Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Polička plná mimů (No. 4)

    Na sociálních sítích lákali organizátoři na zábavné představení Vojty Švejdy a one man (nebospíše mime) show Miro Kasprzyka. A zájem obecenstva byl rázem ještě větší než v předchozích dnech. Divadelní klub se celý zaplnil a musela se přidat ještě další řada židlí, aby se diváci do sálu vůbec vešli.

    Podobný zájem projevily o dopolední představení okolní školy a gymnázium. Ty naplnily hlediště klubu hned dvakrát. Pro školy bylo připraveno speciální představení od Divadla pantomimy s názvem Minipovídky. Pásmo, složené z osmi příběhů, bylo ukázkou nejnovějších etud autorských i převzatých, které si pro diváky připravili absolventi Hudební fakulty AMU společně s Radimem Vizvárym.

    Český mim Vojta Švejda ve svém one man show Bliss FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Český mim Vojta Švejda ve svém one man show Bliss FOTO ARCHIV FESTIVALU

    V rámci večerního programu se v první polovině představil Vojta Švejda v autorské hře Bliss. Ostravský rodák s touto hrou obržel v roce 2002 cenu za herecký výkon a dramaturgii na festivalu Mimoletv Irkutsku a reprízy této inscenace předvedl v Česku, Rusku, Ukrajině, Srbsku, Bosně a Hercegovině, U.S.A., Kazachstánu, Armenii, Rakousku a Slovensku.

    Scénický komiks, jak je uvedeno v programu, je hrou o osamělém autorovi Blissovi, který žije nezajímavý život v jednom z maličkých bytů newyorského mrakodrapu. Svůj nezáživný život tráví většinu času u počítače, kde pracuje na románu o svém perfektním alter-egu, sebevědomém agentu Phillovi. Zatímco předchozí pantomimická představení stavěla zásadně na konceptu, který neobsahovala žádná slova, ale pouze rozluštitelná gesta a zvuky, Vojta Švejda zvolil divadlo částečně verbální, částečně mimické. Představení tak selhávalo právě na češtině, které část publik nerozuměla. Vtipné narážky a pseudomoudra, které Švejda předvedl ve svých stripových obrazech alá Red meat Maxe Cannona, zanechávaly některé diváky na rozpacích, cože to český umělec vlastně řekl. Pantomimu umělec využil při naznačení předmětů, nábytku a okolního světa, vyplnil jím prázdnou scénu s černým taburetem. Postupem času začalo představení více a více postrádat svůj nonverbální charakter a druhá polovina se již překulila do hry ryze mluvené.

    Takového problému čelilo i druhé představení Miro Kasprzyka, to si však zachovalo status velmi málo mluveného divadla, druhá část, kterou tvořil tzv. Navigátor, byla již plně tlumočena a o dění na jevišti nebyli připraveni ani zahraniční diváci. Pokud ale odhlédneme od jazykového problému, kterým představení Vojty Švejdy trpělo, můžeme říct, že se jednalo o dobrou zábavu. Scéna se semaforem, postelí, gramofonem, krádeží Beaujolais a další gagy a úšklebky nad každodenním životem, slowmotion plivanců z okna pokoje a narážky na komiksové prostředí, to vše bylo naservírováno divákovi v hodinovém balení s nápisem K zasmátí.

    Sloveský mim Miro Kasprzyk a jeho Mime Show. FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Sloveský mim Miro Kasprzyk a jeho Mime Show. FOTO ARCHIV FESTIVALU

    O druhou část, dokonce i s reklamním blokem, se postaral přední slovenský mim Miro Kasprzyk. Zakladatel pantomimického festivalu PANna Slovensku, si pro diváky v Poličce připravil Mime show, kterou reprízuje již třináctým rokem. Při představení se již přihlédlo k babylónskému publiku a tak byl závěr tlumočen do angličtiny. Většina odehraných scének se však obešla bez mluveného slova, parodii na reklamy doprovázely vždy jen závěrečné slogany.

    Show nechyběla ani kostýmová náročnost, kdy se na každý výstup Kasprzyk bryskně převlékl do jiného převleku. Skvěle byly zvlášně parodie zvířat, brilantně vystižený kapr i jelen. Třináctiletá show již má ozkoušené prostředky, jak diváka zaručeně pobavit a jednalo se o špalír těch nejúspěšnějších scén z posledních let. Závěr pak patřil improvizaci, kterou řídil jeden z diváků.


    Komentáře k článku: Polička plná mimů (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,