Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ost-ra-var: Hlavně rozpustile!

    Na Ost-ra-var jezdím čtyři roky, a pokaždé jsem se zde nějakou formou podílel na zpravodaji. Protože obdobnou zkušenost mám přinejmenším ze tří dalších festivalů, jsou pro mne divadelní festivaly se zpravodaji a prací v jejich redakcích neodmyslitelně spjaty, stejně jako večírky, diskuse a divadlo samotné.  A cítím se vcelku kompetentní se vyjadřovat k tomu, jak se zpravodaj dělá, co v něm být  má a co ne.

    Primárně jsem přesvědčen, že festivalový zpravodaj je interní materiál, určený účastníkům festivalu (v případě festivalu uzavřenému veřejnosti, což je případ Ost-ra-varu, pak dvojnásob). Nikoli snad, že by se měl před ostatními zatajovat – ale nepředstavuje pro ně příliš relevantní zdroj informací, protože jeho hlavním úkolem je zachytit a dotvářet specifickou atmosféru festivalu, která je, jak známo, nepřenosná. Koneckonců stačí si udělat malý experiment a nahlédnout do zpravodaje festivalu, na němž jste nebyli: uvidíte, že se budete nudit, nebo nerozumět: i tam, kde vytušíte humor a hru, to pro vás bude obtížně srozumitelné.

    A právě pro tuto internost a atmosféričnost má ve zpravodaji místo bulvár, který s lehkou nadsázkou reflektuje společenské dění na festivalu, má v něm místo mystifikace, humor  a interní vtipy, spiklenecky srozumitelné jen účastníkům festivalu, a to ještě ne vždycky všem, a mají v ně místo provokace, drzost a údernost. Musí vyvolávat reakce, být jedním z témat festivalu.  Pochopitelně že zpravodaj má i funkci informační – jaký je program, v čem jsou změny a jestli někde náhodu někdo něco neztratil: i tohle je spíš podpůrný kanál, protože podobné informace se daleko rychleji mezi festivalovým publikem šíří ústně.

    Konečně, součástí ost-ra-varského zpravodaje, neboť je to festival kritiků, jsou součástí recenze na představení, někdy vyhrocené, ostré, jindy nadšenecké: vzhledem k tomu, jakou formou zpravodaj vzniká, a že pro některé se jedná o vůbec první publikační příležitost, si nemyslím, že je úplně vhodné reprodukovat festivalové recenze dál, i když výjimky se najdou – v letošním případě jde o recenze Tomáše Kubarta.

    Podtrženo: rozumím tomu, že ostravská divadla pořádají festival proto, aby se o nich dozvěděli dál – bylo by však nesmírným ulehčením práce všem těm profesionálním teatrologům, kritikům a novinářům, aby se tak dělo pouze tím, že se bude citovat a rozšiřovat festivalový zpravodaj – jednotliví účastnící maj přece psát o festivalu, ale zejména o zde viděných inscenacích, do oficiálních periodik , vyjadřovat se do médií, zvát inscenace na festivaly atd.!

    Zpravodaj je jako festivalový večírek: můžeme si ho užít, může na něj vzpomínat, můžem na něj i zapomenout.


    Komentáře k článku: Ost-ra-var: Hlavně rozpustile!

