Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Varyšovo vykostění Nultého bodu (No. 2)

    Tajemství formou formy

    Už je to tady zase, někdo neví, co to znamená, a pokládá to za svoji přednost. O tom však nebyla řeč. Všiml jsem, si, že taneční produkce se často zaštiťují jmény slavných inspirací – a výhradně tímto směrem pak jde jejich interpretace. Připravují tak umělci záměrnou slepou cestičku nebo chtějí zabránit jiným výkladům, než si sami přejí?

    Běžně se režisérům kritici vysmívají, že „nejsou žádní intelektuálové“, často se ukazuje, že hyperintelektuální sofistikovaná interpretace vyloží a objeví v díle něco, co tam tvůrce nevložil, protože o tom nevěděl (obojí je ovšem zcela legitimní). U tvůrců (a zejména herců) se předpokládá jakási intuitivní metoda práce, z níž často mohou vzejít velké věci.

    Potíž nastává , když je tvůrce chytřejší než kritik. Když za inscenací nestojí intuice, ale obsáhlý, velmi promyšlený a intelektuálními odkazy a teoriemi nabitý koncept. Který se navíc ještě zveřejní např. coby text programu k inscenaci, místo aby zůstal zakryt závojem tajemstvíčka, jako zmíněná intuitivní cesta.

    Intelektuální, umělecký a generální ředitel Nultého Bodu Petr Boháč mě opravil, že v Roxy se neshromažďovali Němci – kandidáti odsunu, ale Židé před koncentrací. Večer jsem si v televizi pustil reportáž s Davidem Irvingem: „Osvětim mě nezajímá, to je zábavní průmysl, něco jako Disneyland“.

    Jiná polská tématika byla na programu Nultého Bodu: Teatr Dada von Bzdülöw přijel se svou variací na Gombrowicze, teda údajně. Prý vycházeli z deníků,. Ale bylo to vcelku jedno. Jejich show Several witty observations především prozkoumávala různé variace a parodie na současný tanec a balet – primárně v podání tlustého herce Rafala Dziemidoka. Bylo to zábavné a místy se jednalo o jakousi verzi spílání publiku. Přímé citace Gombrowicze by v tom našel asi opravdu jen velký znalec tohoto autora, nicméně mohlo jít skutečně jen o potměšilý žert tvůrců v čele s režisérem a  performerem Leszkem Bzdylem. Což koneckonců odpovídá názvu, stejně jako celé představení.

    Boháč se mě později zeptal, jestli se běžně dívám na hodinky při představení. Ano, dělám  to běžně. Zlozvyk, ale aspoň si jako jiní nedělám poznámky.

    Večer jsem opět potkal Václava Bartoše. Tvářil se zasmušile.


    Komentáře k článku: Varyšovo vykostění Nultého bodu (No. 2)

    1. petra

      Profilový obrázek

      proboha… s roxy to bylo mnohem zajimavejsi. porad sama voda…herr varys.

      23.09.2010 (18.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,