Zemřel Jiří Pecha
Jiří Pecha. Foto Jiří Salik Sláma
12. 11. 1944 Třebíč – 28. 2. 2019 Brno
Divadelní a filmový herec, dlouholetý člen souboru brněnského divadla Husa na provázku, herecký partner Bolka Polívky.
Narodil se v Třebíči a k divadlu se dostal díky rodičům, kteří jej hráli coby ochotníci. S bratrem Františkem v jejich představeních od druhé třídy základní školy dokonce hráli. Vedle divadla se v době studií intenzivně věnoval sportu: závodně běhal a hrál českou házenou. Vyučil se automechanikem, pak ale úspěšně složil talentové zkoušky na Divadelní fakultu brněnské JAMU. Podmínku, že si dodělá maturitu, sice nesplnil, školu ovšem úspěšně dokončil. Z dob vysokoškolských studií pochází hercova přezdívka Peca, jež nevznikla z jeho příjmení, jak by se mohlo zdát; je zkratkou slova pecivál, neboť prý nepatřil k nejpilnějším studentům.
Rok před jeho absolutoriem nastoupil na JAMU Bolek Polívka, s nímž Pecha navázal celoživotní přátelství a stal se jeho nejčastějším hereckým partnerem. Pecha prošel angažmá v divadle Večerní Brno a ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, v roce 1972 však nadobro zakotvil v Divadle na provázku, na jehož založení se v roce 1967 podílel. Zde vytvořil své životní role: Shakespearova Krále Leara a rovněž titulní roli ve fetišistické revui Babička, za niž obdržel Cenu Alfréda Radoka za mužský herecký výkon v ženské roli. S Bolkem Polívkou si zahrál například v inscenaci Pezza verzus Čorba a ústřední klaunskou dvojici ztvárnili také v Beckettově absurdním dramatu Čekání na Godota v Divadle Bolka Polívky. Proslavil se rovněž svým divadlem jednoho herce s názvem Nejsem svůj pes.
Za titulní roli ve fetišistické revui Babička obdržel Pecha Cenu Alfréda Radoka za mužský herecký výkon v ženské roli. Foto Jiří Salik Sláma
V roce 1973 se poprvé objevil v televizi, a sice v pohádce brněnského studia Kazisvěti. Do filmu pronikl až o pět let později filmovou verzí slavné provázkové inscenace Balada pro banditu v režii Vladimíra Síse, v níž ztvárnil velitele četníků. V obou případech byl jeho hereckým kolegou Bolek Polívka a v jeho vlastních projektech poté ztvárnil řadu vedlejších rolí – hajného ve filmu Šašek a královna (1987), anděla v Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) – a na konci osmdesátých let se s ním podílel na úspěšném pořadu Manéž Bolka Polívky.
Známé role vytvořil v seriálu Bylo nás pět (1994), kde ztvárnil Zilvara s chudobince, či v pohádce Lotrando a Zubejda (1996) coby starý loupežník Lotrando. S Bolkem Polívkou si pak opět zahrál ve filmech Zapomenuté světlo (1996), Musíme si pomáhat (2000) nebo Pupendo (2003) a společně namluvili také animovaný večerníček Krysáci (2008-2009). K dalším filmům patří například Nuda v Brně (2003) či pohádky Anděl Páně (2005) a Anděl Páně 2 (2016) jeho filmového syna Lotranda Jiřího Stracha, v nichž si zahrál svatého Mikuláše. Na televizních obrazovkách se naposledy objevil v jeho krimi seriálu Labyrint (2017). Díky znalosti brněnského hantecu se objevil také v několika reklamách.
Byl dvakrát ženatý: dcera z prvního, rozvedeného manželství žije v Austrálii, s druhou ženou Janou má dvě dcery. Mezi jeho nejbližší přátele patřili vedle Bolka Polívky také Miroslav Donutil nebo Arnošt Goldflam. Kritiky byl považován za instinktivně, až živočišně hrajícího herce se širokým rejstříkem od ryze komediálních kreací až k dramaticky vyhraněné látce.
Herec měl dlouhodobé zdravotní potíže, bojoval se žaludečními vředy, s rakovinou prostaty a závislostí na alkoholu. O jeho úmrtí informoval média divadelní režisér Břetislav Rychlík a následně divadlo Husa na provázku.