    1. Veronika Štefanová

      Profilový obrázek

      Vojtěch Varyš vystihl věrně atmosféru i povahu prostředí a času, ve kterém festivalový zpravodaj Ost-ra-varu vzniká (nebo jakýkoliv jiný festivalový zpravodaj). Souhlasím s tím, že tento zpravodaj je interní záležitostí a jen těžko se informace z tohoto dočasného periodika vynáší ven. Naopak nemohu souhlasit s těmi, kteří chtějí, aby měl zpravodaj nadčasovou hodnutu a sloužil tak v budoucnu jako informační materiál kriticky hodnotící jednotlivé inscenace. V podmínkách, v jakých zpravodaj vzniká, není mnohdy možné vytvořit odbornou a hloubkovou analýzu zhlédnutého představení. K tomu jsou určena jiná tištěná periodika nebo jiná media, přičemž jejich zástupci jsou v hojném počtu na Ost-ra-varu přítomni!
      Pro zpravodaj byli jako redaktoři zpravidla vybíráni studenti z divadelně vědních oborů z celé republiky i ze Slovenska. Nikdy se nejedná o předem sehraný tým. Mnozí z nich, jak píše Vojtěch Varyš, nemají předchozí publikační zkušenosti. Proto nemůže být úroveň článku vždy vysoká, či snad vysloveně odborná (jak by si například přála jedna studentka z Olomouce, která se na semináři ke zpravodaji vyjádřila) – na to skutečně není čas ani prostor. Cílem přispěvatelů zpravodaje je zachytit atmosféru a dění na festivalu. Existence zpravodaje je ohraničena trváním festivalu a jeho obsahem. Redaktoři ho chtějí zachytit vtipně, čtivě, autenticky, tedy i subjektivně. Provokace není na škodu, narážky také ne, a urážky by se tolerovat neměly. Články v něm publikované nejsou ani tak recenzemi, jako spíše reflexemi, které mají vyvolávat další diskuse, otázky, rozhořčení nebo souhlas. Zpravodaj chce diskutovat, chce vyvolávat emoce všeho druhu. Práce na něm je náročná, nevděčná, vzrušující i poučná. Každý, kdo někdy pro zpravodaj pracoval si je vědom jistých počátečních ambicí a plánů, které chce uskutečnit – tedy vstupuje do něj s počáteční koncepcí, která se však díky časovému presu a nesourodému kolektivu hroutí. Možná by zjednodušilo práci sestavit si tvůrčí tým s dostatečným časovým předstihem (což musí být umožněno ze strany pořadatelů) a z lidí, kterým vedoucí týmu věří a jejichž schopnosti zná. Se kterými dopředu stanoví plán a rozdělí povinnosti. Za pokus to stojí. Další ročník ukáže, jestli tato idea přispěje k posunu významu a úrovně zpravodaje.

      03.03.2010 (22.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. VLADIMÍR JUST

      Profilový obrázek

      S většinou toho, co vůdčí zoravodajová dvojice Varyš + Štefanová píše, lze bez problémů souhlasit. Určitou formu specificky festivalové „soft“ bulvárnosti, pokud je opravdu zábavná, vítám. Zpravodaj by opravdu měl (kromě povinných informací) především odrážet spontánní atmosféru festivalu, a nehrát si, už proto, že vzniká doslova na koleně, na divadelně-vědní revui. Jenže k té atmosféře v Ostravě tradičně a neodmyslitelně patří bouřlivá PLURALITA názorů, nikoli více či méně grafomanské monology, které si právě na učené (monologické) rozbory hrají – a nemají na to. Vyslovené pitomosti (jako jmenování Gándího, kterého si spletli s Ho-či-minem, mezi diktátory), pak autoři dodatečně vydávají za žert. (Byl-li to opravdu žert, pak jeho žertovnost vzhledem k jinak vážnému kontextu, byla zjevná snad jedině autorovi recenze). Namísto těchto dýchavičných, předem k nezdaru odsouzených monologických „rozborů“ bych propříště navrhoval – právě jako otisk festivalové atmosféry -zbavit se své narcistní sebestřednosti a vyzvat ke KRATŠÍ pěti, šestivěté reflexi na jedno a totéž téma (s mikrofonem nebo bez) ne jednoho, ale hned tři, čtyři, pět účastníků, od studentů po „profesionály reflexe“. Spory a hádky o věc vítány předem. Touto kýženou pluralitou by se stal Zpravodaj skutečným odrazem skutečné atmosféry festivalu. Považuji trochu za luxus nevyužít jedinečného specifika Ostravaru, jímž je enormní nakupení desítek odborníků na jednom místě, a namístio toho se do rána mořit výhradně s vlastními výplody.
      Vladimír Just
      P.S.Místopřísežně prohlašuji, že tento návrh, který vychází z mé zkušenosti z dosavadních 14 ročníků, není motivován osobně – věřte, že tady platí dokonce přímý opak (moc mě totiž vyhovovalo, že mi letos redaktoři dali s vymáháním přispěvků i rozhovorů pokoj a spokojovali se s reprodukcí různých ležérních, bokem utrousených a více či méně stupidních výroků, které mně ani kolegům věru nedalo žádnou práci ¨promýšlet).

