Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Účet za koronavirus

    Vzhledem k nejisté zmatečné situaci uzavřených divadel jsme položili ředitelům vícesouborových divadel tři otázky:

    1. Uvažujete zahájit letošní sezonu v případě, že bude zrušen zákaz hraní v divadlech? Nebo uvažujete o zahájení provozu až od sezony 2021/2022?

    2. Pracuje se na veřejných rozpočtech, můžete sdělit, zda a jakým způsobem bude krácen příspěvek zřizovatele v roce 2021?

    3. Jak na případné snížení příspěvku hodláte reagovat, případně jak už reagujete?

    Jan Burian, Národní divadlo, Praha

    1. Sezonu jsme zahájili v srpnu. Začneme znovu hrát, jakmile to bude možné, i za cenu částečně omezeného provozu. Nebude to ze dne na den. Protože momentálně vstupenky neprodáváme.

    2. Čísla zatím nemáme. Jen příslib, že všichni uděláme maximum, abychom příští rok hráli a zkoušeli.

    3. Jakákoli „reakce“ bude mít dopady do mnoha příštích let. Doufám, že se vrátíme k potřebným transformačním krokům a strategickému uvažování, nikoli jen ke snaze o krátkodobé úspory.

    Martin Glaser, Národní divadlo Brno

    1. Chceme začít hrát hned, jak to jenom trochu půjde, a věříme, že po Novém roce se naši umělci vrátí na jeviště a do hledišť se snad vrátí i diváci. Rozhodně se to nepodaří ze dne na den. Zastavili jsme prodej vstupenek do konce sezony. Vypadá to, že druhý lockdown bude delší než běžné divadelní prázdniny, takže nás čeká množství oprašovacích zkoušek. Zároveň pokračujeme v přípravách nových inscenací – třeba Kunderovi Majitelé klíčů jsou hotovi a pravidelnými zkouškami je držíme při životě. V nejbližších dnech se k nim přidá baletní Beethoven a činoherní Nikdo, zkoušíme Racka a věříme, že v prosinci zahájíme alespoň s operními sólisty práci na Evženu Oněginovi.

    2. Brno očekává obrovský výpadek příjmů z rozpočtového určení daní, který ještě může závratně zvýšit zrušení superhrubé mzdy. Město si bude brát úvěr, ale zároveň musí šetřit. Politici se shodli na 5 % provozních výdajů ve všech kapitolách. Naštěstí se ale nechystají plošné škrty, to by bylo zničující. NdB přijde o 9‚5 milionu. K tomu se ale navíc musíme připravit na výpadek tržeb za vstupné – očekáváme 30% pokles, takže dalších 21 milionů. Dohromady výsledných 30 milionů vyvolá zásadní redukce v naší činnosti. Podle zpráv od kolegů na tom bude většina veřejných divadel podobně. Zdá se, že roli zachránce bude muset převzít stát prostřednictvím Programu na podporu profesionálních divadel. Brno s Ostravou navíc vrátily na stůl variantu převedení svých velkých vícesouborových divadel pod křídla státu.

    3. My se na to chystáme už od května, kdy bylo zjevné, že nás čeká ekonomická krize. Brněnští politici až do začátku podzimu slibovali udržet výši provozního příspěvku na úrovni letošního roku, ale tento slib padl. NdB je dlouhodobě systémově podfinancované, provozní příspěvek se roky nezvedal, s výjimkou krytí zákonného nárůstu mezd. Třicet milionů propadu nelze řešit kosmetickými škrty a všude trochu ubrat. Pro nás je klíčové udržet kvalitu inscenací, nezhoršovat už tak nijak slavné podmínky k práci. Znamená to, že příští rok bude méně premiér, k tomu měníme i konkrétní tituly (nebude se realizovat koprodukční inscenace Alciny, v baletu neuvedeme choreografie Jiřího Kyliána a Ohada Naharina). Čeká nás revize hracích plánů, některé provozně nákladné nebo méně navštěvované tituly nebudeme moci uvádět. Redukce čeká program festivalu Divadelní svět Brno, ale ubránili jsme ho před úplným zrušením. Minimální budou investice do obnovy našich technologií nebo budov, ale to je jen přesouvání problému do budoucnosti. A bohužel se musíme rozloučit i s některými našimi kolegy. Jestliže mzdové náklady představují dvě třetiny všech výdajů, je zřejmé, že nebylo zbytí. Organizační změna vstoupí v platnost k 1. lednu. Rozdali jsme osm výpovědí a další čtyři místa, kde končily smlouvy, už neobsadíme. Bilance to bohužel není ani trochu radostná.

    Jiří Nekvasil, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava

    1. Pracujeme v této chvíli s variantou postavenou na možnosti začít plnohodnotně hrát od ledna 2021, tomu jsme uzpůsobili hrací plány a revidovali plány premiér. A pochopitelně budeme plány flexibilně modifikovat vzhledem k aktuální situaci.

