Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Stanovisko zástupců oborů k RVP ZV

    V posledních letech probíhají intenzivní práce na revizi Rámcového vzdělávacího
    programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) a odborné diskuse s ní související. Dne 21. 3. 2022 byly zveřejněny Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Verze pro připomínkování. (dále Hlavní směry) a nyní jsou nabídnuty k veřejnému připomínkování.

    Mnozí z nás, kteří jsme členy odborných skupin pro oblast Umění a kultura, jsme byli zaskočeni tím, že mnohé z toho, co jsme dlouhodobě připravovali, je v tomto materiálu opomenuto. Jde zejména o celkové pojetí uměleckého vzdělávání a oblasti Umění a kultura v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a postavení jednotlivých uměleckých oborů v této oblasti. Proto považujeme za zcela zásadní se oblastí Umění a kultura v RVP ZV zabývat zevrubně, v souladu s naznačenými směry uvažování o novém kurikulu. Nejen proto, že v této oblasti působíme, ale především proto, že si uvědomujeme obrovský potenciál, který umění a kultura má pro rozvoj žáků, po kterém revize RVP ZV volá.

    Nová podoba Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ovlivní podobu našeho základního vzdělávání na mnoho let. Oceňujeme, že se Hlavní směry revize hlásí k mnoha pozitivním principům stávajícího RVP a progresivních trendů popsaných ve Strategii 2030+, zejména ke kompetenčnímu pojetí. Z našeho pohledu je ale zarážející, že tento materiál jen zcela okrajově zmiňuje oblast Umění a kultura. Ještě více nás překvapuje, že ve výčtu klíčových kompetencí chybí kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování, které jsou součástí Evropského referenčního rámce o klíčových kompetencích: Kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování zahrnuje porozumění a respekt k tomu, jak jsou myšlenky a význam kreativně vyjadřovány a sdělovány v různých kulturách a prostřednictvím řady umění a jiných kulturních forem. Zahrnuje porozumění, rozvíjení a vyjadřování vlastních myšlenek a smyslu pro místo nebo roli kultury a umění ve společnosti různým způsobem a různých a kontextech. … Tato kompetence vyžaduje znalost místních, národních, evropských a globálních kultur a projevů, včetně jejich jazyků, dědictví, tradic a kulturních produktů, a porozumění tomu, jak se mohou tyto projevy navzájem ovlivňovat i jak mohou ovlivňovat myšlenky jedince. Patří sem pochopení různých způsobů sdělování myšlenek mezi tvůrcem, účastníkem a publikem ve formě psaných, tištěných a digitálních textů, divadla, filmu, tance, her, umění a designu, hudby, rituálů a architektury, jakož i hybridních forem. Vyžadují porozumění vlastní vyvíjející se identitě ve světě kulturní  revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Verze pro připomínkování. Dostupné na https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/hlavni-smery-revize-rvp-zv.pdf rozmanitosti a dále tomu, jak mohou umění a jiné kulturní formy přispívat k nahlížení
    světa a zároveň jeho formování.

    Rádi bychom připomněli, že se k potřebě posílit místo a význam uměleckého vzdělávání v rámci základního vzdělávání hlásí Česká republika dlouhodobě. Je například signatářem závěrů Druhé světové konference o uměleckém vzdělávání, kde je jako první definován a konkretizován tento cíl:
    Cíl č. 1: Zajistit, aby umělecká výchova byla dostupná jako základní a udržitelná součást
    vysoce kvalitní obnovy vzdělávání
    Strategie
    1.a Potvrdit uměleckou výchovu jako základ pro vyvážený kreativní, kognitivní,
    emocionální, estetický a sociální rozvoj dětí, mládeže a celoživotního učení studentů
    Opatření
    1.a (i) Vypracovat koncepce a využít zdroje k zajištění udržitelného přístupu:
    – k uceleným studiím ve všech oblastech umění pro studenty na všech úrovních vzdělávání
    jako součásti všeobecného a holistického vzdělávání,

    V souvislosti s výše uvedeným sledujeme s velkými rozpaky opětovné upozadění oblasti Umění a kultura a tendenci rigidně redukovat tuto oblast na dva “tradiční“ obory, hudební a výtvarnou výchovu, bez respektu k tomu, že umělecké vzdělávání v současnosti významně spoluvytvářejí i další obory – dramatická výchova, taneční a pohybová výchova a filmová a audiovizuální výchova. (Nedoporučujeme dělení nebo reorganizaci současných vzdělávacích oblastí na další obory ani přidávání dalších, nových). Tato tradice s kořeny v reformách ze 60. let 20. století je tradicí překonanou, v realitě umělecké tvorby ani aktuálních strategických dokumentech nemá opodstatnění. Přes všechna ujišťování, že revize probíhá v zájmu žáků a jejich budoucnosti, se
    argumentace omezuje na hodinovou dotaci nebo obtížnost prosadit přípravu učitelů pro
    vzdělávací obory s malou časovou dotací. Tato argumentace však nemá v Hlavních
    směrech věcnou oporu.

