Vážený pane řediteli, též podávám výpověď
…
Otevřený dopis řediteli Divadla na Vinohradech Mgr. Jindřichu Gregorinimu
///
Vážený pane řediteli,
nesouhlasím s Vaším zásahem zastavení příprav inscenace Amadeus v režii Vladimíra Morávka, na které jsem se od minulé sezony intenzivně podílela jako dramaturgyně. Inscenace byla prokazatelně připravena ke zkoušení, jež mělo být zahájeno korepeticemi 12. března 2012 (první uvedení 25. května 2012).
Je pro mě profesně a lidsky naprosto nepřijatelné, že takto hazardujete s prací všech lidí, kteří se na inscenaci podíleli a měli podílet. Je to neúcta k profesi, ale i rezignace na základní pravidla slušnosti. Vaše rozhodnutí má nejen morální, ale i finanční důsledky, neboť titul byl již smluvně vázán jak s autorem, tak s tvůrci a nedodržení těchto smluv je spojeno se sankcemi. Peníze vložené do vzniku inscenace jsou peníze investované. Peníze, které zaplatíte za zmíněné sankce, budou zbytečně vyhozenými penězi, jakkoli jejich částka bude menší než částka investovaná.
Vaše rozhodnutí neomlouvá ani to, že jste k tomuto kroku přistoupil na „doporučení“ nového ředitele DnV – Tomáše Töpfera – nastupujícího od 1. září 2012, neboť toto „doporučení“ není ničím jiným než lidsky i umělecky těžko přijatelným nátlakem. Fakt, že nové vedení by v případě Vašeho neuposlechnutí inscenaci v září stáhlo, jak vyplynulo z včerejší schůzky, považuji za vydírání a zastrašování. Stažení kvalitní – a věřím, že i divácky úspěšné – inscenace by pak už bylo zodpovědností nového vedení.
Režisér Vladimír Morávek je uznávaným umělcem nejen v naší zemi, ale i v zahraničí. V Divadle na Vinohradech nastudoval tři úspěšné inscenace. Přípravy inscenace Amadeus probíhaly podle plánu, s Vaším vědomím a v souladu s podmínkami, které jste stanovil, jako je např. rozpočet inscenace či zapojení externistů. Pro odvolání režiséra neexistují tedy objektivní důvody.
Rozumím novému panu řediteli Töpferovi i jeho uměleckému šéfovi Juraji Deákovi a šéfdramaturgovi Janu Vedralovi, že chtějí, jak na včerejší schůzce oznámili, realizovat své plány co nejdříve. Ale domnívám se, že by jejich konání mělo být etické, kolegiální, respektující přirozený chod divadla, a nikoliv na základě mocenských principů.
Případ stažení Amadea považuji za bezprecedentní. Je nebezpečným negativním případem řešení obdobné situace v jiném čase a jiném kontextu. Proti takovým praktikám se v listopadu 1989 česká společnost vzbouřila.
Podporuji Martina Stropnického, který se z podobných důvodů vzdal své funkce uměleckého šéfa k 1. dubnu 2012, a též podávám výpověď. Oficiální znění výpovědi předkládám s tímto otevřeným dopisem.
S pozdravem
V Praze dne 29. února 2012
Mgr. Lucie Němečková, dramaturgyně Divadla na Vinohradech
///
Věc: Výpověď z pracovního poměru
Od 1. dubna 2011 pracuji na základě pracovní smlouvy jako dramaturgyně v Divadle na Vinohradech. Tímto dávám dle zákoníku práce výpověď z pracovního poměru, neboť mi nebylo umožněno pokračovat či zcela dokončit práci, na které jsem pracovala a kvůli níž jsem byla angažována. Oznamuji Vám tento fakt v dostatečném předstihu, abych nenarušila chod divadla. Svůj pracovní poměr končím uplynutím dvouměsíční doby – ke dni 30. dubna 2012.
V Praze dne 28. února 2012
Mgr. Lucie Němečková
(Výpověď byla doručena dne 29. února 2012)
Komentáře k článku: Vážený pane řediteli, též podávám výpověď
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Martin J. Švejda
Lucciin postoj plně chápu,
nicméně tím, že je zveřejněn právě zde, na něm, ať si říká kdo chce co chce, nemůže neulpět stín velmi problematického „střetu zájmů“.