      04.03.2010 (1.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Tomáš Kubart

      Profilový obrázek

      Rád bych pouze uvedl na pravou míru jistou dezinterpretaci svého článku ze strany Vladimíra Justa. Skutečně nejsem takový ignorant, abych zaměnil Ho-Či-Mina za Gándhího. Sdělil jsem Vám, pane Juste, tuto informaci již v neděli: já vím, že Gándhí se na projekcích skutečně neobjevil …

      04.03.2010 (8.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Peter Páluš

      Profilový obrázek

      Těšil jsem se na příspěvek kolegy Varyše a jsem zklamán. Smířlivý tón, jasné myšlenky a navíc, jak píše Vl. Just, s většinou nelze než souhlasit. Škoda, že se výsledná podoba festivalového zpravodaje k těmto ideím přiblížila pouze velmi letmo. Zřejmě se nemá cenu přít o to, co komu připadá vtipné či zábavné – já se za těch pět dnů zasmál při čtení pouze dvakrát. Poprvé to bylo při označení vizáže Michala Dočekala za sňatkového podvodníka a k druhému případu pouze dodám, že šéf Katedry divadelních, filmových a mediálních studií UP Olomouc bude na ono setkání na WC vzpomínat ještě dlouho… Všechno ostatní (vyjma recenzí či reflexí a několik z nich bylo opravdu solidních) byla pouhá vata, intelektuální onanie (promiňte mi to slovo, ale lepší výraz mě znovu nenapadá). A přitom to hlavní spočívá opravdu v ROZMANITOSTI názorů, ale i žánrů příspěvků.
      Redakce zcela rezignovala na shánění příspěvků mimoredakčních účastníků (přitom pamatuju doby, kdy to byla samozřejmost), rozhovory, ankety, názory zvenčí… Co si budem povídat a psát, chodit kolem horké kaše: prostě to bylo odflánkuté. Pokud Vojta Varyš vydává vlastní „opoziční“ zpravodaj, ať si tam píše co chce, ale pokud je placen NDM, měl by s kolegy odvést (nebo se pokusit) podobně profesionální výkon, jaký právem očekáváme od herců, režisérů a ostatních.
      Divadelní zpravodaj je často jediným prostředníkem mezi účastníky a účinkujícími, mnoho z nich se seminářů účastnit nemůže (nebo nechce), mnoho z nich nechodí večer do klubů…a pokud je podáván v takovéto sebestředné, banální a prvoplánově formě…co dodat.
      Stejné jako herci odpustíme občasnou indispozici, promineme faktickou či jinou chybu v zpravodaji. Co ovšem prominout nelze, je naprostá rezignace na koncepci a solidní odvedení řemesla.

      04.03.2010 (11.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Veronika Štefanová

      Profilový obrázek

      Mnohými názory, které uvedl Vladimír Just a Petr Páluš, se budu ráda inspirovat. Především s PLURALITOU názorů, která by se měla ve zpravodaji objevit a která letos nezazněla.
      Na důkladnější a propracovanější podobu zpravodaje se lze připravit a předběžné návrhy a koncepce je dokonce pro příští rok navržena (z chyb se člověk učí). Důležitá je však včasná organizace, což letos umožněno nebylo – dozvědět se pět dní před začátkem festivalu, že organizace festivalového zpravodaje je na našich bedrech a že je nutné sestavit redakci a sehnat grafika, se částečně projevilo i na finální podobě zpravodaje. Spousta oslovených studentů i pedagogů tento úkol odmítla, což je pochopitelné, neboť každá taková činnost si vyžaduje přípravu (a odpadá fakt, že si člověk festival naplno a v klidu užije), která by mohla pusunout onu „tvorbu na koleně“ zase o něco výš. Tímto faktem jsem nechtěla argumentovat, ale z předchozí zkušenosti vím (zpravodaj festivalu Zlomvaz), že včasná organizace, příprava, rozdělení úkolů a odborná supervize dokáže zajistit přívětivou podobu čtivého festivalového periodika.
      Cílem je propojit vážnost i humor (bez narcistní sebestřednosti) a přidat více názorů. O humor i vážnost jsme se pokoušeli i letos. Na druhou stranu nechci ponižovat celou práci a energii, kterou jsme museli vložit do letošního zpravodaje.

