Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2024

ročník 33
11. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Reportáž Zprávy

    Skupina Zaječí prozkoumává jungovské principy

    Herečka Zdeňka Brychtová a performer, herec a tanečník Vladimir Benderski založili začátkem roku 2022 uměleckou skupinu Zaječí. Zaměřují se v ní na autorskou tvorbu multižánrového charakteru a při tvůrčím procesu se opírají o metody arteterapie, skrze něž zkoumají osobní a kolektivní nevědomí tak, jak je popisuje Carl Gustav Jung.

    Zaječí

    Oba tvůrci dlouhodobě působí na poli autorské nezávislé divadelní tvorby.

    Zdeňka Brychtová (1990) začínala jako produkční divadelní skupiny Boca Loca Lab Jiřího Adámka. Čtrnáct let je stálou členkou pražského Divadla Kámen Petra Odo Macháčka. Současně je hostující herečkou Společnosti Dr. Krásy Petra Lanty a účastnila se i dalších projektů. Například se skupinou fyzického divadla Teatr Novogo Fronta či spolupracovala na dvou moderních operách v rámci festivalu nové hudby v Ostravě NODO Petra Kotíka se skladateli Petrem Cíglerem a Markem Keprtem.

    Vladimir Benderski (1954) úzce spolupracuje s Divadlem Kámen, Farmou v jeskyni, Teatrem Novogo Fronta (Irina Andreeva) či Tygrem v tísni (Kristián Kubák). Ve dvou imerzivních projektech Tygra v tísni – Golem, Mistr a Markétka – ztvárnil hlavní role. Působí též v Karlových Varech, kde založil loutkové divadlo Divadlolo a jako herec i režisér vytvořil několik projektů s Divadlem Dagmar a Divadlem D3. Připravil též několik vlastních autorských projektů opírajících se o tvorbu izraelského básníka Davida Avidana.

    Myšlenka založení umělecké skupiny Zaječí vzešla ze zkoušení divadelně-hudební koláže Krajina Zaječí a spolupráce herců a hudebníků ze souboru Divadla Kámen (na snímku Lenka Chadimová). Foto Kristýna Suchá

    Myšlenka založení umělecké skupiny Zaječí vzešla ze zkoušení divadelně-hudební koláže Krajina Zaječí a spolupráce herců a hudebníků ze souboru Divadla Kámen (Lenka Chadimová, Lucie Zachovalová, Jan Pták, Adéla Macháčková) a hostujícího herce Mariana Škorvagy.  Skupina si vytkla za cíl hledat a vytvořit vlastní – novou – autorskou poetiku čerpající z arteterapeutických cvičení jako metod zkoumání osobního a kolektivního nevědomí pro divadelní tvorbu. Při své práci vycházejí zakladatelé skupiny především z poznatků švýcarského lékaře, psychiatra a psychoterapeuta Carla Gustava Junga. Výsledky zkoumání chtějí začleňovat do vlastních autorských textů a vytvářet multižánrové projekty na pomezí činohry, minimalismu, moderní vážné i populární hudby, tance, poezie, pohybového divadla, divadelního rituálu. A to pokaždé s různorodou skupinou herců, hudebníků a tanečníků.

    Osobní a kolektivní nevědomí

    Podle C. G. Junga je kolektivní nevědomí tvořeno instinkty a archetypy a zahrnuje psychický život našich předků od počátku věků… Repro archiv

    Podle C. G. Junga je kolektivní nevědomí tvořeno instinkty a archetypy a zahrnuje psychický život našich předků od počátku věků, a tedy každé naše individuální vědomí je ovlivněno tímto dědictvím. Když lidé procházejí procesem individualizace, odlučují se od kolektivního nevědomí a dospívají, vytvářejí si tzv. personu – což lze chápat jako jistou část kolektivní psychiky, kterou ztělesňují, vykonávají a ztotožňují se s ní. Kolektivní nevědomí je šablona všech vědomých psychických jevů, disponuje vlivem a neustále se snaží vést všechny vědomé procesy zpět do vyrytých kolejí.

