Zemřel František Filip

26. 12. 1930 Písek – 9. 1. 2021

Filmový a – především – televizní režisér.

K filmu se dostal přes amatérské divadlo. Studovat režii na FAMU proto začal až jako dvacetiletý v roce 1950. Své první dokumentární filmy točil už během studií na této škole a už v té době začal spolupracovat s – v té době se konstitující – Československou televizí. Divadlu zůstal věrný ve své první studentské práci, kdy jako ročníkový dokument natočil dokument Ústřední loutkové divadlo. Další ročníkový dokument byl již z jiného oboru, jak svědčí jeho název – Zpívající Prácheňsko. Po absolutoriu FAMU v roce 1954 do ČsT nastoupil na plný úvazek a setrval v něm až do odchodu do důchodu. A i poté s ní dále spolupracoval. Je právem považován za legendu české televizní tvorby. Natočil zhruba 600 televizních filmů a pořadů rozličných žánrů pro diváky všech věkových kategorií.

Do povědomí diváků se zapsal v roce 1960 zapsal už svým prvním – loutkovým – seriálem Jak šel Ferda do světa, natočeným podle příběhů Ferdy mravence od Ondřeje Sekory. Jeho slávu nastartoval následující – jeho první hraný – seriál Tři chlapi v chalupě z roku 1962, kterým nastartoval éru svých vynikajících TV seriálů. Následovaly neméně úspěšné seriály Eliška a její rod (1966), Sňatky z rozumu (podle románu Vladimíra Neffa, 1968) a F. L. Věk (1970-1971) podle románu Aloise Jiráska.

Z historického prostředí čerpal i další seriál Byl jednou jeden dům (1974). K jeho vrcholným televizním inscenacím patří Nezralé maliny, Ikarův pád, Tažní ptáci či Kočár nejsvětější svátosti s Janem Werichem v hlavní roli.

V průběhu natáčení seriálu Chalupáři (1975). Foto archiv ČT

Obrovskou popularitu – zejména díky výkonu představitelů dvou hlavních rolí Josefa Kemra a Jiřího Sováka – získal seriál Chalupáři z roku 1975. V dalších letech následovaly seriály Ve znamení Merkura (1978), Dnes v jednom domě (1980), Dobrá Voda (1982), Rozpaky kuchaře Svatopluka (1984), Cirkus Humberto (1988), Náhrdelník (1992) ad. Kromě mnoha dramatických děl a TV-pořadů byl i autorem televizních přepisů opery Prodaná nevěsta a operety Netopýr či řady původně divadelních dramat. Například Radúz a Mahulena, Lucerna, Paličova dcera, Skapinova šibalství ad. Natočil také několik televizních záznamů divadelních inscenací, mj. Člověk z půdy (1961), Naši furianti (1982), S Pydlou v zádech (1985) či Lucerna aneb Boj o lípu (1994). V roce 2005 připravil video kompilaci Semafor – Největší hity.

Během natáčení televizní inscenace Zlá krev s hercem Jiřím Císlerem (1985). Foto archiv ČT

Jeho spolupráce s Barrandovem přinesla i několik celovečerních filmů. Například Utrpení mladého Boháčka (1969) s Pavlem Landovským v hlavní roli, Hrdina má strach (1965),Odvážná slečna (1969), Jedna kočka za druhou (1993) či komedie s Luďkem Sobotou v hlavní roli Nebát se a nakrást (1999).

Na ceremoniálu Cen Thálie v roce 2017, kde získal Thálii za šíření divadelního umění v televizi. Foto archiv

Od roku 1990 působil řadu let také jako pedagog FAMU.

Za své dílo získal řadu cen. Například v roce 1994 byl prvním, kdo byl uveden do Dvorany slávy tehdejší televizní ankety popularity Týtý. V roce 2017 mu byla udělena Cena Thálie za šíření divadelního umění v televizi. V roce 2011 převzal Cenu Vladislava Vančury za dlouholetou kultivaci televizní tvorby a podíl na její proměně v umělecké odvětví.

Podlehl oboustrannému zápalu plic a komplikacím spojeným s covidem-19. O jeho smrti včera informovala Česká televize.

/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/