    2. Prozatím máme ústní příslib zřizovatele, že by provozní příspěvek roku 2021 dosahoval letošní výše, respektive měl by být zachován. Na druhé straně jsme byli nedávno prostřednictvím dopisu náměstka pro kulturu dotázáni, co by znamenala alternativa krácení příspěvku ve výši 5 nebo 10 %.

    3. Příspěvek zřizovatele pokrývá cca z 95 % mzdy zaměstnanců (čtyřsouborové NDM má celkem 525 zaměstnanců) a zbylých 5 % představují mandatorní výdaje – hlavně za energie, na vlastní pravidelnou uměleckou činnost (nové inscenace, umělecké honoráře hostů, bez kterých se provoz NDM neobejde) pak zbývají finance získané výnosy z tržeb za představení (a zde očekáváme vzhledem k celkové situaci ve společnosti logicky propad) a příspěvkem z Ministerstva kultury z programu podpory regionálních divadel. Krácení příspěvku zřizovatele by znamenalo jediné řešení, a to propouštění, při variantě 5 % je to 30 zaměstnanců a při variantě 10 % dvojnásobek, 60 zaměstnanců. Tedy vlastně zrušení jednoho nebo jednoho a půl uměleckého souboru. Takový krok však není rozhodnutím manažerským, ale v prvé řadě politickým a nepřísluší vedení divadla, ale zvolenému vedení města. Navíc okamžitou úsporu v roce 2021 rozhodně nepřinese a do dalších let zásadním způsobem negativně ovlivní další chod a uměleckou úroveň divadla.

    Stanislav Moša, Městské divadlo Brno

    1. Vůbec si neumím představit, že bych v současné situaci vyhlásil, že zahájíme naši hlavní činnost až se začátkem sezony 2021/2022, a pak by nám někdy v mezičase bylo umožněno hrát a my bychom si ono rozhodnutí měli vyčítat. Netrpělivě čekáme na okamžik, kdy se divadla znovu otevřou svým divákům. Vždyť jak hlavní hygienička České republiky, paní Jarmila Rážová, tak i (dnes oba bývalí) ministři zdravotnictví Adam Vojtěch a Roman Prymula, stejně jako současný ministr zdravotnictví Jan Blatný, včetně ministra kultury Lubomíra Zaorálka, opakovaně konstatovali, že prostředí divadelních sálů a koncertních síní jsou pro diváky bezpečná. V období od 8. června 2020 do 5. října, respektive 12. října 2020, jsme na našich scénách odehráli 128 představení, která zhlédlo 51 948 diváků, z nichž žádný neurčil návštěvu našeho divadla jako důvod případné nákazy nemocí COVID-19. Ze všech profesionálních divadel v České republice je hlášeno za stejné období celkem pět nakažených diváků (!), z čehož u tří diváků z Liberce nebyla nákaza z návštěvy divadla nakonec prokázána (jedná se o divadla, která jsou členy Asociace profesionálních divadel). Zároveň zkoušíme nové inscenace a předpokládáme jejich brzká uvedení.

    2. Vedení města nám oficiálně oznámilo, že náš příspěvek bude pro rok 2021 snížen oproti roku 2020 o 6 milionů Kč. Vážné ztráty na tržbách se však projeví i proto, že v roce 2021 budeme muset odehrát celou řadu představení, která se měla odehrát v roce 2020, v náhradních termínech.

    3. Přistoupili jsme k „rekonstrukci“ některých smluv, budeme muset zrušit některé plánované premiéry (jednu už jsme zrušili) a u některých titulů uvažujeme o zvýšení vstupného. Zároveň však pevně věříme, že si tuto situaci uvědomuje i vláda ČR a při přípravě rozpočtu na rok 2021 k tomu přihlédne a zásadním způsobem navýší finanční prostředky do Programu na podporu profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Stejně tak se domnívám, že po podzimních volbách do Parlamentu ČR se nová politická reprezentace už bude věnovat tomu, aby veškerá finanční zátěž nezůstala pouze na obcích, které divadla zřizují. Například konečně přijetím a aplikací zákona o veřejné kulturní instituci.

    Miroslav Oščatka, Centrum experimentálního divadla, Brno

    1. Záleží na epidemiologické situaci. Pokud se situace zlepší natolik, že setkávání lidí nebude významně zvyšovat riziko nákazy, ohrožovat lidi na životech a přetěžovat zdravotnický systém, pak jsme připraveni hrát pro diváky ještě v letošní sezoně. Naše divadla citlivě vyhodnocují situaci a jsem moc rád, že kromě zkoušení v neustále se měnícím provozu naši zaměstnanci pomáhají také jako dobrovolníci. Nyní docházejí do sociálních zařízení, nemocnic a jinam – kde je to zrovna nejvíce potřeba. V případě otevření divadel budeme dodržovat všechna opatření pro snížení rizika případné nákazy. Již nyní se snažíme dodržovat pravidla nad rámec opatření, která stanovuje ministerstvo zdravotnictví. Už se moc těšíme na dobu, kdy budeme moci hrát pro diváky.

