Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ohlasy inscenací hronovských 2016 (No. 4)

    Poslední dva dny hronovské nás obcházel nejen obvyklý strašák brzkého loučení, ale i tendence k pokud možno komplexnímu bilancování. K tomu se ovšem dostaneme až příště – v epilogu hronovském. Teď je na čase bryskní průlet divadelními událostmi posledního hronovského víkendu. Vzhůru na něj!

    JH-poster

    Pátek 6. srpna

    Začínat přitom nehodlám nikterak negativně. Inscenace V jednom lese, v jednom domku loutkářského solitéra (působícího ovšem pod hlavičkou spolku Vozichet z Jablonce nad Nisou) Rudolfa Hancvencla je osvěžující čerstvou krví vlitou do lehce již trouchnivějících žil klasických pohádkových motivů.

    Inscenace V jednom lese, v jednom domku loutkářského solitéra Rudolfa Hancvencla je osvěžující čerstvou krví vlitou do lehce již trouchnivějících žil klasických pohádkových motivů. FOTO archiv JH

    Inscenace V jednom lese, v jednom domku loutkářského solitéra Rudolfa Hancvencla je osvěžující čerstvou krví vlitou do lehce již trouchnivějících žil klasických pohádkových motivů. FOTO archiv JH

    Hancvenclova jevištní poetika i způsob komunikace s rodinným publikem jsou v podstatě velmi příbuzné s uměleckým projevem dalšího harcovníka po loutkářských štacích, Víti Marčíka a jeho divadla Studna. Ve smyslu širším lze tak Hancvencla označit za přímého dědice potulných kumštýřů, ovšem ve verzi náležitě upgradeované pro rok 2016. Jeho hlavní předností není jen vtipné bezprostřední převyprávění známých příběhů, ale především setrvalá přítomnost nenásilného sociálně-kritického podtextu. Sympatickému komediantovi je naštěstí plané moralizování cizí. Předkládá toliko téma k zamyšlení. Způsobem, jenž bezpochyby okouzlující jest. Takto se rodí nenápadný klenot. Neváhejte, všude jej zvěte a divácky neopomíjejte!

    ///

    JH-Mnoho-poster

    A po pěkném začátku připlouvá soda. Mrsťa Prsťa z Kouřimi totiž brutálně „vyprstili“ velkého alžbětince. Osobně už jsem z přetrvávajících oslav jeho úmrtního jubilea značně znaven. V rámci nich si na něj totiž vyšlápla už kdejaká divadelní cháska a nezřídka jej zabila znovu, mnohdy několikanásobně. Jako se neleze v crocsech na Anapurnu, tak pokud nemám adekvátní Beatricii a Benedika, bídně budu závějemi komedie zbit.

    Výsledkem je nekompaktní pastiš, v němž se vizuálně tříská televizní nízkorozpočtová pohádka s odkazem Josefa Lady a poetikou mariášových karet. FOTO archiv Jh

    Nekompaktní pastiš, v němž se vizuálně tříská televizní nízkorozpočtová pohádka s odkazem Josefa Lady a poetikou mariášových karet. FOTO archiv JH

    Kouřimským entertainerům v režii Martina Drahovzala sice nechybí nápady, s jejich selekcí se ale očividně trápí. Výsledkem je nekompaktní pastiš, v němž se vizuálně tříská televizní nízkorozpočtová pohádka s odkazem Josefa Lady a poetikou mariášových karet. Z hlediska dramaturgického se pak dramatik Drahovzal snaží svou invencí dohonit Shakespeara a vychází mu to podobně, jako Quasimodovi mazurka. Žaludským esem inscenace pak budiž její herecké obsazení. Aktéři hrubě nezvládají vysokou hru na aristokracii, ani její vulgarizovanou verzi. Mnoho povyku pro nic (Much Ado About Nothing) jednoduše stojí na brilanci konverzace, a kde ta není, ani smrt nežere. Williame Shakespeare, co jsi komu udělal? Mrsťo Prsťo, prosím, příště rozumněji važ své schopnosti. A ty, Krakonoši, už neber drogy. Zvláště ne na podzim. Děkuji!

