Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ohrožený druh – divák

    Lenka DombrovskáVlastním obrázek s pubertální holčičkou Fagi, která praví: Divadlo není to nejhorší, co může člověka potkat. (S dovětkem: Řekla jsem alternativní divadlo?) Často mu dávám za pravdu.

    Motivací, proč chodit do divadla, je mnoho. Většina z nás ovšem čeká, že se usadíme do pohodlných sedaček a nic bolestného se nám nestane. Maximálně, že nás posadí na jeviště a budou nám svítit do očí, nebo nás herci, nedej bože, budou nutit něco říkat. Interaktivní inscenace – postrach mnoha návštěvníků divadel (záměrně již nepíšu diváků). Ale střežte se – doba je vymknuta z kloubů a šílí – bude hůř!

    Site-specific projekty se už u nás zabydlely (především průkopnictvím malovického Continua a sdružení Mezery, o. s.) a my si na ně zvykli, většinou pozorující účastníky okrádají pouze o pohodlí a přinášejí jim autenticitu prachu, plísní, pavučin, chladu a genia loci. Naposledy velice povedeně rozžila skupina VerTeDance podzemní prostory paláce Orco. A ještě „angažovaně“ – inspirací pro projekt Naučená bezmocnost se stala kniha Dagmar Šimkové Byly jsme tam taky.

    Některým umělcům to však nestačí a odrazují zájemce stále promyšleněji. Dovolují si už nebýt divadelníky, ale performery, a návštěvníky performancí nutí, aby byli spolutvůrci. V posledních měsících byly v Praze uvedeny projekty, které vyžadovaly od poctivě platících návštěvníků až příliš – aktivní zapojení a hlavně interpretaci, jež závisela na jejich znalostech, zkušenostech, citovém rozpoložení a v jednom případě i fyzičce. Lavírovaly na hranicích divadla – výtvarna – rituálu – mejdanu – psychoterapie. Golema sdružení Tygr v tísni a The Stranger Gets a Gift Service, který vznikl pod vedením Christiny Maldonadové – lze nazvat jako hraniční divadelní projekty, i když oba z jiných důvodů.

    O site-specific projektu a výtvarné instalaci Golem jsme psali v minulém čísle DN dvakrát – v jeho duchu interaktivní bojovky si dovolím neprozradit, kdo a na kterých stránkách. Věřím, že pokud jste vynechali některé články (nebo snad celé číslo), přečtete si vše nyní. Jistě se pak i u vás dostaví pocity zadostiučinění. A doufám, že se to obrovské množství umělců do vily na Štvanici ještě vrátí, abyste si také mohli svou aktivitou vysloužit pocit vítězství nad divadlem, které se vám schovává.

    „Art service“ pro jednoho diváka The Stranger Gets a Gift Service je především intimní zážitek. Nelze o něm napsat nic kloudného, protože byste psali o svých pocitech a myšlenkách, jež jste si vybavovali během rituálního setkání s rozličnými předměty, zvuky, technologiemi a trošinku i mladými umělkyněmi. Režiséry jste však vy a scénář vznikl na motivy vašich zážitků. Zkuste zajít na psychoterapii do Alfreda ve dvoře.

    Jistot je čím dál méně, ale přece jen si troufám tvrdit, že „alternativní“ divadlo a umění vůbec nezpůsobuje traumatické zážitky. Nebojte se!


    Komentáře k článku: Ohrožený druh – divák

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,