A jsme zase u toho dodržování pravidel…
29.02.2012 (12.23), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Nezbláznil ses, Martine?!
Kde jinde má divadelník publikovat a zveřejňovat své postoje než na divadelním serveru, který čte velká část české divadelní obce? Lucie N. rozeslala své stanovisko všem důvěryhodným divadelním publicistům a médiím, deníkářům, režisérům a ředitelům divadel, mimo jiné i Divadelním novinám. To je měla vynechat?!
29.02.2012 (13.23), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
Nezbláznil.
Ale ty jako Lucčin partner a jako člověk zodpovědný za „internet“ (cituji z tiráže DN) bys s ním neměl přijít do vztahu, tj. ho po mém soudu publikovat (natož celou kauzu, jako jinde, nějak komentovat).
29.02.2012 (13.36), , Trvalý odkaz komentáře,
Lenka Dombrovská
Otevřený dopis Lucie Němečkové
jsem publikovala já. Nemyslím si ovšem, že je to podstatná informace.
29.02.2012 (13.58), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Boháč
Pane Švejdo,
nerozumím Vaší rozhořčenosti. Kritik, ať už jakéhokoliv periodika či oboru, je zodpovědný „pouze“ za své publikované názory. A je jedno, jestli je přítelem či manželem či druhem či bratrem či sestrou či vnučkou. Kde vidíte střet zájmu? Angažovanost není přítěží, ale součástí kritického rozhledu. Je-li kritik angažovaný, neznamená to, že se vzdal „objektivity“. V. Hulec jako kritik je angažovaný, vyjadřující svůj názor. Je pod ním podepsaný. V. Hulec jako redaktor je také angažovaný. A znovu je pod svou prací podepsaný.
Ještě jednou se ptám, kde vidíte problém, odhlédnu-li od Vašeho zásadního nepochopení angažovanosti a odpovědnosti.
29.02.2012 (14.12), , Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš
nebuďte tak úzkostný, pane Švejdo.
nepřijde mi na to nic divného, lidé mezi sebou mají různé vztahy.
29.02.2012 (14.13), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Nerozumím Ti, Martine, nerozumím.
Vůbec. Do vztahu jsem nepřišel s dopisem, žádný milostný vztah k němu nemám. Vztah mám s Lucií, která je ale za své názory, činy a dopisy zodpovědná sama a za sebe. Do problematiky v DnV tolik jako ona nevidím. Na i-DN či v DN zveřejňujeme o této kauze především věcné zprávy, které tento server podle mne zveřejňovat má. Ať je v posteli kdo chce s kým chce.
To – třeba – když budu editor sportovní rubriky nějakých novin a má partnerka bude hráčka nějakého týmu, nebudou ty noviny moct publikovat reportáž ze zápasu a zveřejnit výsledek? Anebo nebudou moct napsat, že ona hráčka a trenér odcházejí z týmu a za jakých okolností?
Ale – prosím – věnujme se meritu věci, tedy situaci v DnV.
29.02.2012 (14.17), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
Své jsem k věci řekl.
Každý má zkrátka kritéria nastavená jinak. Víc už nechci odvádět pozornost od – ano – merita věci.
29.02.2012 (14.24), , Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová
Rozhovor s Martinem Stropnickým zde:
http://art.ihned.cz/divadlo/c1-54883200-nabidky-z-politiky-me-pobavily-rika-stropnicky-z-vinohrad-podle-nej-odejdou-i-jini
29.02.2012 (18.26), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
Pro užitečnou konfrontaci rozhovor s Tomášem Töpfrem zde:
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/sef-vinohrad-topfer-doufam-ze-se-stropnicky-do-divadla-vrati-ale-jako-herec_226730.html
29.02.2012 (19.48), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Ryze věcně
jde na Vinohradech o způsob předávání divadla, což ve světě probíhá tak, že přicházející kapitán (ředitel, šéf) má zhruba rok na přípravu své první sezóny (bývá zaměstnán v divadle) a odcházející nesmí zavazovat divadlo k ničemu, co přesahuje jeho období – prostě v tomto smyslu spolupracují. Ryze věcně má tedy každá strana vinohradského sporu svůj kousek „pravdy“. Ke konfliktu vede špatný harmonogram výběru a nástupu ředitele a institut jmenování místo uzavírání smluv na dobu určitou, které se nesmějí beztrestně porušovat.
