Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ohňostroj

    Jiří SuchýKaždoročně, den po svátku svatého Silvestra, nastává nový rok. Ještě se nikdy nestalo, aby se tak nestalo. Snad je to potřeba rozloučit se s tím starým, která nutí normálního občana, aby se veselil, aby případně vyšel do ulic a hulákal a odpaloval různou pyrotechniku. Jen jednou v životě jsem se šel podívat na tu vřavu a bylo na co koukat. O půlnoci začaly poletovat povětřím různé ohňostroje, některé po domácku vyrobené, jiné pořízené státem za naše peníze. Dav řičel a utržené prsty mi lítaly kolem uší. Skupinka mladých lidí halekala rozpustilé písně – jejich zpěv byl poněkud nepřehledný, protože alkohol jim značně zdeformoval artikulaci, ale jedno vím jistě: ani jedna z písní nebyla ode mne. Poznal jsem to podle toho, že obsahovaly slova, která bych nikdy nepoužil, přestože je z dob své puberty pamatuju.

    Svatý Silvestr, papež, který shodou okolností zesnul v Římě právě 31. prosince 335, pokud na nás hledí z nebeských výšin, nestačí se nejspíš divit, k čemuže si lid vypůjčil jeho jméno, zatímco svatý Florian, patron hasičů, sleduje s jistou hrdostí počínání svých lidí.

    V našem divadle jsme od Silvestrovských představení upustili už v roce 1962, kdy pár rozjařených diváků skákalo při představení hercům do řeči. Dnes bychom se k tomu mohli vrátit, neboť jak se nám vytrácí masová obliba, naše publikum je kultivovanější a tomu, že by své sympatie k hercům dávalo najevo hlasitým komentováním jejich výkonů, nevěřím. Ale nehrát na silvestra se už stalo tradicí, a tak necháváme své publikum napospas televizní zábavě. Při troše dobré vůle si i náročnější divák dokáže na obrazovce vyhledat kvalitní program.

    I já budu tou dobou sedět u televizoru a budu skákat účinkujícím do řeči.
    A až se vyspím, bude tu nový rok a osmého května se bude konat příští ohňostroj. Co nám ten nový rok přinese, dá se odhadnout: nic, nad čím by se dalo jásat. Snad trochu nad tím, že občas přece jen dojde na některé živly nekalé, jenomže vstanou noví podvodníci, a zase budeme tam, kde jsme, tak jakýpak jásot. Doufat, že by došlo k anoncovanému vítězství pravdy a lásky, by bylo ukvapené. Ty dvě věci je třeba si zasloužit a k tomu se náš lid jaksi nemá. A tak budu jen z povzdálí pozorovat, jak politici z pravého konce spektra dál vhání své voliče do náruče levice, budu nad tím nechápavě kroutit hlavou, protože to se dřív nedělávalo. A hlavně se budu těšit na 8. květen. To bude ten ohňostroj. Budu ho pozorovat z okna.


    Komentáře k článku: Ohňostroj

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,