Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Alois Hajda

    Foto archiv

    Alois Hajda

    7. 7. 1928 Poličky u Nezamyslic – 8. 5. 2021 Brno

    Divadelní režisér a pedagog, emeritní profesor režie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, význačná osobnost českého divadla.

    Dětství prožil v Kroměříži, kde vystudoval reálné gymnázium. Pro divadlo se nadchl již ve studentských letech. V podstatě následoval svého přítele herce Josefa Karlíka, takže se svým způsobem vydal v jeho šlépějích. Vystudoval režii na JAMU v Brně v roce 1953.

    Lubomír Kostelka, Alois Hajda a Vladimír Menšík v době studií na JAMU. Foto archiv JAMU

    Po absolutoriu bylo jeho prvním působištěm Slovácké divadlo v Uherském Hradišti (od roku 1953), kde byl v letech 1959 – 1961 i jeho šéfem. Poznal zde ještě tradiční a náročný život herce oblastního divadla, ale měl možnost inscenovat řadu různorodých titulů. V letech 1957 – 1959 byl režisérem činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V letech 1961 – 1962 byl šéfem činohry Divadla Jaroslava Průchy v Kladně (s Janem Grossmanem zde inscenoval Brechtovu Matku Kuráž a její děti).

    V době svého prvního působení ve Státním divadle Brno. Foto archiv NdB

    Jeho profesionální umělecká dráha je ale nejvíce spjata s Brnem, kde byl v letech 1962-1971 a 1981-1991 režisérem Mahenovy činohry Státního (dnes Národního) divadla Brno (o Hajdově inscenační praxi v letech 1953-1971 více zde). Spolupracoval zejména s dramaturgy Ludvíkem Kunderou a Bořivojem Srbou. Z jeho významných inscenací se do historie nejvíce zapsaly tyto: S. Beckett: Čekání na Godota, G. Büchner: Vojcek, V. Gardavský: Já, Jákob, J. P. Sartre: Ďábel a pánbůh, W. Shakespeare: Jindřich IV. či Král Lear. Po nástupu Husákovy „normalizace“ byl nucen opustit brněnské angažmá i pedagogické místo na JAMU a deset let působil ve Zlíně (1971-1981). Prosadil se zde inscenacemi L. Andrejeva, B. Brechta, A. P. Čechova, V. K. Klicpery či W. Shakespeara. V letech 1981–1991 režíroval opět v brněnské činohře, kde mj. inscenoval Brechtova Pana Puntilu a jeho služebníka Mattiho, Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy, Ibsenova Nepřítel lidu, Maryšu bratří Mrštíků a další. V letech 1986–1989 byl také režisérem činohry Národního divadla v Praze (H. von Kleist: Rozbitý džbán, W. Shakespeare: Jindřich IV.).

    Ludvík Kundera, František Hrubín, Alois Hajda a Gustav Křivinka, šedesátá léta. Foto archiv MZM

    Významná byla i jeho spolupráce s moravskými amatérskými soubory, Dělnickým divadlem v královopolském Semilasse počínaje a Divadlem Jana Honsy ve valašské Karolince (byl jedním ze dvou „kmotrů“ jeho renovovaného sídla) konče. Nejvíce se tato jeho aktivita soustředila (již od roku 1955) do původně odborářského souboru ZK PAL-Magneton v Kroměříži, kde pracoval v přátelském ovzduší vzájemného respektu a souznění s kamarády a spolužáky z dětství, kteří se za jeho citlivého vedení vypracovali ve výrazné herecké či recitátorské individuality (L. Tvarůžek, G. Hrabal, L. Cápková aj.). Zejména v sedmdesátých letech zde téměř každoročně připravoval dramaturgicky náročný titul, jenž pak sklízel vavříny na rozličných renomovaných amatérských festivalech a přehlídkách. Na Jiráskově Hronove se tak postupně prezentovaly jeho inscenace Čapkovy Matky (1971), Hrubínovy Křišťálové noci (1973), Örkényho Kočičí hry (1974), Brechtových Pušek paní Carrarové (1975) a Matky Kuráže a jejích dětí (1978) nebo Mahenova Nasredina (1976).

    Rektorem JAMU. Foto JEF Kratochvil

    Od roku 1991 se věnoval pedagogické práci na Divadelní fakultě JAMU i kulturní činnosti v širším měřítku. Profesorem byl jmenován v roce 1992. V letech 1991-1997 působil jako prorektor a od 1. 2. 1997 do 31. 1. 2003 ve funkci rektora JAMU. Byl členem a předsedou Poradního sboru pro kulturní politiku Rady města Brna, členem pracovní skupiny Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro umělecké obory; členem uměleckých rad JAMU, AMU, Divadelní fakulty AMU.

    Jiří Zlatuška, rektor Masarykovy univerzity, předává Aloisi Hajdovi zlatou medaili MU (18. březen 2003). Foto archiv MU

    V r. 2002 mu byla udělena Cena města Brna v oboru dramatické umění (zde). V březnu 2003 mu byla předána Zlatá medaile Masarykovy univerzity.

    O jeho úmrtí Divadelní noviny dnes informoval Břetislav Rychlík.

    /Pro i-DN zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 9. května 2021

    Komentáře k článku: Zemřel Alois Hajda

    1. Petra Vodičková

      Avatar

      Poslední rozloučení
      proběhne v úzkém kruhu rodinném a rodina si nepřeje termín zveřejňovat. Pro možnost rozloučení byla umístěna na Divadelní fakultu JAMU kondolenční kniha pro studenty, pedagogy i širokou veřejnost.
      Děkuji za pochopení a srdečně zdravím,
      Petra Vodičková, vnučka

      12.05.2021 (0.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,