Proto je u nás běžné, že ředitel (šéf) přinejmenším první sezónu nemá ve svých rukou, a divím se Tomáši Töpferovi, že ho to tolik udivuje. Řešit to tak, jak řešil on s kolegou Jindřichem Gregorinim, je, opakuji, bezprecedentní. Problém je pořád stejný: neumíme a nechceme stanovit a ctít rozumná a účelná pravidla!
Vlastní spor natropí podle mého víc škody, než jaká by vznikla, kdyby staré vedení dokončilo své plány. Mimo jiné proto, že divadlo není jen fabrika, ale, s odpuštěním, tvorba umění – a tady se vyhazuje oknem práce, očekávání i ambice uznávaných kumštýřů.
29.02.2012 (22.17), , Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová
Je to pravda jen detail,
ale zajímavý. Vladimír Morávek v LN řekl, že jeho smlouva byla podepsána 20.2. , 21.2. Gregorini na přání Töpfera vydal pokyn k tomu, aby se příprava Amadea zastavila.
Vladimír smlouvu nepodepisoval, neví, co v ní je, zastupuje ho léta pan Srstka. Pan Srstka je dlouholetý přítel pana Gregoriniho. Pan Gregorini jako zkušený ředitel jistě „spolupracoval“ s panem Töpferem ještě před jmenováním.
A teď ty otázky, které mě fakt baví.
Věděl Gregorini, když podepisoval Morávkovu smlouvu, jaké je Töpferovo přání?
Měl k podpisu jeho svolení?
Chtěl ochránit kamaráda Srstku před blamáží, že neochránil práva Vladimíra Morávka?
Zajišťuje ta uzavřená smlouva opravdu náhradu za práci?
Proč se smlouva podepisovala tak pozdě? Pan Srstka přece musel vědět, že se mění v DnV ředitel a měl svého klienta ochránit mnohem dřív.
Nebo je to všechno od pánů G., S. a T. jedno velké, předem domluvené divadlo?
Někdy mi je líto, že tu detektivní kancelář nemám.
29.02.2012 (23.48), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský
O žádný konflikt zájmů zde evidentně nejde,
Vladimír je jen shodou okolností editorem el. média. Své názory na tuto kauzu vyslovuje soustavně a konzistentně od samého počátku, jejich formulace jsou zcela autentické, nezávislé.
To už bych mohl být ze střetu zájmů podezírán i já, který si, kromě loutkářů, netykám v branži téměř s žádným umělcem, ale s J. Vedralem už cca 15 let ano, protože je to rozhlasák (už leta jsem se s ním, bohužel, neviděl).
A také jsem se před cca 30 lety zastával v Mladém světě J. Deáka v jeho konflikru s DSKN. Nebo to byl někdo jiný? Ta paměť!
S Josefem tentokrát souhlasím, a to i kdyby měl být Morávkův Amadeus propadák, což je krajně nepravděpodobné. Když už počkalo DnV tolik let, počkalo by ještě chvíli, opravdu není spěch a tlačit na pilu se nemá. Na místě J. G. bych slušně ale pevně odmítl, jakkoli v celé kauze Töpferovu týmu fandím a netajím se tím. „Vakl“ je možná v tom, že J. G. není vlastně divadelník, jakkoli je profesně „u divadla“ po celý život.
T. T. ujel, Vedral s Deákem mu to měli rozmluvit, ale hlavně mu J. G. neměl ustupovat; jednou by mu za to T. T. ještě poděkoval.
01.03.2012 (0.01), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Ano, Petře,
taky souhlasím, zvláště s poslední větou – tak nějak to asi bylo.
01.03.2012 (0.47), , Trvalý odkaz komentáře,
Lukáš Škoda
Vážení!
jste natvrdlí? J.G. pravděpodobně nemohl reagovat jinak. Inscenaci zastavil proto, že chtěl ušetřit peníze, které by celá inscenace stála. T.T. řekl, že ji v září zastaví. Tak co mohl dělat? Hrát inscenaci dva měsíce? To snad nemyslíte vážně?
