Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Průlety Letní Letnou (No. 6)

    Pro pestrost pohledů na Ples nedotknutelných francouzských Les Colporteurs nabízíme čtenářům i-DN text redaktora DN Vladimíra Hulce, jehož zkrácená verze vyšla v pátek 23. srpna v deníku E15.

    Letna-Bal-poster-big

    Na vzdušnou akrobacii na kovových lankách, na trapéze, na svislé tyči a na lanech – tedy zjednodušeně řečeno provazolezectví a provazochodectví se specializuje jedna z tří letošních největších zahraničních hvězd festivalu, francouzští Les Colporteurs.

    Soubor založili v roce 1996 Agathe Olivier a Antoine Rigot s cílem prezentovat ve velkém šapitó náročné disciplíny nového cirkusu ve spojení s divadlem a živou hudbou. V roce 2000 se ale Rigotovi stala vážná nehoda, která jej upoutala na invalidní vozík. V roce 2006 se s pomocí svých spolupracovníků však vrátil na jeviště, začal opět vystupovat na visutém laně a vytvořil inscenaci Drát ve sněhu, kde hráli pouze vzdušní akrobaté na tenkých lankách. S touto produkcí se soubor v roce 2008 poprvé představil na Letní Letné. Fascinoval tehdy perfektními provedeními neuvěřitelně náročných prvků této speciální akrobatické disciplíny, jakýmsi abstraktním baletem plným pohybové magie a krásy lidských těl pohybujících na napjatých lanech.

    Antoine Rigot. FOTO FRÉDÉRIC GIROU

    Antoine Rigot. FOTO FRÉDÉRIC GIROU

    V tomto směru pokračuje soubor i nadále. Tentokrát přiváží loňský projekt Le Bal des intouchables, neboli Ples nedotknutelných. Poprvé byl uveden v září loňského roku v Théâtre Vidy-Lausanne a Rigot v něm hrál hlavní roli, na vozíčku upoutaného performera, který za pomoci akrobatů znovu ožívá a vstupuje do cirkusové arény, aby si zde plnil své sny. V Praze jeho roli přebral klaun, který uprostřed arény objevuje prázdný invalidní, usedá do něj a před očima se začínají zjevovat tanečníci a akrobaté, kteří v něm probouzejí sny a odvahu, takže na konci vystoupá na visuté lano a přejde jej. Rigot, kterému je každé představení věnované, přitom sedí mezi diváky.

     FOTO MARIO DEL CURTO

    Je to inscenace o lásce a smrti, o touze a odvaze, plná romantiky, krásy a smutku. FOTO MARIO DEL CURTO

    Je to inscenace o lásce a smrti, o touze a odvaze, plná romantiky, krásy a smutku. Začíná už příchodem diváků do šapita. V šesti oknech kolkolem arény může divák vidět šest živých obrazů, v nichž vidíme budoucí aktéry představení. Jednomu jen kus zad, jinde tančící prsty schované pod bílou látkou, výrazně na nás hledící obličej či dívku schovanou pod spadané listí. Jsou to obrazy mrtvých či jsou to útržky obrazů z Rigotova života? Vysvětlení je – tak jako celé představení – na každém z diváků.

    FOTO archiv

    Starý asketický muž se houpe vzhůru nohama s hlavou na hrazdě. FOTO archiv

    Do arény přichází klaun a na kolečku přiváží černé igelitové pytle. Vytváří z nich hromadu, jež se pomalu začíná hýbat. Z temnoty se začínají – tak jako v živých obrazech – vylupovat lidské údy. Noha, ruce, hlavy. Představení začíná. Performeři různého pohlaví, rasy, vzhledu i věku komunikují mezi sebou i s klaunem. Sledujeme křehké vztahy, malé rozbroje, neodolatelná vábení i vášnivé lásky. Starý asketický muž se houpe vzhůru nohama s hlavou na hrazdě. Mladík chodí po kolmé tyči a v neuvěřitelných pozicích padá k zemi, starší dáma přechází v červených střevících s vysokými podpatky – jehlami po laně. A tak dále a tak podobně. Klauna berou do hry, pomáhají mu i se mu vysmívají. Provokují jej. To vše za doprovodu cool-jazzové skupiny čtyř muzikantů. Její houslistka oděná v bílém se pohybuje po celém prostou. Stojí ve výškách, sleduje dění ze země a dokonce během svého hraní přejde i po laně. Divák je vtažen do dění a ani nedutá.

    Magie nedosažitelné krásy, nedořečených vztahů a neutuchajících snů, takový je Ples nedotknutelných. FOTO JEAN-PIERRE ESTOURNE

    Magie nedosažitelné krásy, nedořečených vztahů a neutuchajících snů, takový je Ples nedotknutelných. FOTO JEAN-PIERRE ESTOURNE

    Magie nedosažitelné krásy, nedořečených vztahů a neutuchajících snů, takový je Ples nedotknutelných. Divák se na něm propadá do tenat lidského bytí a vzlétá do neohraničeného vesmíru duše. Já vím, že jednou padnu tváří vzhůru / modrem nad sebou se budu zalykat / Útěcha Snad jedním jsem byl z kůru /co život chválil a chtěl utíkat, píše ve své básni Tvář František Halas. Představitelé nového cirkusu jsou novodobými básníky.

    Les Colporteurs i další aktéři Letní Letné nás o tom budou do 3. září svou odvahou a nasazením, svými den co den naplňovanými touhami a sny přesvědčovat. Neměli byste si je nechat ujít. Kde jinde uvidíte na napjatém laně vysoko nad vašimi hlavami vyznání lásky krásné mulatky a ohařsky divého mladíka?

    Hodnocení: @@@@ 1/2

    Les Colporteurs: Le bal des intouchables. Režie Antoine Rigot. Světová premiéra 11. 9. 2012, Théâtre Vidy-Lausanne, Francie. Česká premiéra 19. 8. 2013, Letní Letná Praha. Bude se na festivalu uvádět denně do 1. 9. (kromě 28. 8.).


    Komentáře k článku: Průlety Letní Letnou (No. 6)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,