      V reakci na slova pana Páluše musím ještě dodat, že jsme na koncepci nerezignovali. A zároveň si nemyslím, že by byl zpravodaj jediným prostředníkem mezi divákem a tvůrcem. Pokud je na festivalu takové množství odborníků, je přeci jejich cílem psát o festivalu a ostravském divadle do jiných, fundovaných, celorepublikových i odborných periodik. A pokud se nepletu, semináře jsou určeny právě k tomu, aby se tam veřejně prezentovaly názory odborníků i řadových diváků a dveře pro tvůrce jsou otevřené (je tedy škoda, pokud se nechtějí účastnit).

      04.03.2010 (12.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Peter Páluš

      Profilový obrázek

      Pokud jste na přípravu měli málo času (což je neoddiskutovatelný fakt), tím více bych očekával, že budete zpovídat ostatní účastníky, otravovat Justy (a jíné) s žádostmi o rozhovor či názor, apelovat na ostatní studenty, aby se interaktivně do tvorby zpravodaje zapojili. A ne hrabat si na vlastním písečku…jakoby se Vás realita kolem vlastně ani tak moc netýkala. A pokud jde o koncepci, ano – zmatenost, podivný humor, otravná sebestřednost a princip „otisknem každý nesmysl“, to vše Vám vyšlo dokonale, ale já „hlavně rozpustile“ za koncepci jaksi z principu (samozřejmě u platformy jakou je festivalový zpravodaj) považovat odmítám (tedy pokud by to nebylo přímo přání tvůrců a organizátorů). Ale abych pouze nekritizoval – některé recenze, reflexe byli solidní, anketa o ceny byla dobrý nápad…A pokud jde o názor, že zpravodaj je hlavním prostředníkem mezi tvůrci a účastníky – v průběhu festivalu to tak opravdu je. Vše ostatní (články, recenze atd.) přichází až po ukončení, ale podoba zpravodaje a seminářů ovlivňuje přímo festivalovou atmosféru a je často také důvodem, proč se tvůrci diskuzí účastní stále méně. A po některých výstupech, např. slečna z Brna, kterou jedna postava na scéně dokonce, cituji „srala“, či názorech kol. Varyše, že Pavel Šimák jaksi apriori není schopen šéfovat souboru, se jim ani nedivím.

      04.03.2010 (13.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    7. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      pár poznámek.
      Šimák u Páluše: to je dezinterpretace, já nenapsal, že Šimák neumí šéfovat soubor, jen že není „avantgardní režisér“. to je trochu rozdíl.
      příprava předem: dlužno dodat, že ty nejpřipravenější zpravodaje (zlomvaz a div.flora), na nichž jsem se podílel, mi taky přišly nejnudnější.
      smích Pálušův: aspoň že ses zasmál dvakrát, já při videu ani jednou…
      pluralita: pluralita má být v tom, že je více časopisů , nikoli v rámci jednoho, to pak zavání schizofrenií.
      externisté: externí přispěvatelé byli, např. kolega Macháček.
      názory jiných, např. Justa: oslovení Justa je nošení sov do athén, jeho názory mají docela dost prostoru -a to na ostravaru i mimo něj.
      příspěvky jiných studentů: studentům trvá několik hodin zformulovat krátký článek: při počtu dvou počítačů v redakci by zvaní extenistů do redakce znemožnilo včasné vydání nového čísla.
      A ještě k „anketní“ podobě reflexí: proč ne. přiznám se že mě to třeba vůbec nenapadlo. A za ty čtyři roky s tím myslím někdo přišel poprvé (Just v neděli) a do příště se to určitě dá vyzkoušet.

