Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2019

ročník 25
19. 2.–4. 3. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Ludvík Vaculík

    V roce 2007. FOTO ALRNA JANKOVÁ

    V roce 2007. FOTO ALENA JANKOVÁ

    Ludvík Vaculík

    23. 7. 1926 Brumov – 6. 6. 2015 Dobřichovice

    Spisovatel a publicista, jedna z největších osobností české poválečné literatury.

    Narodil se jako syn tesaře. V letech 1941–1943 absolvoval dvouletý pracovní kurz firmy Baťa ve Zlíně, kde pak také až do roku 1946 pracoval. V roce 1946 odmaturoval na obchodní akademii a odešel do Prahy, kde v roce 1950 absolvoval na Vysoké škole politické a sociální. Vystřídal několik profesí, ať už dělnických, vychovatelských nebo redaktorských. V letech 1945 – 1968 byl členem KSČ.

    1949, svatba s Marií Komárkovou. FOTO archiv Vaculik.cz

    1949, svatba s Marií Komárkovou. FOTO archiv Vaculik.cz

    Jeho literární dráhu nastartovala v roce 1953 práce redaktora v oddělení politické literatury v nakladatelství Rudé právo, kde působil do roku 1957, později v týdeníku Beseda venkovské rodiny a od roku 1959 ve vysílání pro mládež v Československém rozhlase. Po celá 60. léta upoutával pozornost svou sociálně kritickou publicistikou. Roku 1965 nastoupil do redakce Literárních novin (později přejmenovány na Literární listy, ještě později na Listy), nejvýznamnějšího periodika reformátorské inteligence, kde zůstal až do jejich zákazu v roce 1969. To již měl za sebou i prozaické začátky, jako například novelu Na farmě mládeže a román Rušný dům. Za jeho skutečný vstup do literatury se však považuje až román Sekyra, který námětově čerpá z osudů jeho otce. Mezi jeho další známá díla patří Morčata, Český snář nebo Jak se dělá chlapec. Jeho poslední knihou byly Hodiny klavíru, které vyšly v roce 2007.

    Na Hrádečku v roce 1975. FOTO BOHDAN HOLOMÍČEK

    Uprostřed s Václavem Havlem, Karlem Kosíkem, Pavlem Kohoutem a Aleksandrem Klimentem na Hrádečku v roce 1976. FOTO BOHDAN HOLOMÍČEK

    Na IV. sjezdu čs. spisovatelů v červnu 1967 prohlásil, že za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka, za což byl vyloučen z KSČ. 27. června 1968 zveřejnily Literární listy jeho manifest Dva tisíce slov. Prohlášení, které vzniklo na podnět lidí z Československé akademie věd, požadovalo změnu poměrů v Československu. Kromě toho v manifestu, jehož celý název zněl Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem, vyjádřil Vaculík stanoviska občanské společnosti a nestraníků k poměrům v Československu mezi lety 1948 až 1968. Dokument podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Vedení KSČ reagovalo hystericky. Sovětský vůdce Leonid Brežněv dokonce manifest označil za kontrarevoluční; podle něj byl naprostým dokladem toho, že vedení KSČ nemá situaci v zemi pod kontrolou. Ve svém důsledku tak prohlášení vedlo k rozsáhlému politickému tlaku a mediální kampani proti Československu. Sám Vaculík se stal jednou z nejpronásledovanějších spisovatelských osobností, přišel o zaměstnání a nesměl publikovat. Ani po okupaci v roce 1968 do emigrace ale neodešel. V době normalizace vedl samizdatovou edici Petlice, která vydávala zakázané autory, a v roce 1976 patřil k zakládajícím členům Charty 77.

    S Břetislavem Rychlíkem v roce 2002 během natáčení cyklu Ilustrovaných fejetonů Ludvíka Vaculíka. FOTO archiv ČT

    S Břetislavem Rychlíkem v roce 2002 během natáčení cyklu Ilustrovaných fejetonů Ludvíka Vaculíka. FOTO archiv ČT

    Byl i uznávaným autorem fejetonů. Od ledna 2010 do konce roku 2011 si v Divadelních novinách vyměňoval dopisy s Břetislavem Rychlíkem. Do posledních svých dnů psal týden co týden do Lidových novin.

    Za za své kulturní aktivty a literární činnost získal po rcoe 1989 řadu významných ocenění – v roce 1996 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka třetí třídy, v roce 2008 byl vyznamenán Státní cenou za literaturu. Také získal Cenu Karla Čapka (2002) či Cenu Ferdinanda Peroutky (2011).

    Se svou Madlou. FOTO archiv

    Se svou Madlou. FOTO archiv

    Se svojí manželkou Marií (zvanou Madla), kterou si vzal v roce 1949, měl tři syny. Nejstarší Martin žije dlouhodobě ve Francii, prostřední Ondřej je publicistou a nejmladším je Jan. Na konci sedmdesátých let navázal vztah se spisovatelkou Lenkou Procházkovou, z něhož vzešli dcera a syn. Ve stáří se nicméně vrátil k manželce.

    FOTO archiv

    FOTO archiv

    Podle socioložky a signatářky Charty 77 Jiřiny Šiklové žil v poslední době u svého syna v Dobřichovicích. Zemřel dnes ve 14:20.

    • Autor:
    • Publikováno: 6. června 2015

    Komentáře k článku: Zemřel Ludvík Vaculík

    1. DN

      Poslední rozloučení s Ludvíkem Vaculíkem
      se uskuteční v sobotu 13. června od 11 hodin v kostele sv. Václava ve valašském městečku Brumov-Bylnice, kde se narodil.
      Veřejnost se bude moci se zesnulým rozloučit od 10 hodin v brumovské obřadní síni, která s kostelem sousedí.
      Zádušní mše se bude konat v neděli 14. června od 20 hodin v kostele Nejsvětějšího Salvátora na Křižovnickém náměstí v Praze, sloužit ji bude katolický kněz Tomáš Halík.

      08.06.2015 (17.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,