Ps.: Marie, taky mi je líto, že tu detektivní kancelář nemáte.
01.03.2012 (16.06), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský
Tak to není, milý Lukáši!
Nelze předcházet cizím hříšným činům tím, že je sám spáchám nebo naopak neudělám něco, co jsem udělat měl – to je elementární etický zákon.
I kdyby T. T. vyhrožoval, že Amadea ihned stáhne (je to dokázané?), měl J. G. říci: „Vaše hříchy na Vaši hlavu, moje hříchy na moji hlavu, zkouší se!“ (Jiná věc je, kolik ta inscenace měla stát, kolik externistů se na ní mělo podílet, nakolik by divadlo finančně zatížila atd. – tyto ekonomické souřadnice neznáme.)
Když letěli parašutisté spáchat atentát na Heydricha, také věděli, že nacisté se budou strašně masově mstít. Měli kvůli tomu atentát nespáchat – když už o bětovali vlastní životy, dobře věděli, že to do konce války v Protektorátu nemohou přežít?
Kdyby si nacisté mysleli, že vyhlazení Lidic a Ležáků jim prospěje, cožpak by to ve své bestialitě neudělali už dávno a bez atentátu – důvod by si jistě našli?!
Výhrůžkám prostě čestný člověk nemůže ustupovat. Navíc pochybuji, že T. T., pokud to vůbec řekl, to myslel vážně (jenom blufoval), a i kdyby – tváří v tvář prosperující inscenaci by jistě ustoupil, je to přece pragmatický podnikatel!
01.03.2012 (21.06), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský
Lucie, Vy a Frej
jste výpověď dali, ale Stropnický jenom rezignoval na funkci. Hrát bude s vysokou pravděpodobností i v příští sezóně v DnV dál. Otázkou jenom je, jestli interně za čárky nebo externě za honorář. Pokud by už nic nového nenazkoušel, je to standardní odchod z divadla. Pokud by odmítl dohrávat, to by byl teprve profesionálně neetický čin! T. T. by pak musel všechny příslušné inscenace stáhnout, nechat nazkoušet záskoky nebo se pokořit a skočit to sám.
02.03.2012 (6.21), , Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová
Cit.:
„Proto nemohu nadále setrvat ve funkci uměleckého šéfa Divadla na Vinohradech. Poté, co dostojím svým bezprostředním závazkům (premiéra hry Byl jsem při tom proběhne 26. 3.), podávám k 1. 4. 2012 výpověď.“
Z výše uvedeného je zřejmé, že Martin Stropnický přestane být zaměstnán v Divadle na Vinohradech, a tedy nemůže dohrávat „interně“.
Pane P.P., vy jste opravdu motovidlo.
02.03.2012 (7.53), , Trvalý odkaz komentáře,
Lukáš Škoda
Ad: Konečné řešení VINOHRADSKÉ OTÁZKY!
Pane Pavlovský,
omlouvat někoho, kdo se chová jako prase, tím, že blufuje, je stejně nemístné jako Vaše přirovnání célé té kauzy k Heydrichovi.
02.03.2012 (11.10), , Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš
většina inscenací
by se měla hrát jenom dva měsíce. a měl bych rád operativní ředitele, kteří by stahovali ty nepovedené hned po premiéře.
ale Töpfer by za Stropnického v Cyranovi zaskočit mohl – to bych se na to šel ještě jednou podívat – a co teprve v Ženitbě!
02.03.2012 (14.12), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Myslím,
že prosazovat seriálové hraní (rozumím-li dobře Tvému návrhu) je pro zdejší divadelní tradici a zvyklosti nevhodné. Zvlášť ve velkých domech, jakým je DnV (byť muzikál Les Miserables se tam takto svého času odehrál).