    2. V Brně jsme byli dlouho ujišťováni, že rozpočet zůstane zachován na úrovni roku 2020. Bohužel nakonec přesto dochází ke snižování, které město s jednotlivými divadly řeší individuálně. V našem případě se příspěvek zřizovatele sníží o 600 tisíc Kč. Naše divadla se dlouhodobě potýkají s podfinancováním, které se snažíme postupně napravovat. Věřím, že pandemii koronaviru se podaří zvládnout a co nejdříve budeme moci pokračovat v nápravě stavu.

    3. CED za nezměrného vypětí sil drží provoz v kriticky úsporném režimu, nemůžeme si proto nyní dovolit propouštění zaměstnanců, aniž bychom tím zásadním způsobem nenarušili naši hlavní činnost. Nemáme žádný nadstandard ve smyslu realizace velkého festivalu nebo jiné obdobné aktivity, jejímž zrušením nebo změnou formátu by bylo možné dosáhnout úspor. Ztráty se pokusíme překlenout snížením nákladů ve formě úsporných opatření, která jsme byli nuceni zavést v době pandemie. Je zřejmé, že kultura patří k jedné z nejpostiženějších oblastí. Myslím, že nastala vhodná doba, abychom znovu a mnohem silněji začali jednat s vládou o financování kultury v naší zemi.

    Lukáš Průdek, Jihočeské divadlo, České Budějovice

    1. V Jihočeském divadle připravujeme program tak, abychom mohli začít hrát pro veřejnost cca do třech týdnů od chvíle, kdy bude znám termín a podmínky opětovného otevření divadel. Bohužel, divadlo není z provozních důvodů možné otevřít ze dne na den.

    2. Zřizovatel – Statutární město České Budějovice – nás vyzval, abychom připravili rozpočet s příspěvkem, který nepřesáhne výši schváleného plánu pro rok 2020. Tento přístup považuji za velmi solidní a věřím, že s pomocí dotací z MK ČR, Jihočeského kraje a podpory sponzorů se nám podaří rok 2021 realizovat tak, abychom nemuseli zásadně snižovat kvalitu či množství nabídky a přitom hospodařili s vyrovnaným rozpočtem i přesto, že tržby z prodeje vstupenek budou v příštím roce výrazně nižší než v době před koronavirem.

    3. Už nyní víme, že nám bude chybět významná část tržeb. Může se stát, že to bude i 50% propad oproti tržbám v roce 2019, což může činit až 26 milionů Kč. Pokud by mělo dojít ještě k významnému snížení příspěvku zřizovatele či dotací MK ČR nebo Jihočeského kraje, nebudeme schopni naplnit kulturní činnost, pro niž jsme byli zřízeni a která je naším posláním. Zrušením jedné či více premiér nebo snížením počtu repríz dosáhneme úspor ve stovkách tisíc či jednotkách milionů korun, což jsou v porovnání s celkovým rozpočtem marginální částky. Přesto však budou mít úspory tohoto druhu hluboce negativní dopad na kvalitu našich představení. Někdy slýchám názory, že bychom měli efektivněji hospodařit. Jenže největší položkou v nákladech divadel jsou platy zaměstnanců, honoráře hostujících umělců a autorů, bez kterých se divadlo provozovat nedá. Verdiho La traviatu nezahrajete v krizi efektivněji, rozumějte s menším počtem zpěváků a hudebníků, než v době, kdy vznikla. Má-li divadlo hrát v české společnosti svou nezastupitelnou roli jako doposud a přitom nebýt v existenčním ohrožení, nesmíme se bavit primárně o úsporách, ale o skutečném vícezdrojovém financování. Dobrým nástrojem k takovému financování by měl být zákon o veřejnoprávní kulturní instituci, jehož přípravu má stávající vláda (a předchozí také) ve svém programovém prohlášení. Bohužel jsme od schválení zákona ještě hodně daleko. Jistou nadějí pro budoucnost Jihočeského divadla však může být nové vedení Jihočeského kraje, které ve své koaliční smlouvě deklaruje, že bude usilovat o efektivní zapojení kraje do vícezdrojového financování JD s podílem státu. Pokud mají divadla být i nadále nedílnou součástí kulturní identity každého z nás, musíme najít cestu, jak dosáhnout vícezdrojového financování. V našem případě máme snad to štěstí, že si společenský význam divadla a zároveň potřebu vícezdrojového financování uvědomuje město (zřizovatel) i kraj.

