku Nebezpečná partie (La Diagonale du fou, 1984) Richarda Demboa.

    Během své šedesátileté herecké kariéry hrál celkem téměř v 200 filmech a spolupracoval s mnoha významnými francouzskými, italskými i zahraničními režiséry, jako jsou (vedle jmenovaných) Jean Renoir, Jean-Pierre Melville, Jacques Demy, Claude Sautet, Agnès Varda, Marco Ferreri, Jacques Rivette, Agnès Varda, Manoel de Oliveira nebo Alain Resnais. Od začátku osmdesátých let hrál současně opět i v divadle.

    V Brookově inscenaci Tvá ruka v mé dlani (Ta main dans la mienne) podle dopisů A. P. Čechova s Olgou Kniperovou, kterou ztvárnila Brookova manželka Natasha Parry (Theatre Bouffes du Nord, Paříž 2003). Foto Martin Bureau

    Několikrát byl nominován na filmového Césara a na divadelní Molièrovu cenu, okrajově se věnoval i filmové režii. Ze světově proslulých snímků připomeňme ještě proslulou grotesku Marka Ferreriho Velká žranice (1973). Z posledních snímků připomeňme komedii z roku 2011 Máme papeže (Habemus papam) Nanni Morettiho, v níž ztvárnil hlavní roli.

    Měl i vazby na naši republiku. V březnu 1977 četl spolu s Michaelem Lonsdalem v rámci večera za propuštění Václava Havla v Národním divadle v Chaillot Havlovu jednoaktovku Audience. Od léta do podzimu 1989 pobýval herec v Československu při příležitosti natáčení melodramatu Marta a já režiséra českého původu Jiřího Weisse – dramatického a tragického příběhu lásky sudetské Němky a Žida na pozadí nacismu za druhé světové války.

    Piccoliho první manželka, herečka Eléonore Hirt (1919 – 2017). Foto archiv

    Se svou druhou ženou, zpěvačkou Juliette Gréco v roce 1968. Foto archiv

    Se svou třetí ženou, herečkou Ludivine Clerc (osmdesátá léta). Foto archiv

    Byl třikrát ženatý, nejdřív (od roku 1954) s herečkou Éléonore Hirt, poté jedenáct let (1966 – 1977) se zpěvačkou a herečkou Juliette Gréco a od roku 1978 s herečkou, scenáristkou a spisovatelkou Ludivine Clerc. Z prvního manželství měl dceru Anne-Cordélii (nar. 1955), z manželství s Ludivine Clerc dceru Missii Piccoli (1990) a syna Inorda Piccoliho (nar. 1994).

    Foto archiv

    Jak uvedl Piccoliho přítel a bývalý ředitel mezinárodního filmového festivalu v Cannes Gilles Jacob, herec zemřel na mrtvici. Zesnul v rodinném kruhu, nablízku mu byla jeho žena Ludivine Clerc.

    • Autor:
    • Publikováno: 18. května 2020

    Komentáře k článku: Zemřel Michel Piccoli

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,