Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Umírání ve vodě i prachu

    Continuo letos nenabídlo žádné dobrodružné hledání lesa, ve kterém se bude hrát, a přemýšlení, zda se na představení vyzbrojit gumáky. Svůj poslední letní site-specific projekt Ve sklepě nevinně zrealizovalo v centru relativně snadno dostupného Písku.

    Divadlo Continou – Ve sklepě

    Continuo letos rozžilo sklepy Sladovny v Písku FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Režisér Pavel Štourač s dvacítkou herců, tanečníků a hudebníků v jednom tentokrát nijak znatelně nečerpal z paměti místních obyvatel a historie místa. Cesta k tématu byla spíše společným hledáním na základě zkušeností, asociací a emocí. Přesto v kombinaci s typickou „continuovskou“ poetikou a jedinečným výtvarným stylem vznikla jedna z nejsnáze přístupných inscenací, kterou divadlo vytvořilo. Tentokrát nevyprávěli o odsunu sudetských Němců či reorganizaci velkostatku komunisty, tančili a předváděli místy až akrobatické figury, aby vypovídali o loučení, posledních cestách, smrti a zapomnění. Abstraktnější motivy jsou zřejmě pro pohybové a silně vizuální Continuo (nejen v nedivadelním prostoru) snáze zpracovatelné než konkrétní lidské příběhy odkazující na historické události.

    Životní styl i způsob práce Continua je úzce spjat s recyklací a občas to věrný divák poznal na kostýmech, hudbě i postupech, letos však bylo vše jinak. Bylo překvapivé, jaké množství neoposlouchaných melodií a neokoukaných metaforických scén dokáží částečně stejní umělci vytvořit (mám na mysli například část, ve které dva milenci do sebe navzájem zatloukají hřebíky s takovou vervou, že se divák jen diví, kde je krev). Scénografie Heleny Štouračové bezchybně sedí do komplexu zdevastovaných sklepů písecké Sladovny – prach a otlučené zdi doplňují dřevěné bedýnky, prkna stlučená do širokých, křivých žebříků, nechybí ovšem ani malý vodní příkop. Jednoduché papírové masky a kabáty zapnuté až nad hlavu mohou představovat mnohé a vyprávět o všeličems – záleží jen na divákově fantazii. Svižná inscenace diváky nevyčerpá (jak se to u Continua někdy stává), ale nabíjí.

    Hodnocení: 5

    Čtěte také Když chybí osudovost od Vladimíra Hulce (hodnocení 2,5)

    Divadlo Continou – Ve sklepě. Režie Pavel Štourač, scénografie Helena Štouračová. Preméra 8. srpna 2013 ve sklepech Sladovny v Písku.


    Komentáře k článku: Umírání ve vodě i prachu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,