    Jarmila Levko, Divadlo F. X. Šaldy Liberec

    1. Zatím počítáme s tím, že začneme hrát, jakmile to bude možné. Máme už nazkoušená představení, která čekají na premiéru (světovou premiéru hry od renomované izraelské autorky Hadar Galron napsanou přímo pro naše divadlo Moje první židovské Vánoce, v Malém divadle pak vlastně taky světovou premiéru nové hry Tomáše Dianišky Burian a v tuto chvíli zkoušíme v Malém divadle Společenstvo vlastníků). Listopadová premiéra baletu Mauglí byla přesunuta na duben 2021 a prosincová premiéra operety Čardášová princezna na rok 2022. Náš operní soubor začíná studovat Čajkovského Jolantu a stále věříme, že ji budeme moci uvést v plánovaném termínu 12. března 2021.

    2. V návrhu rozpočtu města Liberec je navržen provozní příspěvek DFXŠ ve stejné výši jako v roce letošním. V této částce však není pokryto navýšení mezd od letošního roku. Existuje politická dohoda, že tento nárůst pokryje Liberecký kraj, který přislíbil zvýšit finanční spoluúčast v příspěvkových organizacích zřizovaných Libercem, jejichž činnost je regionálního či nadregionálního významu. Rozpočet města Liberce bude schvalovat zastupitelstvo v prosinci, informace o tom, kdy se bude schvalovat krajský rozpočet, zatím nemám. Pevně také věříme, že ministerstvo kultury navýší finanční prostředky v programu na podporu regionálních divadel. Jde totiž také o to, že se obáváme poklesu výnosů ze vstupného – ať už z důvodů přetrvávajících omezení (například nemožnost využít celou kapacitu), nebo nižší návštěvnosti kvůli obavám z nákazy či menší kupní síle lidí. Obávám se i hroucení abonentního systému, neboť v tomto roce jsme nebyli schopni realizovat část abonentních představení a ve vzduchu visí obavy z případné další vlny epidemie.

    3. V tuto chvíli napínáme síly k vyjednávání o rozpočtu, je to vlastně boj o přežití. Snížení již tak napjatého rozpočtu v kombinaci s nižšími výnosy nejsme schopni vykompenzovat úsporami, máme-li zachovat rozsah a kvalitu našich služeb.

    David Gerneš, Moravské divadlo Olomouc

    1. Posláním divadla je hrát a přinášet divákům radost v časech dobrých i v časech zlých, proto jsme ani na vteřinu neuvažovali o tom, že bychom nehráli v případě, že vláda ČR zruší omezení. Nehledě na to, že bych si nemohl jakkoli obhájit, proč pobíráme finance z veřejných rozpočtů, kdybychom nehráli.

    2. V Olomouci jsme měli problém již v roce 2020, kdy jsme jednali o dorovnání povinného navýšení mezd. Tento problém se nám přenáší do roku 2021 a to společně s nelichotivou finanční situací města vede k tlaku na škrt v rozpočtu divadla. Toho času o jeho výši jednáme, ale s největší pravděpodobností se bude pohybovat kolem 10 %.

    3. Prioritou je udržení třísouborového divadla a zaměstnanosti všech kolegů. V tuto chvíli vedeme jednání s Olomouckým krajem o navýšení podpory, která by případně vyrovnala propad příjmů od zřizovatele. Mimoto upravujeme, leč velice neradi, dramaturgický plán a chystáme úsporná opatření.

    Ilja Racek, Slezské divadlo Opava

    1. V současné době máme ideu, že bychom rádi dokončili sezonu, která byla koronavirem přerušena – abychom splnili slib, který jsme dali našim abonentům. Nevíme ovšem, jestli to budou stejné tituly, které jsme slíbili, protože to závisí například na tom, zda budou mít původně nasmlouvaní realizátoři v té době čas. Takže to možná dopadne tak, že v první půli roku dohrajeme, co jsme slíbili, a pak začneme novou sezonu s čistým štítem. Ale to jsme pořád v moci vrchního manažera sezony zvaného COVID-19, který se s námi neradí.

    2.–3. Pokud jde o vztahy se zřizovatelem s výhledem na příští rok, situace se vyvíjela v diskusi vlastně od jara a měla různé peripetie. Poslední varianta ze září byla taková, že do rozpočtu 2021 magistrát pro divadlo vyčlení cca 80 % námi požadované dotace a během roku budeme společně usilovat o pokrytí zbytku z veřejných rozpočtů, případně z jiných zdrojů. Součástí dohody je i vyslání auditu do divadla, který by měl prověřit možnost případných dalších úspor. Toť stav k dnešnímu dni a hodině bez záruky, že vše může proběhnout v jiné variantě reagující aktuálně na celkovou situaci.


    Komentáře k článku: Účet za koronavirus

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,