/Z více zdrojů zpracovala kaczk/
…
///
Více na i-DN:
Měl rád husu, pivo a becherovku
…
Komentáře k článku: Zemřel Jiří Pecha
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
bohumil nekolný
Prosím,
nepouštět značku kaczk na nekrology, aby se nestala závislou na fašistické revue. Tohle si Peca opravdu nezasloužil!
28.02.2019 (15.55), , Trvalý odkaz komentáře,
David Drozd
Komediální hříčka FAŠISTICKÁ REVUE?
A pro upřesnění – divadelní verzi Šaška a královny Jiří Pecha hrát nemohl, role hajného je až ve filmu!
28.02.2019 (19.54), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Uff…
Omluva veliká. Holt rozlišit fetišistická a fašistická…
Ale stran hajného v Šaškovi a královně autorka správně píše, že šlo o film.
01.03.2019 (0.56), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Péco,
tak už tu nejsi. Trochu jsem si říkal, že svíčka Tvého života nebude hořet příliš dlouho. Žil jsi maximálně intenzivně a nehleděl na následky. V divadle i mimo ně. Bylo s Tebou vždycky pěkně a všichni Tě měli rádi. Byl jsi pro mě synonymem slova, které se prý nemá používat, neb páchne kýčem: člověčina. No a co, když Tě vystihuje.
Nezapomenu na Tebe především dávnými Tvými postavami v Domě umění na Provázku, které mě uváděly do divadla, když jsem byl teenager. Drsně, po komediantsku, jsi se doplňoval s Bolkem v Comedii dell´arte, spolu s Trudou a Lárym dojemně soupeřil s ním, Dášou Bláhovou a malým Radkem Balašem v Pezza vers. Čorba (pro mne dvě nejlepší komedie celé historie Provázku), nádherně jsi pronásledoval bandity a byl nešťastný ze svých četníků v Baladě pro banditu.
A byla pro mne vždycky radost, když jsme se potkali mimo jeviště a trochu zafilozofovali. Byl jsem šťastný, když jsi mi poskytl velký rozhovor do Divadelních novin během zkoušení Leara v Hradci Králové. Snad se povedl. Lear i ten rozhovor. Jmenoval se Mým královstvím je divadlo. Ty jsi však nebyl králem-diktátorem, ale králem-komediantem. V takovém království vždy rád budu Tvým poddaným písařem.
Teď už se potkáme až Tam kdesi. Dejte si s Pospěchem, Scherym, Frantou Kocourkem, Aťkou, Nikou, Kovalčukem, Bulisem a dalšími, ke kterým sis právě přisedl, na mne panáka, nebo rovnou celou rundu, a chvíli počkejte. Nebude to dlouho trvat a přijdem taky. Co tady, bez komediantů?
01.03.2019 (13.09), , Trvalý odkaz komentáře,
DN
Poslední rozloučení s Jiřím Pechou
se bude konat v úterý 5. března 2019 ve 14.00 ve Velké obřadní síni krematoria města Brna.
01.03.2019 (15.57), , Trvalý odkaz komentáře,
DN
Město Třebíč,
kde se Pecha v roce 1944 narodil, umístilo dnes do přízemí radnice na Karlově náměstí kondolenční knihu, uvedla mluvčí radnice Irini Martakidisová.
01.03.2019 (17.23), , Trvalý odkaz komentáře,
Jaroslav Tuček
Jiří, jsem smutný…
Obdivoval jsem se Tvému herectví a byl jsem rád, když jsem Tě mohl vidět hrát. Postával jsem za sufitami a vrýval si do paměti tebou vyslovené věty. „Prondu, prondu, neprondu, neprondu“, jsem používal v nesnadných chvílích. A „dívadlo mě už dávno nebaví“, se stalo mým úslovím erbovním. Když přehřmělo, řekl jsi mi: „Škoda, měl jsi být hercem…“ Vím, že jsi měl pravdu. Ať je mi omluvou, že karty tehdy rozdávali jiní…
Předběhnul jsi mě a to není od Tebe pěkné…
Sbohem, Jiří, jsem smutný…
Jaroslav Tuček
02.03.2019 (4.38), , Trvalý odkaz komentáře,