Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Otevřený opožděný dopis panu Járovi (da) Cimrmanovi

    Inu, neříkám to s nijakou škodolibostí ani radostí, Cimrmane, avšak v zájmu pravdy musím s tou pravdou ven. Vaši hru České nebe hyzdí namouvěru trapný lapsus. Usvědčuje vás z neznalosti (ledabylosti?) až překvapivě veliké. Pro každého jen trochu obeznámeného s historií a křesťanskými věroukami je očistcem sledovati, jakým kamenem úrazu se vám stal očistec. Pomineme-li poměrně nejednoznačný Husův (a posléze kališnický) vztah k této instituci, pak u Komenského, a tedy Jednoty bratrské, jest to zouplna jasné. Stejně jako například kalvinisté a lutheráni existenci očistce programově, kategoricky POPÍRÁ. Vy však ve své komedii ponecháváte Jana Amose, předního duchovního představitele této církve (který by koneckonců měl i značný problém se „svatostí“ knížete Václava), aby bez mrknutí oka – a především bez jakéhokoli vysvětlení a zdůvodnění – zasedal v komisi, jež o délce pobytu v „nápravném táboře před branami ráje“ spolurozhoduje… Kdybyste Radeckého prohlašoval dejme tomu za velitele tureckých janičárů, nebylo by to o nic nehoráznější (jen více nápadné).

    Zeptejme se také, zda by vám objektivně nutné VÝCHOZÍ respektování základních faktů (jež teprve následně můžete všelijak transformovati) nějak v tomto konkrétním případě pobořilo komposici, thema, ladění díla. Nikoli. Ono by totiž – obdobně jako se naštěstí (v jiné souvislosti) stalo u „pohanské“ figury praotce Čecha – docela postačilo přidati pouhých několik vět. Není mým úkolem ani ctižádostí raditi vám, ale což třeba takto: Havlíček Borovský záhy po svém příchodu odtáhne Komenského stranou a nad jeho členstvím se udiveně pozastavuje: Tebe bych tady nečekal…, na což dotyčný reaguje: Ano, správný postřeh! My protestanti existenci očistce, toho katolického výmyslu, zásadně neuznáváme! No… ale když existuje… (Rozpačitě krčí rameny a juká po předsedovi Václavovi, zda ho náhodou nezaslechl a není výrazem „výmysl“ pobouřen.) – A ještě by se takovou anebo příbuznou miniaturní vsuvkou, postavenou na vhodném paradoxu, posílilo vaše pojetí postavy Komenského coby přizpůsobivého školometa.

    Závěrem: Právě vám by slušelo dobře věděti, že i humorné travestování dějin a historických osobností má svá (přísná a opodstatněná) pravidla. První z nich zní: Pohrávejte si toliko s tím, co ve všech jednotlivostech bezpečně ovládáte. Ostudně vyzní výmluva, že mnozí diváci či čtenáři si případných pochybení dost možná nepovšimnou. Vaše nedávné tvrzení, že píšete pro ty, kteří ve škole dávali pozor, tudíž lze jenom stěží přijmouti bez výhrad.

    S pozdravem FXŠ (František Xaver Šalda)

    P. S.: Pokud jste touto připomínkou rozezlen, mohu vám navrhnouti již prověřený postup. Požádejte Jeho císařské Veličenstvo, aby vás jmenovalo do čela vlády, načež Nezávislé sdružení rakousko-uherských uměleckých kritiků zajistí, aby můj příspěvek byl citlivě a uvážlivě upraven (do kamen).

    • Autor:
    • Publikováno: 30. srpna 2020

    Komentáře k článku: Otevřený opožděný dopis panu Járovi (da) Cimrmanovi

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,