    Chceme-li podpořit – jak to Hlavní směry jasně deklarují – rovné příležitosti, musíme si uvědomit nezastupitelnost umění a kultury pro jejich vytváření a podporu. Je zřejmé, že umění přináší jiný způsob poznávání vedle způsobu vědeckého, poznávání pomocí tvorby a její reflexe. Přináší tedy do škol zcela jiný přístup a pro žáky jiný typ učebního zážitku a zkušenosti. Takový, ve kterém vedle možnosti poznávat mají žáci jedinečnou možnost vypovídat – o sobě, o světě kolem nás, o svých názorech, postojích, možnost podílet se na něčem, co je jako jednotlivce přesahuje (představení, koncert, výstava…), experimentovat, setkávat se s novými myšlenkami, materiály, rolemi.

    Vědní disciplíny nahlížejí na skutečnost svým úhlem pohledu. Získávají a předávají tak cenné poznatky, se kterými se žáci ve škole seznamují. Umění jim ale nabízí jedinečnou příležitost své poznání, své názory a postoje formulovat, vyjádřit, zobrazit tvůrčími a uměleckými prostředky. A stejně jako jednotlivé vědní obory používají své specifické nástroje poznávání, tak jednotlivá umění nabízejí své specifické prostředky k zobrazení skutečnosti a k výpovědi o ní. Pokud chceme respektovat rovné příležitosti a osobnostní předpoklady i přirozené schopnosti a zájmy žáků, je nutné pojmout oblast Umění a kultura komplexně, se zastoupením všech oborů, které se na uměleckém vzdělávání v současné době podílejí.

    Přestože těžiště uměleckých vzdělávacích oborů spočívá především v tvorbě, nelze opomenout ani základní znalost historie a teorie toho kterého umění. Jen tak lze vnímat a pochopit umělecké dílo, přijmout jeho výpověď. Obraz, hudební skladba, film, divadelní hra, divadelní nebo taneční tvorba, to jsou dobové výpovědi o autorovi, době, společnosti, o světě.

    Každé z umění přináší do života dětí nezastupitelnou kvalitu. A ať už jde vlastní tvorbu, setkání s uměleckými díly a kulturními statky nebo pohled do historie, je setkání s uměním vždy novou zkušeností doprovázenou emotivním zážitkem. Podpora komplexního, víceoborového pojetí této oblasti, posílení jejího místa v rámci kurikula tak výrazně pomáhá i enkulturaci, budování kulturní identity dětí, jejich postojů ke kulturnímu dědictví, úctě k umělecké tvorbě, duchovním hodnotám.

    K požadavkům na integraci a zrovnoprávnění oborů v oblasti Umění a kultura nás vede také přesvědčení, že umělecky zaměřené vzdělávací obory se mohou kromě kulturních kompetencí významně a nezastupitelně podílet i na naplňování dalších klíčových kompetencí. Rozvíjejí kompetence k řešení problémů (čím jiným je tvorba uměleckého díla, než řešením problému), kompetencí komunikačních (každé umělecké dílo je od počátku zamýšleno jako prostředek komunikace, u týmové tvorby je pak komunikace i klíčovým předpokladem tvorby), kompetencí sociálních a personálních (tvorba, zejména pak týmová tvorba nepochybně jedinečným způsobem rozvíjí sociální kompetence) a kompetencí občanských (významná umělecká díla, se kterými se žáci seznámí, jsou také výrazem občanského postoje, k němu směřujeme i u tvorby žáků).

    V našem pojetí umělecky zaměřených vzdělávacích oborů a celé oblasti Umění a kultura uvažujeme o rozvoji osobnostních a společenských kompetencí žáků, o jejich současném i budoucím kulturním životě, kdy jen pro minimum z nich se stane umění profesí. Pro ostatní by ale mělo být aktivní součástí jejich osobního a společenského života. Přítomnost umění v základním vzdělávání vedle všech pozitivních dopadů na žáky vyvažuje racionální poznávání světa kolem sebe a sebe sama. Umožňuje tak zcela nezastupitelně „snížit nerovnost v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů“, 7tedy i těch, kterým je umělecký způsob poznávání a vyjadřování bližší než ten racionální.

