Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Téměř vždycky trapným dojmem

    V Nakladatelství AMU právě vychází antologie textů věnovaných básnickému a dramatickému textu se zřetelem k tzv. přednesu, sestavená editory Přemyslem Rutem a Markétou Potužákovou. Ve výběru se objevují autoři čeští i zahraniční a jsou mezi nimi jak osobnosti zaměřené spíše teoreticky, tak samotní tvůrci básnických textů.

    Recitátor, který přednáší před naplněným sálem vysloveně lyrické básně, působí téměř vždycky trapným dojmem. Lyrično musí být vnuknuto. Má-li k tomu dojít, musí se čtenář otevřít. Otevřený je tehdy, když jeho duše je naladěna stejně jako duše básníkova. Právě tento citát švýcarského literárního teoretika Emila Staigera propůjčil knize název.

    Pokud je totiž výše uvedená podmínka splněna, tedy pokud je čtenář „otevřen“ textu, nemělo by už tolik záležet na tom, zda čteme potichu, nebo nahlas, sobě, nebo jiným. Editoři této antologie jsou přesvědčeni, že ono „naladění duše básníkovy“ je nejvýmluvněji vepsáno nikoli v tom, „co chtěl básník říci“, ale v samém tvaru básnického textu; ve zcela zvláštním a jedinečném uspořádání všech prvků, které se na básni podílejí, ze kterých je udělána. Že každý básnický text má „paměť“, kterou lze „osvěžit“ či ověřit pohledem dovnitř, do jeho struktury. Pokud je tento předpoklad správný, tedy pokud báseň nese v sobě stopy svého vzniku, potom nejnadějnější cesta k adekvátnímu přednesu vede po těchto stopách. Podle tohoto kritéria editoři vybírali a také řadili texty této „čítanky“, která se nezabývá otázkami „správné“ (natož „efektní“ či „procítěné“) deklamace, ale tím, co by neměl čtenář v básnickém textu přeslechnout, aby s ním byl v souladu on i jeho případní posluchači.

    Markéta Potužáková (*1965) absolvovala v roce 1990 herectví na DAMU a stala se zakládající členkou divadla Kašpar. Herectví studovala také na Théâtre École du Passage v Paříži a je členkou česko-francouzského hereckého uskupení Golem Theatre. S Přemyslem Rutem spolupracuje na scénických čteních a rozhlasových cyklech (Strašlivé Čechy, děsná Morava, Česká mytologie aj.) a založili spolu také společenství Okolostola, které uvádí programy věnované písni autorské i lidové. Od roku 2007 je pedagožkou přednesu na DAMU, kde v roce 2012 obhájila disertační práci Psáno ústy, čteno ušima (pokus o využití francouzské zkušenosti pro český přednes a jeho pedagogiku), která vyšla následujícího roku knižně v nakladatelství Brkola.

    Přemysl Rut (*1954) je český klavírista, zpěvák, divadelní režisér, herec, spisovatel-esejista, básník, dramatik, redaktor-publicista a divadelní pedagog. Během studií na DAMU spolupracoval s Nedivadlem Ivana Vyskočila. Po studiích činoherní režie od roku 1979 byl režisérem Slováckého divadla v Uherském Hradišti a také uměleckým vedoucím tamní Malé scény. V letech 1984 až 1990 učil na Pražské konzervatoři. Od roku 1993 působí jako spisovatel a muzikant na volné noze a od roku 2003 také jako pedagog DAMU, kde byl roku 2008 jmenován profesorem. Je autorem řady knih, několika CD a divadelních her a podílel se na stovkách rozhlasových pořadů.

    Knihu lze zakoupit na www.namu.cz.

    • Autor:
    • Publikováno: 8. února 2019

    Komentáře k článku: Téměř vždycky trapným dojmem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,