Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Tentokrát píšu výjimečně v předstihu…

    Tentokrát píšu výjimečně v předstihu, zítra letíme s Váňou Bierhanzlem do New Yorku. Už jsem sice na cestování starý – když mi bylo třicet, nemohl jsem ani do Bulharska, dneska mne to nijak neoslňuje. Nicméně do New Yorku se těším, mám tam řadu přátel, především přítele nejdražšího mému srdci, Karla Vojáka. Důkazem, že poesie nemusí mít vždycky prorocký charakter, je toto čtyřverší z Labutích písní:

    Osud byl ke mně asi drsnej

    Voják mi zmizel v Manhattanu

    minuli jsme se se Sandersem

    co nestih jsem už nedoženu

    A vida: S Ed Sandersem jsem se sešel v Praze a s Karlem Vojákem po Velikém Listopadu jak v New Yorku, tak tady.

    Ostatně v Labutích písních jsem Vojáka vrazil ještě do jednoho textu – napřed ho vysvětlím. Karel, než si založil vlastní firmu Rapid Departure, pracoval jako dělník, mj. na rekonstrukci domu syna říšského ministra zahraničí Joachima Ribbentropa. Dělníci se po šichtě chodili osprchovat do přistavené maringotky. To bylo ovšem pod Vojákovu úroveň, koupal se ve vaně přímo v Ribbentropově apartmá. Jednou přišel Ribbentrop zkontrolovat, jak rekonstrukce pokračuje, otevřel dveře koupelny a nevěřícně zíral na dělníka, který leží ve vaně, pokuřuje doutník a čte si noviny. Užasle řekl: Člověče, co tady děláte? – Vy jste zřejmě mladej Ribbentrop, pravil Voják a odklepl doutník na podlahu koupelny. No to jsem! – Pane, já jsem Čech. Můj národ si za to zaplatil! – Jo, vy jste Čech? Tak pardon, pokračujte, odvětil Ribbentrop a odkráčel.

    Tak po přátelích v cizině

    pozvolna ztrácí se mi stopa

    Karel Voják se ve vaně

    rozpouští v mladého Ribbentropa

    Sešel se Škvorecký s Wilsonem

    sedí u láhve whisky

    Nám ve vývěvě pod zvonem

    promodrávají pysky


    Komentáře k článku: Tentokrát píšu výjimečně v předstihu…

    1. Václav Aulický

      Profilový obrázek

      Dobrý den.
      Rád bych věděl, zda se jedná o Karla Vojáka, kterému by teď bylo 72 let. Pokud ano, vypadá to, že se jedná o mého spolužáka a přítele. Marně ses ním snažím kontaktovat, potkali jsme se v roce 1997 v N.Y. Teď jsem mu psal, ale dopis se mi vrátil.
      Děkuji, Aulický

      28.07.2016 (13.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Pane Aulický,
      reagujete na text již zesnulého básníka Ivana Martina Jirouse, a tak nedokážeme zjistit, zda jde o tutéž osobu, kterou hledáte. Možná byste se mohl obrátit na Martina Machovce, který o dílo a odkaz Jirouse pečuje. Pište nakladatelství TORST, se kterým na přípravě Jirousových knih spolupracuje: torst@torst.cz
      Zdravím
      Vladimír Hulec

      28.07.2016 (14.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Václav Aulický

      Profilový obrázek

      Pane Hulec,
      zdravím a děkuji, že jste mi napsal. Určitě se jedná o Karla Vojáka, blízkého přítele Jirouse. Obrátím se tedy na TORST.
      Aulický

      29.07.2016 (15.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        OK,
        pokud se najdete a „kápne“ z toho nějaké vzpomínání či dokumenty odkrývající (kulturní) minulost, dejte vědět.
        Zdravím
        Vladimír Hulec

        29.07.2016 (16.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,