    Argumentů pro potřebu zařadit do základního vzdělávání kompetenci v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování je více a byly akceptovány na mnoha úrovních národních i mezinárodních. Stejně tak silné je volání za důstojnou diskusi a respekt k potřebě posílení oblasti Umění a kultura, neboť přináší žákům významné učební a rozvojové cesty, které jiné oblasti kurikula nabídnout nemohou. Je také důležité pohlížet na oblast jako celek, nikoli jako na dílčí předměty. Pokud v RVP zůstane oblast Umění a kultura zastoupená jen dvěma vzdělávacími obory, nebude možné kompetenci v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování naplňovat. Našim cílem není omezit tradičně zařazované předměty, ale posílit vzdělávací oblast Umění a kultura tak, aby jí bylo
    zajištěno ve všeobecném vzdělávání plnohodnotné místo a aby mohla naplňovat cíle,
    které jí náležejí.

    V této chvíli je třeba od sebe oddělit záměr, ideu a její praktické provedení. To je ale také to, čemu nás učí umění: neslevovat, plánovat dílo bez ohledu na reálné možnosti, ubírat ze záměru, až když je to nevyhnutelně nutné. Ale v žádném případě si nedávat předem limity, sami sebe předem omezovat tím, co je nebo není možné. Často se totiž ukáže, že je možné dosáhnout mnohem víc, než bychom očekávali. Navrhujeme tedy v reakci na Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a celkové posílení umění a kultury ve vzdělávání následující:
    ● Vycházet primárně z potřeb žáka, nikoliv školy a kurikula.
    ● Doplnit do soustavy kompetencí kompetenci kulturního povědomí a
    vyjadřování (případně kompetenci k tvořivosti).
    ● Zrovnoprávnit jednotlivé obory vzdělávací oblasti Umění a kultura.
    ● Jasně pojmenovat specifika jednotlivých druhů umění a přínos, který to
    které umění pro rozvoj žáků a jejich přípravu na budoucí život má.
    ● Teprve následně se zabývat otázkami jako je hodinová dotace a návrhy
    způsobů realizace cílů oblasti v učebních plánech na úrovni RVP a jejich
    konkretizacemi na úrovních ŠVP.

    Věříme, že absence kompetence kulturního povědomí a vyjadřování v klíčových kompetencích Hlavních směrů revize je jen opomenutím, které by ale mohlo mít na vzdělávání našich dětí a jejich budoucnost zásadní dopad. Přehlížení této oblasti, rigidní konzervování stávajícího stavu, který má kořeny v hluboké minulosti, neochota revidovat ji v souladu se současnými trendy v pojetí uměleckého vzdělávání může výrazně ovlivnit samotné naplňování základních cílů “Strategie 2030+”.

    Našim společným cílem je vzdělávat a vychovávat děti pro budoucí život. Chceme aby byly samostatné, tvořivé, schopné přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Umění může sehrát v tomto procesu významnou roli. Uznání uměleckého poznávání vedle poznávání vědeckého, uznání rovnoprávnosti uměleckého sdělování, uznání výzkumu uměním jako rovnoprávného způsobu poznávání světa vedle výzkumu vědeckého je v zájmu nás všech. Vyzýváme v tento okamžik všechny, kterým není osud umění a kultury v budoucím RVP ZV lhostejný, aby věnovali v těchto týdnech velkou pozornost právě publikovaným Hlavním směrům a připomínkovali je za sebe a své instituce, organizace či pracoviště. Je to důležitá příležitost, jak ovlivnit budoucí podobu vzdělávání dětí (minimálně) pro další desetiletí.

    prof. PhDr. Silva Macková, JAMU – prorektorka pro studium, vedoucí ateliéru Divadlo a
    výchova DF JAMU
    doc. Radek Marušák, DAMU – vedoucí katedry výchovné dramatiky
    Eva Blažíčková, Duncan institut
    MgA. Lucie Hlavicová, Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu – členka výboru

    ///

    Podporu tomuto stanovisku můžete vyjádřit svým podpisem zde.

    • Autor:
    • Publikováno: 4. dubna 2022

    Komentáře k článku: Stanovisko zástupců oborů k RVP ZV

    1. Perla Kuklova

      Avatar

      Dakujem.

      05.04.2022 (15.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,