      04.03.2010 (19.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    8. Kateřina Veselovská

      Profilový obrázek

      Právě pročítám divadelní nonstop rozrazilonline – v podstatě internetový zpravodaj Ostravaru, jehož redaktoři (jde také o platformu pro studenty divadelní vědy) rovněž denně reflektovali viděné inscenace – a říkám si, v čem je vlastně rozdíl… Nu, nemuseli do rána čekat na tisk. Nemuseli věnovat prostor festivalovému dění (což venkoncem nečinil ani tištěný plátek). Neměli kancelář a nedostali zaplaceno. S počtem notebooků na tom byli také bídně (byť se mi nechce věřit, že situace v redakci tištěného zpravodaje by byla tak zoufalá – v době, kdy jsem byla redakční kolegyní VV, byl počítačů dostatek). Prostě psali. Na stejné úrovni, jen bez patentu. Bez okázalého víření. Neměli Varyše.

      Přiznávám bez okolků, že humor kolegy Varyše mi není zcela blízký, již léta se však k němu snažím přistupovat shovívavě – v přijatelné míře či formě jeho provokace dokonce vítám. Na letošním Ostravaru byla ale tato míra zásadně překročena. Ač se mi zdál výrok, že „pluralita má být v tom, že je více časopisů, nikoli v rámci jednoho, to pak zavání schizofrenií” na první pohled pitomý, vzala bych tentokrát jeho autora za slovo. Nechť si dál tiskne svůj interní humorník Os-tra-varyš, ráda si jej prolistuju. Na festivalový zpravodaj je jeho kolektivní podoba přeci jen poněkud málo. Nenosme Varyše do Ostravy.

      04.03.2010 (22.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    9. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      och, Kateřino, tuto míru kritičnosti jsi dosud přede mnou dovedně skrývala!
      notebooků je samozřejmě vždycky dost, mluvil jsem o situaci, kdy z „ulice“ přijde někdo, kdo chce něco napsat – kdykoli tomu tak bylo, neměl tento vlastní notebook, tudíž mu bylo třeba uvolnit jeden z pevných počítačů.
      některé texty na rozrazilu (třeba ten můj, nebo kolegů kubarta a macháčka) byly původně napsány v redakci zpravodaje a pro zpravodaj.
      a loni rro měl vlastní místnost, letos ji neměli jen proto, že o ni nežádali.
      a důrazně protestuju, že by mě v letošním zpravdojai bylo nějak moc. zkoukni ty magazíny 2008. letos to bylo velmi umírněné a i pro ostatní příjemné čtení, opět díky kol. kyselové, štefanové, kubartovi, macháčkovi..
      a tištěný plátek se festivalovému dění věnoval, na tom trvám.
      a to okázalé víření… proč činit něco bez něj, když to jde s?

      04.03.2010 (23.11), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    10. Peter Páluš

      Profilový obrázek

      jasně, příjemné čtení. dokonce natolik, že se zpravodaji na posledním semináři věnoval veškerý čas původně určený pro komplexní hodnocení přehlídky. ano, nač pořádat festivaly? není lepší rovnou ost-ra-var zrušit a místo toho vydávat 4-5 fiktivních zpravodajů a jim věnovat i rozborové semináře?

      05.03.2010 (1.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    11. Veronika Štefanová

      Profilový obrázek

      Milá Kateřino,
      je škoda, že se redaktoři Rozrazil online nechtěli přidat do redakce. Původně jsem chtěla, aby se Rozrazil online podílel na vzniku tištěného zpravodaje. Jelikož jsme je ale oslovili pozdě (stejně jako oslovili organizátoři Ostravaru nás), byl to důvod jejich odmítnutí. A musím skutečně říci, že jsme se snažili, aby měli prostor pro psaní. V redakci byly dva počítače, přičemž všichni redaktoři zpravodaje, kromě dvou, měli notebooky. Byli jsme rádi, že Martin Macháček i Tomáš Kubart přispěli do obsahu zpravodaje.

      05.03.2010 (9.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    12. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      kdyby všichni neměli potřebu prchat za pět minut dvanáct, na hodnocení přehlídky mohlo zbýt času dost. a protože to bylo (za ty čtyři roky) poprvé, co se zpravodaj reflektoval, myslím, že to nebylo na škodu.
      idea fiktivního festivalu pouze s katalogem, webem, fotografiemi a zpravodajem mě samozřejmě láká už dlouho – ale přijít kvůli tomu o ostravar by byla škoda. což takhle v plzni?
      a ještě k tomu, co se tu objevilo několikrát: ano, byli jsme placeni NDM. já a Veronika Štefanová dokonce už potřetí. a i letos vyjádřili pořadatelé se zpravodajem spokojenost, s tím, že do příštího roku jsou dveře otevřené. třeba právě takový zpravdoaj chtějí mít.

