Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Tak nám přichází transformace

    Pražští zastupitelé kroutí už třetí rok, přišel tedy obvyklý čas zkoumat, co s pražskými divadly: zda transformovat a zda vyhlásit výběrová řízení na dlouholeté ředitele magistrátních divadel. Přichází to s železnou pravidelností jako roční období: nejprve se nově zvolení rozkoukávají, pak si uvědomí problém a chtějí ho řešit od nuly, protože jejich předchůdci to nemohli udělat dobře, v lepším případě svolají komisi, která něco navrhne, něco se třeba i schválí – a přijdou nové volby.

    Tentokrát se cyklus trochu zadrhnul, asi i pro převraty na pražské radnici, o to razantněji působí rozhodnutí zadat analýzu transformace u Institutu umění – Divadelního ústavu a vypsat výběrové řízení na ředitele Divadla pod Palmovkou a Divadla Na zábradlí. Vedením expertního týmu pověřila ředitelka IDU Pavla Petrová exředitele Národního divadla Ondřeje Černého, a ten ve dvou ohledech rozhodl určitě dobře: přizval do komise zástupce mladé střední divadelní generace, protože oni by měli říct, v jakých poměrech chtějí dalších deset dvacet let žít a tvořit, a pak chce návrhy podrobit co nejširší oponentuře. Prostě hodlá z úpravy pražských divadelních poměrů udělat věc veřejnou. Radnice sice zadala konkrétní úkol posoudit momentální možnosti transformace, zvláště vytipovaných Divadla S+H a Studia Ypsilon, leč je zřejmé, že jakékoli rozhodnutí ovlivní celý biotop pražského divadla.

    Proto Ondřej Černý svolal na Novou scénu 19. 12. vstupní debatu o základních tezích magistrátního zadání a doufal dozvědět se, co by komise měla dělat a čeho by se měla vyvarovat. Nedozvěděl se skoro nic, protože slova se zmocnili zástupci oněch „ohrožených“, kteří přišli bránit svůj podnik, svou dosavadní práci a sebe samé. Razantně! Poděsili studenty produkce DAMU, kteří očekávali moudré teoretizování, lekce z praxe však pro ně myslím byla daleko užitečnější.

    Jak jsem už na té sešlosti zmínil: české divadlo, zvláště pražské, potřebuje systémové změny, však stačí podívat se za západní humna. Jenže brání tomu zájmy dvou „profesních“ skupin: politiků a divadelníků! První v principu usilují o politické body, druzí o seberealizaci. Dřív mě to hrozně zlobilo, dnes vím, že je to naprosto přirozené! Že je to logický úběžník jejich práce. Ke změnám dojde, až politikům přinesou body a divadelníkům seberealizaci. Tedy zřejmě jiným, než kteří se realizují nyní. Možná k tomu právě dochází: škrtí se rozpočty a silná mladá a střední generace divadelníků ztrácí trpělivost s hledáním možností uplatnit se. Lidská společnost se holt nechová racionálně.

    Černého tým by měl stanovit rozumná pravidla hry, aby se konflikty nezvrhly ve rvačky bez skrupulí. Protože divadlo, a vůbec kultura, tu nebojují ani tak proti politikům, jak se tvrdívá, ale vedou permanentní vnitřní občanskou válku. Nakonec i o Divadelní noviny…


    Komentáře k článku: Tak nám přichází transformace

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,