Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Jiří Hanibal

    Foto archiv

    Jiří Hanibal

    18. 2. 1929 Tábor – 22. 8. 2024 Praha

    Filmový režisér, scenárista a spisovatel.

    Své dětství a mládí strávil v rodném Táboře, kde také v roce 1948 odmaturoval. V letech 1948–1953 studoval na pražské FAMU, kde poté do roku 1959 působil jako odborný asistent. V československém filmu začínal nejprve jako asistent režie a pomocný režisér Vojtěcha Jasného (Není stále zamračeno, 1949, Touha, 1955), Karla Kachyni (Dnes večer všechno skončí, 1955), Zbyňka Brynycha (Pět z milionu, 1959) a Martina Friče (Dařbuján a Pandrhola, 1959).

    V šedesátých letech. Foto archiv

    Od roku 1960 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, kde do roku 1989 natočil dvacet pět celovečerních filmů. Jeho prvním samostatným režijním počinem byl snímek Všude žijí lidé (1960) se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli, k němuž napsal i námět. Mezi jeho další snímky patří například Škola hříšníků, Malé letní blues, Kapr, Velké trápení, Údolí krásných žab, Neohlížej se, jde za námi kůň, Leť, ptáku leť!, Neříkej mi majore! nebo Levé křídlo. Mezinárodní úspěch získal zejména jeho kouzelně poetický snímek Dědeček, Kylián a já (1966), který byl promítán mj. na festivalech v Benátkách či v Cannes. I řada dalších jeho filmů se věnuje tématice dětí a mládeže, dětských lásek a problémů.

    Je držitelem několik významných ocenění. V roce 1961 získal Cenu Mezinárodní federace filmového tisku FIPRESCI v San Sebastianu za film Všude žijí lidé, v roce 1965 Cenu za nejlepší film pro děti v Cannes za film Kapr (Carpe) a v roce 1967 Zlatého lva, Stříbrnou Minervu a zvláštní uznání Mezinárodního centra pro literaturu a film CIDALS v Benátkách za snímek Dědeček, Kylián a já.

    Sedmdesátá léta. Foto Národní filmový archiv

    V roce 1991 odešel do důchodu. Posledních třicet let působil jako literát na volné noze. Svou literární dráhu nastartoval již v roce 1975 novelou Když pláče les o pozdní lásce starého dřevorubce. Psychologizujícím příběhům se věnoval i v pozdějších letech, v prózách Život samá serpentina, Konec časů medových nebo Blýskání na lepší časy. Věnoval se ale i aktuálním společesnkým námětům a tématům. V knize Čáry života se například zaměřil na téma ženské homosexuality, respektive bisexuality. Na historické látky se zaměřil v románech Úděl královský a Velmož tří králů, v nichž popisoval dění na dvoře králů Václava II. a Václava III. V publikacích Návštěva a S pečetí viny se zabýval problematikou vztahu Čechů a sudetských Němců.

    V roce 2009 o něm režisér Martin Kabát natočil půlhodinový televizní dokument Věčný romantik režisér Jiří Hanibal.

    Zemřel po krátké těžké nemoci. O jeho úmrtí informovala jeho dcera Jana Šedivá Hanibalová. Současně sdělila, že se rozloučení uskuteční v úzkém rodinném kruhu.

    /Pro iDN z více veřejných zdrojů – především CSFD – připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 23. srpna 2024

    Komentáře k článku: Zemřel Jiří Hanibal

    1. Alena Maňourová

      Avatar

      Dobrý den,
      jeho tvorbu miluji, kvalitní, poetická.
      Pro mě jeden z nejlepších režisérů.
      Není třeba více slov.
      Upřímnou soustrast rodině.

      24.08.2024 (16.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Michal Shejbal

      Avatar

      Jiří Hanibal zemřel v Praze.

      25.08.2024 (11.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,