Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Festivaly

    Z deníku Teatropunkera: Ost-ra-var 2013 poprvé

    Dvojité Gáborkombo a popůlnoční pohřeb!

    Po pauze, způsobené kratším pobytem na druhém břehu (čti v divadelním angažmá), se opětovně na čas vracím k zápiskům teatropunkerským. A kde jinde zahájit decentní comeback než bezmála v epicentru mého divadelně již lety značně zjizveného svalu srdečního, na akci nadevše milené, podobně coby hrad Camelot legendami opředeném Ost-ra-varu. Přijměte tedy, v dnech následujících, sadu textových pohlednic coby zběsilý průlet aktuálním uměleckým maxikvasem v pramáti kraje moravskoslezského!

    Petra Lorencová a Aleš Bílík FOTO Radovan Šťastný

    Petra Lorencová a Aleš Bílík FOTO Radovan Šťastný

    Zahajovací den festivalu, v němž vstával jsem před pátou hodinou ranní, byl odpálen v Národním divadle moravskoslezském, inscenací Shakespearova Snu noci svatojánské, v režii aktuálního šéfa místní činohry Petera Gábora. Zlehka zbouchán nástrahami cestovními, i pod vlivem práce páně režiséra, jsem se hned v úvodu představení jal upadnouti v Sen. Coby náhražka Rohypnolu, houpací sítě, odvaru z makovic či jiných uspávacích medicínek zafungovala Gáborova instalace proslulé alžbětincovy komedie hned ve svém úvodu skvěle, což ovšem zcela jistě nebylo záměrem inscenačního týmu. Při absenci dramaturgického výkladu i tužky škrtací (Klára Špičková), prázdně pseudokreativních kostýmech a scény (Katarína Holková) i temporytmu hypnotickém, naštěstí riziko kolapsu totálního snaživě odvrátili především představitelé ústředního mileneckého kvarteta (Petra Lorencová, Veronika Lazorčáková, Aleš Bilík a Ivan Dejmal), kteří společnými ataky v druhé půli postupně rozpustili mou dřívější letargii. Nicméně neblahá předtucha nevyvanula zcela, a bohužel byla poměrně záhy razantně potvrzena. Puzen resty pracovními, vynechal jsem Gogolovy Hráče z Arény, a po naplnění povinností i lehkém pospání na přiděleném pokoji hotelu Max, jsem zamířil rovnou do Divadla Antonína Dvořáka na další gáborovský nášup, tentokrát uvařený ze základů Anouilhova Pozvání na zámek. A bylo opravdu zle. Namísto oficiálním podtitulem proklamované „Bezohledné komedie v rytmu tanga“, byl překvapeným divákům doručen snaživý pokus o režijní redefinici pojmů nekonečnost a nezvládnutí žánru. Talent hereckého ansámblu i nesporný půvab všech zúčastněných žen byl tentokráte brutálně mnohokrát perforován rezavými dramaturgicko-režijními vidlemi triády Gábor-Špičková-Radová. Prkna, jež znamenají peklo!

    Michael Kolář j.h., René Šmotek, Josef Kaluža, Vladislav Georgiev FOTO ARCHIV KS Aréna

    Michael Kolář j.h., René Šmotek, Josef Kaluža, Vladislav Georgiev FOTO ARCHIV KS Aréna

    Hrozící depresi z festivalového startu naštěstí částečně zaplašil Longenův Dezertér z Volšan, čerstvě k životu přivedený v Aréně Ivanem Krejčím (premiéra 12. 10 2013). Inscenaci by sice rozhodně prospěla absence pauzy i dílčí prokrácení hereckých etud zejména v druhé polovině, arénní kolektiv ovšem ve středečním souboji v disciplíně žánrových cvičení zvítězil nad NDM na celé čáře. Půvabnou korunou volšanského dezertéra z Arény pak bylo nejpříjemnější jevištní použití andělské figury za hodně dlouhou divadelní dobu, parádním epilogem pak klubově mironovské setkání s drahými kolegy Vojtěchem Bártou, Bárou Etlíkovou a Marcelou Magdovou. Zítra nashle!!!


    Komentáře k článku: Z deníku Teatropunkera: Ost-ra-var 2013 poprvé

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,