Co se týká „nepovedených“ inscenací zastávám naopak stanovisko, že o kvalitě či přesněji dopadu každé inscenace má rozhodnout divák a ohlasy na ni. Vybavuji si jeden případ z 90. let, kdy tehdejší ředitel ND Jindřich Černý zastavil hned po premiéře inscenaci Markéty Schartové Zeyerova Radúze a Mahuleny. Byla to skutečně nepodařená, toporná inscenace, nicméně několik repríz by jistě „dala“ a umělci sami by viděli, jaký má jejich dílo divácký a kritický ohlas. I propadáky (a je otázka, zda by to byl) jsou pro kumšt cenné. Takto se mohli právem hněvat jen a jen na ředitele. Pak si vzpomínám na zastavení Mařky (urverze Maryši) Vladimíra Morávka v Divadle Na zábradlí Petrem Léblem. I on byl přesvědčen o nepovedenosti této inscenace. Šlo ale podle mne spíše o jiné estetické stanovisko (psal jsem o té kauze tehdy do DN a připravil kontroverzní stanoviska obou). Inscenace to byla – po mém soudu – výtečná. Něco podobného hrozí nyní inscenacím DnV, možná právě divácky vysoce úspěšnému Morávkovu Cyranovi. Jak jinak si vyložit Töpferova slova o nevhodnosti poetiky tohoto režiséra v DnV? Cyrano je její kvintesencí.
Co se týká záskoků za Martina Stropnického, tak v Ženitbě již jde o neaktuální přání, měla nedávno (z přirozené vůle provozu DnV, nikoho vnějším zásahem) derniéru. Byl jsem na ní a Nenažraného hrál za onemocnělého Martina Zahálku Vladimír Morávek (viz DN 2/2012, str. 3 . – Kronika 2. ledna). Jistě i Nenažraného by Tomáš Töpfer zvládl bravurně a lépe než Vladimír Morávek. Je to dobrý herec s tomu potřebnými životními zkušenostmi.
02.03.2012 (20.26), , Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová
Spíš pro pobavení –
Töpfer hrál v legendárním ostravském Cyranovi z Bergeracu, kterého režíroval koncem 70. let Jan Kačer – jakkoliv se to zdá neuvěřitelné – Kristiána.
🙂
02.03.2012 (22.12), , Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš
nemyslím seriálové hraní.
myslím hodně premiér v rychlém sledu a s nevelkým počtem repríz. To, jak některá pražská divadla pracují (dvě až tři premiéry za sezonu, mnoho inscenací na repertoáru řadu let), přispívá ke konzervaci stavu.
03.03.2012 (12.54), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Je to od Tebe sen
typu, aby se všichni měli rádi, anebo to máš nějak rozmyšlené? Je dnes někde v Evropě – mám na mysli velká městská divadla – takový model? Možná v Anglii (RNT), ale tam je zcela jiná tradice. Jak by sis představoval, že by to šlo ekonomicky utáhnout? Historici jistě vzpomenou, že něco takového bylo v 19. a začátkem 20. století, ale fungovalo to tak, jak si představuješ? Neinklinoval takový provoz spíše k líbivosti a divácké vstřícnosti? Pomáhalo to dynamice a rozvoji divadelního života? A bylo by možné tento model aplikovat dnes? Co třeba výpravnější inscenace? A jsou na takový provoz připraveni diváci? Vždyť i ti si vymohli, že i komerční divadla dnes hrají buď repertoárově, anebo dlouhé „seriály“, časté obměny (tak trochu se o to pokoušela Ta Fantastika) se nevyplatily, víc diváků (častější návštěvu divadla) to nepřitáhlo, ale provoz to výrazně prodražilo.
Nemyslím, že je to realizovatelný a dokonce ani smysluplný názor. Spíš bych prosazoval ve velkých domech režisérské osobnosti, které budou mít čas a prostor budovat vlastní poetiku, jako třeba Christoph Marthaler v Basileji a později v Curychu, a souběžně s nimi tam budou pokud možno kvalitní režiséři zajišťovat provozní tituly. Myslím, že o cosi takového se pokouší Michal Dočekal v ND. Nebuduje tam sice nějak viditelnou poetiku, ale vedle režijně ambiciózních titulů výrazných českých režisérských osobností inscenuje i tradičnější repertoár v moderním hávu. Nebo mne napadá KD HK, kde byl takovým „profilovým“ režisérem Morávek a dnes je Drábek. Ne náhodou jsou tyto scény – oproti umělecky mdlým DJKT Plzeň, VČD Pardubice, HD Jihlava a donedávna i MD Olomouc, jež jsou pro mne příklady snad největší zkostnatělosti – středem kritického zájmu.
