Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritik Lab

    Tady bydlí afektovanost

    Letošní sezóna v Horáckém divadle Jihlava se nese v duchu útěku od každodenních starostí. Pátá premiéra, inscenace komedie Tři bratři v nesnázích autorského tandemu Ray (otec) a Michael (syn) Cooney, má pak být ukázkou toho, že i přes nepříznivý průběh událostí může nakonec všechno dobře dopadnout.

    Režisér Michal Skočovský podtrhuje téma sourozeneckého pouta. Zleva bratři Dick (František Mitáš), Tom (Lukáš Matěj) a Harry (Zbyšek Humpolec). FOTO: PETR CHODURA

    Manželé Tom (Lukáš Matěj) a Linda (Šárka Býčková) očekávají příchod sociální pracovnice Potterové (Lenka Schreiberová), která má posoudit, zda jsou vhodnými kandidáty pro adopci dítěte. Zatímco Tom vnáší do prostoru klid a zdánlivou pohodu, Linda je velmi nervózní – vždyť se má za chvíli rozhodnout o jejich budoucím životě. Moderně zařízený byt je vzorně uklizen, pár se navzájem zkouší z nastudovaných bezpečnostních pravidel, aby je sociální pracovnice nemohla na ničem nachytat. Neočekávaný příchod Tomových bratrů však za pár chvil obrátí celý byt vzhůru nohama.

    Prostřední bratr Dick (František Mitáš), který si hledí hlavně ženských a peněz, sem z Francie přitáhne několik kartonů pašovaných cigaret, a co hůř, také dva migranty z Kosova, kteří se mu tajně ukryli v dodávce. Nejmladší Harry (Zbyšek Humpolec) se zase chová jako přerostlé dítě a za bratrem ho přivádí důvod zhola nesmyslný – z nemocnice, kde pracuje, ukradl mrtvolu, kterou plánuje zakopat na Tomově zahradě. To aby se snížila cena domu, kde je manželský pár zatím jen v nájmu, ale rád by ho jednou koupil. A tak se začíná roztáčet kolotoč potíží, černý pytel s mrtvolou je opakovaně odtahován ze scény a zase přinášen zpět, neustálé příchody a odchody postav podtrhují atmosféru nesmyslného chaosu.

    Nepříjemné situace, ve kterých se ocitá především Tom a které se snaží zamaskovat před Lindou i sociální pracovnicí, by mohly být v krátkosti, jednoduše a racionálně vyřešeny, jsou ovšem uměle komplikovány, aby bylo komedii učiněno zadost. Přehlídka komplikací vygraduje příchodem paní Potterové. Schreiberová nejprve vytváří stereotypní portrét nepřístupné sociální pracovnice se strnulým obličejem a přísně staženými vlasy, oděné jak jinak než v nevýrazném kostýmku. Když si ale Tom ze zoufalství vymyslí historku o natáčení reality show, Potterová celá zjihne, hýří kulturními vědomostmi a s gustem recituje ze Shakespeara, přičemž si Schreiberová dovolí dokonce i odkaz na Pána prstenů.

    Z bytu, do kterého má být přivedeno dítě, se stává filmové studio a chaotický kolotoč se znovu roztáčí až k absurdnímu vyvrcholení. Vyčerpaný Tom se ocitá na pokraji zhroucení a už nemá sílu dále improvizovat, aby zachránil rodinné štěstí. Žalostně sedí na pohovce, nad níž je napsaný motivační citát Tady bydlí láska. Z původně uklizeného obývacího pokoje, na jehož stěnách jsou ukazatele naznačující, kde se v bytě nachází další místnosti, zůstává v samém závěru zaneřáděná místnost.

    Režisér Michal Skočovský podtrhuje téma rodiny, respektive sourozeneckého pouta, které bratry přiměje držet při sobě, ať se děje, co se děje. Je jedno, jestli jeden z nich přinese mrtvolu, jestli druhý v bytě vybaluje pašované cigarety, společnými silami si nakonec poradí jak se sociální pracovnicí, tak s uprchlíky. Což je jeden z nevydařených momentů celé inscenace a vlastně i hry. Zobrazit lidi prchající z rodné země před nebezpečím stereotypně v lidových krojích a bez jakékoliv jazykové vybavenosti je v dnešní době nevhodným řešením, které v jádru opravdu moc vtipné není.

    Na inscenaci stejně jako na příběh nelze nahlížet pomocí logiky. Jde především o oddychovou zábavu, kdy akce střídá akci, přičemž vývoj příběhu je uvěřitelný v malém časovém horizontu několika desítek minut, dokud se člověk nestačí nad viděným zamyslet. Gradace situací v jen těžko uvěřitelné absurdní výjevy se propisuje do hereckého uchopení postav. Nepřiměřené reakce postav ve vypjaté situaci působí křečovitě, afektovaně. Linda Šárky Býčkové například uvízla ve stereotypu hysterické manželky, Dick Františka Mitáše je zase příliš jednorozměrným šovinistou, jehož jediným hnacím motorem ve snaze pomoci uprchlíkům je pěkná tvářička jedné z nich.

    Svůj cíl, umožnit divákům vydechnout a zapomenout na každodenní starosti, inscenace naplňuje. Ale v porovnání s ostatními tituly sezony se rychle vyjeví, že Tři bratři v nesnázích zdaleka nenaplňují potenciál, který jihlavský herecký soubor má.

    Horácké divadlo Jihlava – Ray a Michael Cooney: Tři bratři v nesnázích. Překlad Jiří Fisher, režie a scéna Michal Skočovský, dramaturgie Jaroslav Čermák, kostýmy Sára Venclovská, hudba Ondřej Mikula. Premiéra 19. února 2022 (psáno z reprízy 9. dubna 2022).


    Komentáře k článku: Tady bydlí afektovanost

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,