Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Kritika

    Z deníku teatropunkera (No. 11/3)

    V rámci Žižkovské štace (duben 2013), která dlouhodobě umožňuje mimopražským souborům prezentovat své profilové inscenace na žižkovské půdě divadla Járy Cimrmana, se v Matce měst začátkem dubna komplexněji představila olomoucká Tramtarie,  tedy nezávislá divadelní scéna, s jejíž existencí jsem byl v jejích několika prvních sezonách bytostně tvůrčím způsobem spjat. Nabízím poslední – třetí – reflexi v Praze uvedených představení.

    Zizkovska-stace-Tramtarie-poster

    Zastavení třetí: Konec špatný, všechno špatně?

    Sestupnou tendenci profilového inscenačního tria definitivně potvrdil závěrečný večer. A sešup byl tentokrát skutečně razantní. Inscenace Poslední případ Sherlocka Holmese je další z řady performancí renomovaného jevištního všudybyla Jiřího Jelínka. Ten se ovšem do Tramtarie aktuálně navrátil svým nejslabším kusem za hodně dlouhou dobu. Částečně improvizovaná inscenace navíc při pražském uvedení narazila na nepropustnou bariéru diváckého chladu. Zcela právem, neboť Jelínek v obvyklé dvojfunkci režiséra a ústředního performera proti ní podnikal domněle statečné výpady, které však povětšinou končily aktem podbízení se divákům, v horším případě pak týráním méně zkušených hereckých kolegů.

    Částečně improvizovaná inscenace navíc při pražském uvedení narazila na nepropustnou bariéru diváckého chladu. FOTO archiv souboru

    Částečně improvizovaná inscenace při pražském uvedení narazila na nepropustnou bariéru diváckého chladu. FOTO archiv souboru

    Svou řemeslnou čest v tomto martýriu uhájily alespoň jeho ženské aktérky Jana Posníková a Barbora Šebestíková,  jež dokázaly Jelínkovým atakům čelit pomocí kombinace přirozeně okouzlujícího dívčího sexappealu  a decentně sarkastické inteligence. Mužské duo Johaník-Konopčík pak pouze snaživě za Jelínkem hopkalo jak párek Smolíčků-pacholat. Ani Jeskyňky po klimaktériu  by po nich tentokrát nehodily svým švidrajícím okem. Kosa padla na kámen s tak ohlušujícím třísknutím, že málem přehlušilo libé tóny vzpomínek na předešlé dny.

    Co zbylo ještě po tom chmurném večeru? Snad jen popřát Tramtárii více Tygrů budoucích, i ochoty překračovat zavedené vzorce. Návštěvnost totiž není vše. Souhlasíte, Zdeňku?

    Hodnocení: @

    Divadlo Tramtariie OlomoucJiří Jelínek: Poslední případ Sherlocka Holmese. Režie Jiří Jelínek, dramaturgie Vladislav Kracík, scéna a kostýmy Zů Vítková, hudba Lukáš Mareček. Premiéra: 4. 12. 2012 v Divadle Tramtarie. Psáno z pražského uvedení dne 4. 4. 2013.


    Komentáře k článku: Z deníku teatropunkera (No. 11/3)

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Na představení
      jsem byl a musím KlariNovo hodnocení potvrdit. Možná však byl na vině i samotný prostor Žižkovského divadla. Vysoká rampa a z toho vyplývající – pro typ Jelínkových inscenací nevhodná a ten večer v zásadě neprolomitelná – čtvrtá stěna způsobovaly, že ať se na jevišti dělo cokoli, dopadalo to na diváky jako mrtvolky jindy možná živých situací. Nefungovala dokonce ani zajímavě koncipovaná práce s papírem. A když se to snažil Jelínek zachraňovat větším důrazem na improvizované dialogy, herci (ale myslím že ani herečky) mu nestačili. Působili jako odpadlíci z cyklistického závodu, ve kterém Jelínek místo aby na ně počkal, začal zoufale šlapat do pedálů.
      Zkrátka propadák.

      03.06.2013 (3.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,