    ///

    Sobota 7. srpna

    Sobota nás uvítala tradičními předváděčkami seminářů, které hravě dokázaly, že vzdělávací program Jiráskova Hronova si i nadále udržuje žádoucí úroveň i pestrost nabídky. Snad bude počet seminaristů i jejich hlad po poznávání narůstat. Nechť se tak i příští léta děje!

    Puntíkáři byli vynikající tečkou letošní programové kolekce JH. FOTO archiv JH

    Puntíkáři byli vynikající tečkou letošní programové kolekce JH. FOTO archiv JH

    Závěr festivalového programu se nesl ve znamení jistot a intenzivní kvality. Inscenace Puntíkáři, pachatelé dobrých skutků (postup z Dětské scény Svitavy 2016) tanečního studia Light při ZUŠ Na Popelce Praha 5 je v režii Lenky Tretiagově scénickou adaptací populární románové předlohy Miloše Kratochvíla do podoby s publikem výborně komunikující pohybové ansámblovky. Nakažlivě energický výkon v podstatě multigeneračního hereckého kolektivu byl jedním z důvodů, proč jsem si uvědomil smutek ze skutečnosti, že 86. ročník Jiráskova Hronova se nezadržitelně blíží ke svému konci. Puntíkáři byli vynikající tečkou letošní programové kolekce věnované amatérskému divadlu. Děkuji za smích i dojetí a přeji vám hodně parádních zážitků na cestách i doma!

    Letošní Jiráskův Hronov pak divadelně zakončil jeden ze vzácných hostů přehlídky, oblíbení Geisslers Hofcomoedianten inscenací Magdaléna lascivní a kajícná. FOTO archiv souboru

    Letošní Jiráskův Hronov zakončil jeden ze vzácných hostů přehlídky, oblíbení Geisslers Hofcomoedianten inscenací Magdaléna lascivní a kajícná. FOTO archiv souboru

    Letošní Jiráskův Hronov pak divadelně zakončil jeden ze vzácných hostů přehlídky, oblíbení Geisslers Hofcomoedianten inscenací Magdaléna lascivní a kajícná v režii principála spolku Petra Haška. Geissleři se od svých někdejších skromných začátků kontinuální poctivou prací zcela právem posunuli do pozice jednoho z miláčků domácího divadelního publika. A nejinak tomu bylo i v lůně rodiště pánů Jiráska a Čapka. Dvakrát naprali k prasknutí sál, a to i přesto, že vstupenky nebyly součástí hronovské akreditace. Magdaléna lascivní a kajícná je suverénní jevištní prezentací souboru na vrcholu tvůrčích sil. Kombinuje ansámblové herectví, tanec a zpěv na úrovni, která uděluje lekci nejen divadelníkům amatérským, ale i profesionálním. Nejvíce mne zaujaly pěvecké party Martina Bohadla, choreografie Kamily Mottlové a celkové výtvarné řešení (scénografie: Ján Tereba, kostýmy: Jitka Nejedlá). Za chlopně srdeční mně temperamentnější kusy geissleří již mnohdy zatahaly více, z hlediska objektivního však nemohu mít výhrad. Navštivte je (nejen) v jejich pražské Vile!

    Navštivte je (nejen) v jejich pražské Vile! FOTO archiv souboru

    Navštivte je (nejen) v jejich pražské Vile! FOTO archiv souboru

    Samotnému slavnostnímu zakončení 86. ročníku Jiráskova Hronova se budu blíže věnovat v epilogu svého seriálu, zde bych rád jen uvedl, že letošní videomapping považuji za zdařilou a více než adekvátní náhradu někdejšího fádního ohňostroje. Howgh!

    ///

    Předchozí díly reportáží z letošního Jiráskova Hronova:

    Ohlasy inscenací hronovských 2016 (No. 1)

    Ohlasy inscenací hronovských 2016 (No. 2)

    Ohlasy inscenací hronovských 2016 (No. 3)


    Komentáře k článku: Ohlasy inscenací hronovských 2016 (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,