A když si teď vezmu dva další příklady – Divadlo Komedie a Dejvické divadlo, jejich kvalita je také založena na tom, že každou inscenaci důkladně připraví a její hodnota je pak dlouhodobá. Udržet kvalitativní laťku v tak děsným frmolu, jaký nabízíš, by bylo jen ztěží možné. Myslím, že většina kritiků i diváků uzná, že stáhnout za 2 měsíce Proces či Spílání publiku v Komedii, anebo Muže bez minulosti, Dealer´s Choice či Ucpanej systém v DD by k nějakému výraznému navýšení umělecké úrovně daných divadel nevedlo. Stejně tak – abych se vrátil k DnV – stažení třeba Cyrana nebo Do naha. Takových titulů za sezonu divadlo nikdy nemůže moc vytvořit. A tak by se divadlo stejně pohybovalo ode zdi ke zdi.
03.03.2012 (15.59), , Trvalý odkaz komentáře,
Daniel Přibyl
Vladimíre,
škoda, že se tomuto příspěvku o Vinohradech diskuse na toto téma skoro vůbec nehodí. Třeba ji někdy rozvedeme jinde. Ale nemáš tak docela pravdu, ani co se týče možností českých divadel stavět program/repertoár jinak (neříkám, že to lze seriálově, ale existuje mnoho jiných variant, které by tu velmi dobře fungovaly). Také ty zahraniční reference by byly složitější, než jak to shrnuješ. Dost se tím zabývám, rád o tom někdy podebatuju.
(P.S. dovoluji si navrhnout ti, abys vyřadil sousloví „provozní titul“ ze svého slovníku.)
04.03.2012 (16.32), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
O. K.,
nechejme to na jindy a jinam. Provozní titul si zatím ve slovníku uchovám, dokud – třeba po té diskusi – nenaleznu název pro titul v dramaturgii především městských scén, kterým je třeba naplnit jejich dlouhodobý program či smysl, který existuje mimo jakékoli šéfy, hrát (také) pro děti, hrát (také) pro střední školy takové tituly, aby se středoškoláci seznámili s klasikou, mít (také) inscenace, se kterými se dá jezdit na zájezdy, hrát (také) komedie pro divadelně méně vyhraněné, konzervativnější, středostavovské diváky apod. Zkrátka „provozní tituly“. To vůbec neznamená, že musejí být umělecky pokleslé. V DnV jsou podle mne takovými Brouk v hlavě, Ideální manžel, Do naha nebo Apartmá v hotelu Plaza. A byl i Caesar. Vedle nich se pak dá vytvářet cosi jako „profilové“ inscenace, které ukazují, kam chce stávající dramaturgie dané divadlo posouvat či jakých ambicí chce dosahovat. To byla v éře Stropnického spolupráce DnV s Morávkem, Páclem, Špinarem, Dočekalem, Málkovou, Deákovou, Havelkou ad. Zde se samozřejmě ne vždy všechno setká s diváckým či kritickým úspěchem, ale přesně takové je „zadání“ – zkoušet, riskovat. Pokud ale u diváků (na které je cílen) neuspěje „provozní titul“, je to špatně. Takový problém pochopitelně nenastává u divadel typu Komedie, tam je každý titul „profilový“.
Ale možná bych měl pro tuto problematiku používat jinou terminologii, rád se nechám poučit. Napiš „vykopávací“ text, zavěsím jej a můžeme začít třeba dnes.
05.03.2012 (0.42), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský
Jakožto český divadelní „pojmolog“ považuji pojmenování spontánně,tedy z „moudrosti jazyka“ vzniklá za vůbec nejlepší základ k úvahám o ustavení pojmu. Pojmem „provozní inscenace“ doplním náš Teatrologický slovník (el. vydání) a nechám si to heslo Vladimírem napsat; učinil tak velice instruktivně. Pojmenování je to v naší div. kultuře zjevně funkční a potřebné.
24.03.2012 (22.11), , Trvalý odkaz komentáře,