Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Průlety Letní Letnou (No. 5)

    Do konce Letní Letné zbývá týden. Až do 1. září máte ještě několikerou možnost navštívit jednu z hlavních atrakcí letošního ročníku – dílo s názvem Le bal des intouchables (Ples nedotknutelných), jež přivezl do Prahy francouzský soubor Les Colporteurs. Mnozí festivaloví návštěvníci neumějí tento název správně vyslovit, a tak je napříč Letnou nejčastěji slyšet otázku:  ti Francouzi dneska jsou kde? Vzhledem k jejich popularitě je každému hned jasné, o koho jde.

    FOTO ARCHIV LL

    Lana, ocelová lanka a vůbec vše, na čem se dá ve vzduchu balancovat, jsou dlouhodobou zálibou režiséra tohoto kusu a zároveň zakladatele souboru Les Colporteurs, Antoina Rigota. FOTO ARCHIV LL

    Na rozdíl od akčního a bouřlivého Risku, který připravila pražská La Putyka (podrobně Průlety Letní Letnou No. 2), sálá z francouzského projektu od první chvíle melancholie. Zatímco česká inscenace využívá snové prostředí k vyjádření překročení hranic a uskutečnění nemožného, ve snech dnešního večera se mísí smutek, touhy a vzpomínky.

    Ani dnes nechybí v šapitó živá hudba, hráči se však – stejně jako akrobaté – objevují coby přízraky na nečekaných místech cirkusového stanu. Bíle oděná houslistka stojí na skleněném stupátku v pětimetrové výšce a zezdola jí přes celé jeviště odpovídají teskné žestě. Hudba je vážná, zadumaná, ale ve vypjatých momentech za pomoci bicích vybičuje atmosféru až do krajnosti. Pohled houslistky se v tu chvíli setká s úsměvem akrobatky, tančící ve stejné výšce po laně nad hlavami přítomných.

    Lana, ocelová lanka a vůbec vše, na čem se dá ve vzduchu balancovat, jsou dlouhodobou zálibou režiséra tohoto kusu a zároveň zakladatele souboru Les Colporteurs, Antoina Rigota. V roce 2008 vystoupil na Letní Letné s inscenací Le fil sous la neige (Drát pod sněhem), v níž si splnil velký sen a nechal aktéry odehrát celé představení na napnutých vzdušných lankách. Toto dílo vzniklo jako reakce na osudovou nehodu, která ho potkala v roce 2002. Rigot si při koupání poranil páteř a vypadalo to, že už nikdy nebude moci chodit. Po několika letech se jeho stav poněkud zlepšil, ale ke kariéře provazochodce už se vrátit nemohl. Začal tedy režírovat a své zkušenosti z milované disciplíny i stesk po ní vkládá do inscenací souboru Les Colporteurs.

    Také letošní inscence Le bal des intouchables vychází z režisérovy pohnuté životní zkušenosti. Večerem prochází diváky starý klaun na vozíku, který se díky nezdolné energii ostatních artistů a zejména usměvavé provazochodkyně (již ztvárňuje jeho žena a spoluzakladatelka souboru Agathe Olivier) pustí do laškování s akrobacií a v závěru se za pomoci dlouhatánských francouzských holí a s podporou Agathe odváží i na lano. Klauna obvykle hraje sám Rigot, na Letné však má kvůli operaci ramene za sebe alternaci.

    V melancholicky laděné inscenaci se potkává bezmoc a smutek s okouzlením ohromujícími možnostmi lidského těla. Virtuózní výkony hudebníků, reagujících na každý pohyb ve vzduchu, se protínají s vrcholnými akrobatickými čísly třeba ve chvíli, kdy se éterická houslistka sama vydává na lano a přechází na druhý konec, aniž by melodii přerušila.

    FOTO ARCHIV LL

    Z jednoho pytle se záhy skutečně začala prodírat ruka, z jiného noha, a už celé plastikové hejno neobratně poskakovalo po manéži. FOTO ARCHIV LL

    Představení zahájil starý klaun tím, že na jeviště postupně přivezl – a ne zrovna šetrně vyklopil – několik modrých odpadkových pytlů. Diváci zpozorněli ve chvíli, kdy začali pod igelitem rozeznávat matné obrysy končetin. Z jednoho pytle se záhy skutečně začala prodírat ruka, z jiného noha, a už celé plastikové hejno neobratně poskakovalo po manéži. Když se všechny kukly doklubaly, stálo před námi několik akrobatů rozdílné výšky, věku i původu, ale talentu v každém případě výjimečného.

    Provazochodkyně Agathe Olivier, která spolu s manželem Antoinem Rigotem začínala v klasickém cirkuse, se v rámci večera několikrát prošla po laně, a když ji to omrzelo, vysekla na něm bezchybný provaz, dala se do tance nebo si pro elegantnější chůzi obula na další přechod lodičky. Šedovlasý cirkusák Gillese Charles-Messance zase ohromil všechny svou ledovou koncentrací, díky které s nadhledem vybalancoval stoj na hlavě na rozhoupané hrazdě nebo stoj na rukou ve čtyřmetrové výšce.

    FOTO ARCHIV LL

    Agathe se prošla po laně, když ji to omrzelo, vysekla na něm bezchybný provaz… FOTO ARCHIV LL

    Soustředěné a ladné pohyby všech artistů i při nejnáročnějších číslech byly ohromující. Ale speciálně tito dva, Agathe a Gilles, úspěšně přesvědčili publikum o tom, že nový cirkus není žánr vyhrazený zdaleka jen mladým umělcům, ale že od poctivé staré školy je stále co se učit.


    Komentáře k článku: Průlety Letní Letnou (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,