Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext

    Občané proti kalům

    Úvodem dodatek k minulé úvaze o zpravodajství ČT. Nedávno skončily sjezdy dvou menších parlamentních stran, KDU/ČSL a Strany zelených (obě ovšem uspěly v senátních volbách líp než vládní ODS). Zpravodajství ČT to nestálo za pozornost, s výjimkou sotva půlminutové zprávičky. Nepozastavoval bych se nad tou bagatelou, kdybych pár týdnů předtím nezažil zpravodajské orgie u sjezdu jiné strany, o níž jsem psal minule. Zdá se, že ČT ztratila – až na výjimky (Historie.cs, Reportéři ČT, dokumenty) – paměť. Kdyby ji měla, nemohlo by se stát, že by jaksi zapomněla při rozhovorech s prezidentskými kandidáty Miloši Zemanovi připomenout bezpočet afér od Bamberku, akce Olovo po opoziční smlouvu či spolupráci s provařeným komunistickým ex-plukovníkem Zbytkem, a že by nepřipomněla Janě Bobošíkové její veřejně deklarované rovnítko mezi Miladou Horákovou a její spolu-vražedkyní Ludmilou Brožovou-Polednovou. Kdyby ČT měla paměť, věděla by pravá ruka, co dělá levá, a pro hlavní zpravodajské relace by těžila z odborně podložených pravd, jež vysílá v „dílčích“ relacích, a jež popírají to, co pak slyšíme na ČT 1 v Událostech. Čerstvý příklad: Ekonomika 24 z 28. 11., moderátor Přemysl Čech a aktuální téma zdražování elektřiny. Za zdražování může – jak v Událostech opakuje svou mantru paní Vitásková a po ní i hlasatelé – oblíbený otloukánek: obnovitelné zdroje. To kvůli nim musíme sáhnout hlouběji do kapsy, prodražují cenu až o 40 procent! Kupodivu však v ekonomickém magazínu na totéž téma (kam zástupci regulačního úřadu paní Vitáskové k debatě s předsedou komory pro obnovitelné zdroje Bursíkem pro jistotu odmítli přijít), se místo o 40 % mluví o 13 %, a to ještě zaviněných nikoli samotnými alternativními zdroji, ale selháním Fischerovy vlády, jež protlačila za pomoci ČSSD parlamentem fotovoltaický tunel (tj. nesmyslné dotace do stále levnější technologie, která za pár let nebude potřebovat dotace žádné). To mně, laikovi, konečně dalo odpověď na záhadu, proč máme stále více dotovat zdroje, jejichž náklady ve světě strmě letí dolů. A tu se dovídám, že přes 30% zdražení má na svědomí přenosová soustava, provozovaná převážně ČEZem (což padá i na dozorující regulační úřad paní Vitáskové), která je u nás dvojnásob drahá než jinde. Nevím, nejsa energetikem, kde je pravda, ale vím, že toto jsou úplně jiné cifry a viníci, než čím nás krmí totéž médium po zbytek dne. A že o nich, zdá se, nemají ponětí ani sestavovatelé hlavních zpravodajských relací. To v lepším případě, v horším „neoficiální“ pravdy záměrně smlčí.

    Ale hlavně: kdyby ČT věděla, co je paměť, asi by se právě teď nechystala likvidovat cyklus Nedej se / Přidej se. Připomeňme, že cyklus dostal letos od poroty Trilobitu prestižní Cenu Václava Havla za přínos občanské společnosti. V témže roce tedy dostane cenu – i padáka (aspoň ve stávající podobě včetně názvu). A přitom cenu dostal právě proto, že upozorňuje na nekalosti, o nichž se ve zprávách nedovíme – často přitom záměrně blokován vysílacími časy (např. 2. prosince díl, obsahující kritiku exstarosty Prahy 6 a nynějšího ministra Chalupy pro jistotu ČT opět po roce bezpečně uklidila rovnou „proti“ Otázkám VM). Jednou z největších nekalostí, na něž cyklus soustavně upozorňuje, jsou ostravské kaly, převážené na litoměřicko, tedy z jedné ekologicky zamořené oblasti do druhé, to vše se státním posvěcením (dobrá zpráva: na litoměřicku se proti tomu zvedla iniciativa Občané proti kalům). Doslova výbušná i jedovatá kauza překračuje nejen hranice ostravského regionu, ale i hranice státu. Neboť vězte, že vysoce toxické a karcinogenní kaly z ostravských lagun, jež někdy až tisícinásobně převyšují běžné normy a při jejichž odtěžení dochází např. u oxidu siřičitého oproti normě ke statisícinásobnému zamoření ostravského ovzduší, byly smíchány s uhelným prachem a podvodně certifikovány na výrobek, který jako alternativní palivo byl nabízen v Polsku tak dlouho, až zasáhla inspekce a protest sousedního státu. Jako nouzové řešení napadlo firmu Geosan (typické pro celý tunel je to, že akcionáři jsou registrovaní kdesi na Kypru) expedovat toxický odpad cementárnám do Severních Čech. A to ještě sanační firma za 110 milionů postavila na břehu ostravských lagun monstrum, z něhož se po ohřátí zeminy nečekaně uvolňuje vodík, takže hrozí ničivý výbuch a monstrum je už rok mimo provoz (šéf státního podniku DIAMO: Tohleto zařízení budeme muset nechat zodolnit proti výbuchu, to znamená, že využijeme institutu nových skutečností k vyhlášení samostatné soutěže a s tím spojené vícenáklady…). Nedej se kaly probírá průběžně, naposledy 25.11. Kauza míří vysoko, mezi aktéry je premiérův poradce Říman, ministr Chalupa a pamětníka napadá i pět let starý lobbing Miroslava Kalouska za sanaci ekologických zátěží, na něž požadoval – vzpomínáte? – křiklavě předraženou stovku miliard. Nuže – jedna taková hororová likvidace je díky Nedej se zdokumentována. Závěrem dva citáty z pořadu: Zdá se, že pan Chalupa a jeho podřízení jsou mimořádně nadaní kouzelníci, kteří dokáží z nebezpečného odpadu škrtnutím pera vyrobit bezpečný výrobek. (…) Trochu to připomíná film Kdyby tisíc klarinetů, kdy na jedné straně čáry jsou vojáci s dělem a po přejezdu té čáry se z toho stává klavír…


    Komentáře k článku: Občané proti kalům

    1. Radek Ležatka

      Avatar

      Teatrolog a literární a divadelní kritik Vladimír Just
      se na stránkách Divadelních novin dotkl oblasti divadlu trochu vzdálenější, a sice odstraňování starých ekologických zátěží. Píše, že „pamětníka napadá i pět let starý lobbing Miroslava Kalouska za sanaci ekologických zátěží, na něž požadoval – vzpomínáte? – křiklavě předraženou stovku miliard“.
      Ano, pamětník, na rozdíl od pana Justa, vzpomíná. O žádnou stovku miliard nikdy nešlo a už vůbec ne o nějaký lobbing. V otevřeném výběrovém řízení byla nejnižší vysoutěžená částka za komplexní sanaci ekologických zátěží 56,8 mld. Kč. I tuto částku považoval ministr financí Miroslav Kalousek za přemrštěnou, a proto doporučil vládě nabídku nepřijmout, což se také stalo.
      Divadlu příliš nerozumím, netuším, zda je pan Just dobrý či špatný kritik, ale pamětník odstraňování ekologických zátěží to vpravdě není.

      Radek Ležatka
      Komunikace Ministerstva financí

      18.12.2012 (19.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,