Patnáct řádků… Martina J. Švejdy
Při sledování Naprosto neuvěřitelné události: Ženitby v Divadle na Vinohradech mě na adresu vinohradského divadla napadá jediné slovo: nereformovatelnost.
Režisér Morávek vytvořil pro tamní soubor solidní „light“ produkt své poetiky: přehledně vystavěný, s obvyklou mašinérií, s tradičním pevným vedením účinkujících. Jenomže herci, jak jim je jenom dán na chvilku prostor „přitlačit na pilu“, předvést své oblíbené herecké fígle, hned této příležitosti využívají. A diváci, už od samého začátku natěšení právě na toto herectví, srdečně aplaudují těm opravdu nejjednodušším fórům…
Vypálit. Na třicet let zavřít. Vyhnat herecký soubor a zapovědět přístup divákům, kteří byli zvyklí do vinohradského divadla chodit. A nebo se zkrátka smířit s tím, že vinohradské divadlo je měšťanskou scénou a dávat jí tedy to, čeho si opravdu žádá.
Komentáře k článku: Patnáct řádků… Martina J. Švejdy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Martin Bernátek
A co jí – vinohradské scéně – dávat, resp. čeho si opravdu žádá? Žádá si scéna a její diváci „light“ produkty solidních režisérů? Existuje dnes nějaké měšťanstvo? Neexistuje. Proto bych korigoval otázku dávání od abstraktního pojmu měšťanské scény ke konkrétním ne-měšťanským (maximálně městským) divákům a než to, co si žádá dával to, co si zasluhuje (nic…daleko míně peněz?). To je otázka politická, takže, jak píšete: Buďto dát měšťanské scéně měš’tanstvo (Pavel Janoušek v devadesátch upozorňoval na potřebu – i nedostatek – snobů), nebo „měšťanskou“ scénu vypálit (s „měšťanstvem“?). Ale přeháním, hlavně – jako třídu,sociální vrstvu, ideologii… tohle divadlo – kdysi měštanské – reprezentuje?
19.06.2010 (13.04), , Trvalý odkaz komentáře,
Jakub Škorpil
A co se smířit s tím že Vinohrady jsou divadlo reprezentující, s odpuštěním, střední proud. A protože jsou placeny z veřejných a nikoli soukromých peněz, trvat u nich na kvalitním provedení kvalitního repertoáru. Tak já čtu Švejdovo „dávat jí tedy to, čeho si opravdu žádá.“
tedy, například, lepší než seriálové herectví v opravdu solidním repertoáru (stavícím, třeba, na klasice, dramatu 20. století a třeba i nějaké té současné hře napsané, nebo zvolené, s ohledem na charakter této scény).
vezmeme-li DnV jako solidní repertoárovou scénu pro běžnou střední vrstvu, musíme od ní tu solidnost také požadovat.
Nic víc, ale taky nic míň.
19.06.2010 (13.28), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
Ano, samozřejmě že je nejprve třeba si povědět, jaký je dnešní obsah slova „měšťanstvo“. Zkraje úvah by ale myslím stačilo říct: je zbytečné, aby byly v Praze z veřejných zdrojů přímo podporována Městská divadla pražská a zároveň Divadlo na Vinohradech a aby v Divadle na Vinohradech pracovali tvůrci (ambiciózního) „režisérského“ typu divadla, neboť tomuto typu scény je vlastní tzv. herecké divadlo. Tedy: nikoli Hilar či Morávek, ale Kvapil či Dudek.
21.06.2010 (19.08), , Trvalý odkaz komentáře,