      05.03.2010 (10.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    13. Tomáš Kubart

      Profilový obrázek

      Tak pokud vím, nebylo záměrem nikoho z redakce zpravodaje, řešit na seminářích primárně právě zpravodaj. Od toho byli ve svých nejasně definovaných výtkách jiní. Čili že se „přátelé divadla“ sešli v Ostravě nad její divadelní produkcí, aby nakonec zjistili, že ji vlastně žádným způsobem nezhodnotili, je jejich problém. Byla řeč o Rozrazilu Online- jak již podotkl kolega Varyš i slečna Štefanová- přispěl Rozrazil Online troškou svých redaktorů do mlýna redakce zpravodaje, jeho vlastní redakce byla na letošním ročníku zastoupena pouze mnou a Martinem Macháčkem (kolega Varyš zůstává nadále externím spolupracovníkem redakce RO). Je směšné, dovolávat se úrovně zpravodajství RO, když vycházelo ze stejných zdrojů, jako zpravodajství letošního zpravodaje.
      Je mi líto, že namísto konstruktivní diskuze nad možnou podobou zpravodaje příštího se motáme v kruzích dětinských výtek a výčitek, mocněných ražbou „kdo koho platí, a koho ne.“

      06.03.2010 (13.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    14. Kateřina Veselovská

      Profilový obrázek

      Ad kolega Kubart: Je směšné dovolávat se… „Dovolávala“ jsem se jí právě proto. Mimochodem, máte v té větě špatně čárky.
      Také je mi líto, že jste svým příspěvkem ke konstruktivní debatě nijak nepřispěl.

      Pokud jde o možné zlepšení podmínek práce ve zpravodaji, nejspíš se shodneme, že do budoucna asi nelze spoléhat na včasnou organizaci ze strany NDM. Na druhou stranu všichni o Ostravaru víme a dlouho předem se na něj těšíme, někteří z nás mají vlastní notebooky atd. – napříště bude tedy jistě snadné sestavit redakční tým (třeba s účastí přispěvatelů RO, jako by tomu bylo letos, kdyby byl dostatek času) a zorganizovat technickou stránku věci včas. Přinejmenším Vojtěch na to má určitě zkušeností dost.

      Přeji hodně štěstí a zůstávám vaše

      07.03.2010 (17.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    15. Kateřina Veselovská

      Profilový obrázek

      Pro upřesnění, než mě zase někdo vezme za slovo: myslela jsem pochopitelně hojnější účast, o Kubartovi s Macháčkem (jak snad z uvedeného vyplývá) vím.

      07.03.2010 (17.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    16. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      já si nemyslím, že redakci zpravodaje má tvořit 20 lidí. ani že ke 3 redaktorům má patřit 20 přispěvatelů. a pokud se bude RRO a zpravodaj dublovat (personálně a texty), je jedno z toho zbytečné.

      07.03.2010 (20.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    17. Kateřina Veselovská

      Profilový obrázek

      Správně. Kompromis je nasnadě.

      07.03.2010 (20.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    18. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      zpravodaj a rro mají každý jiný účel, jiný okruh čtenářů, jiný okruh tvůrců. ostatně není důvod, proč by na festivalu mělo pracovat pět studentů a zbylých 200 by se mělo flákat. obě redakce můžou fungovat, propojeny drobnými pesonálními uniemi, přece nezávisle na sobě, jak tomu vždycky doposud bylo.

      08.03.2010 (0.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    19. Silvie Kudelová

      Profilový obrázek

      Děkuji všem, kteří se podíleli na vytváření festivalového zpravodaje. Pobavila jsem se více než dvakrát. Z předchozích příspěvků je jasné, že autoři akceptují připomínky na další vylepšení a to je fajn. A proto chci poděkovat alespoň takto, když jsem nesebrala odvahu přímo na festivalu. (Studentka ZSVOŠU obor herectví)

      14.03.2010 (23.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,