    Když lidé procházejí procesem individualizace, odlučují se od kolektivního nevědomí a dospívají, vytvářejí si tzv. personu… (na snímku Adéla Macháčková). Foto Kristýna Suchá

    Osobní a kolektivní nevědomí se využívá ve všech formách, druzích a přístupech k divadlu, byť vesměs instinktivně, podvědomě, nevědomě. Skupina Zaječí se snaží zkoumat míru nevědomí každého jednotlivce (herce i tvůrce) – a také kolektivu – jako individuální kreativní entity. Tyto obsahy a témata vyjevují, zviditelňují a zvědomují její aktuální stav a zájem o komunikaci, generují texty a obrazy, ozřejmují či dokonce definují vztahy. Jsou mostem ke kolektivnímu nevědomí diváků a všech účastníků divadelního představení, jež skupina vnímá jako rituál.

    Zkoumání a vyjevování společných obrazů může danou tvůrčí skupinu sjednotit na různých úrovních. Ryze „technicky“ přichází specifický druh humoru, inspirace pro uchopení scénografie, dramaturgie slova, hudby, pohybu. Ryze „netechnicky“ něco kolektivně nevědomého spojuje všechny přítomné v jediném kolektivním zážitku – v daném představení/performanci.

    KRaJiNA zAjEČí

    Premiéru své první inscenace KRaJiNA zAjEČí uvedla skupina 11. října tohoto roku. Střetávají se v ní dvě metaforické roviny – jedna zahrnující materiální svět, druhá transcendentní magii. Výňatky textů vzniklých při zkoušení jsou zakomponovány do příběhu o smrti blízkého člověka. Vše v doprovodu autorské hudby, která vrcholí skladbou estonského minimalisty Arvo Pärta v podání klavíristy Jana Ptáka a houslistky Adély Macháčkové.

    Zmačkaná životní období se jen tak snadno nevyžehlí… Foto Kristýna Suchá

    Po premiéře napsala dramaturgyně ČRo a spisovatelka Alena Zemančíková souboru: V představení jsem přečetla – doufám – smysl, o kterém jsme mluvili při našich krátkých rozhovorech. Ano, člověk musí kolem sebe uklidit bordel, který nadělá svými předsudky a nároky a požadavky a i bezradností. Ano, zmačkaná životní období se jen tak snadno nevyžehlí. A ano, utéct od toho všeho jako zajíc také nejde. Houslistka byla skvělá, i to spočinutí při závěrečném minikoncertě. Mimochodem, v divokém porostu za mým panelákem, na východní straně, kam nevedou okna bytu, v té krajině mezi divočinou a betonovou civilizací, zajíc žije a někdy večer, když jdu domů, na mě kouká z pěšiny. Psi, kterých je na sídlišti spousta, mu nejspíš nevadí.

    Další reprízy se uskuteční 9. a 10. listopaduDivadle Kámen (Nekvasilova 625, Praha 8-Karlín). Více na www.divadlokamen.cz

    Zkoumání a vyjevování společných obrazů může tvůrčí skupinu sjednotit na různých úrovních. Foto Kristýna Suchá

    Žena, Muž a Stín

    Dvojice nyní pracuje na novém projektu s pracovním názvem Žena, Muž a Stín. Do struktury pevně dané dramatické linky pojednávající o rodinných/partnerských/rodičovských/genderových stereotypech s prvky divadelní a hudební improvizace přibydou texty vzniklé při zkoušení, jejímiž autory budou tentokrát herci – Lucie Zachovalová, Josef Wiesner a Martin Falář. Vše doplní několik básní izraelského básníka a dramatika Davida Avidana v autorském překladu Vladimira Benderského.

    /S pomocí korespondence se Zdeňkou Brychtovou připravil Vladimír Hulec/


    Komentáře k článku: Skupina Zaječí prozkoumává jungovské principy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,