Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Netuším, co je přehnané

    Návazně na rozeslání svého stanoviska Úspěch projektu Plzeň – EHMK je ohrožen před víkendem posílám své vyjádření k nejčastějším otázkám, které se vyskytly za uplynulý týden.

    Plzeň 20. května 2011 – Oslava oficiálního schválení titulu EHMK 2015 bruselskou Radou EU. Zleva Y. Kreuzmannová, primátor města Plzně Martin Baxa, první náměstkyně primátora města Plzně a manažerka fundraisingu a předsedkyně správní rady Plzeň 2015 Marcela Krejsová a ředitel společnosti Plzeň 2015 Milan Svoboda. Snímek archiv Plzeň 2015

    1) Máte přehnané finanční nároky a byl to důvod k neuzavření smlouvy? Pobírala jste nejvyšší plat ve společnosti Plzeň 2015?

    Netuším, co je přehnané. Za 2,5 roku v Plzni jsem měla 5 různých smluv. V prvních dvou letech to byly tři smlouvy o dílo (1. kolo, 2. kolo, podzim 2010 po výhře titulu EHMK) a pak mandátní smlouva od února do července 2011, tzn. že jsem pracovala jako OSVČ. Pro představu, po odečtu nákladů nepřekročil můj čistý měsíční příjem nikdy částku 40 tisíc Kč, práce byla extrémně intenzivní zvláště ve 2. kole zabírala noci i víkendy.

    V létě 2011 mi ředitel Svoboda řekl, že mu výbor pro veřejné zakázky neumožnil další smlouvu pro nezávislé umělecké vedení (OSVČ) a nabídl mi hlavní pracovní poměr. Nechtěla jsem do něj nastoupit, dokud nepředám statutární pravomoci v Tanci Praha o. s., navrhla jsem tedy provizorně pro mě velmi nevýhodnou dohodu o pracovní činnosti, maximálně do konce roku. Domluvili jsme se alespoň na vyšším hodinovém paušálu, protože smlouva je limitována půlúvazkem, takže jsem nakonec dostávala jen o pár tisíc měsíčně méně. Přesné částky nejsem oprávněna sdělovat.

    Dodávám, že jsem nikdy neměla od Plzně služební telefon, počítač ani auto, po celé první dva roky jsem si hradila noclehy v hotelu nebo prosila různé známé, až v říjnu 2011 nám poskytli v centru Plzně byt, ovšem bez jakéhokoli vybavení… Několikrát jsem se ocitla bez smlouvy, než se v Plzni dohodli, co mi vlastně nabídnout, neměla jsem nárok na žádnou placenou dovolenou ani jiné zaměstnanecké výhody…

    Řekla jsem proto v létě řediteli, že bych považovala za slušnost, abych měla plat odpovídající mé kvalifikaci a zásluze o titul, např. v Košicích (2013) radnice oznámila médiím, že umělecký ředitel má plat 3 tis. euro a ředitel společnosti 2,5 tis. euro a nikdo se ničemu nedivil, ani nedohadoval. Je to transparentní, jde o veřejné peníze.

    Na mou žádost se správní rada Tance Praha o. s. sešla v listopadu 2011 a jmenovala tři nové ředitelky: festivalu TANEC PRAHA, divadla Ponec a České taneční platformy. Navrhla jsem proto Plzni uzavřít mou pracovní smlouvu od 1. prosince 2011. Nově jmenovaný ředitel Froyda můj návrh ignoroval a až počátkem prosince mi sdělil, kolik maximálně je ochoten mi platit měsíčně na smlouvu o výkonu funkce (částka se nelišila od tehdejší dohody o pracovní činnosti) a dal mi čas 3 dny na rozmyšlenou. Nedal mi ale žádný konkrétní návrh takové smlouvy. Ještě než jsem odpověděla (připravena akceptovat to na částečný úvazek), napsal mi doslova: „během posledních dnů jsem na základě schůzek, debat, porad včetně jednání Správní rady a tvého vystupování a chování, dospěl k názoru, že naše spolupráce možná není.“

    Kdo má ve společnosti Plzeň 2015 nejvyšší plat, to nevím, říká se, že předsedkyně správní rady společnosti, k tomu nemám komentáře.

    2) Jste nadále členkou týmu Plzeň 2015?

    Vedla jsem autorský tým v 1. i 2. kole kandidatury a tedy patřím do kreativního týmu, jehož úloha se v procesu příprav roku 2015 mění. A může se měnit i nadále. V tomto momentě nemám pracovně-právní vztah ke společnosti Plzeň 2015. Ten jsem ostatně neměla počátkem roku nikdy, ani v lednu 2010, ani v lednu 2011.

    Nepodala jsem žádnou rezignaci a nikdo mě z funkce umělecké ředitelky neodvolal. Může tak učinit město, pokud se na tom dohodne.

    Správní radě jsem řekla, že si chci odpočinout, nic víc. Byla jsem pod obrovskými tlaky a nedělá mi to dobře. Cítím se tedy být nadále členkou týmu, ale třeba se mýlím.

    Říkám to proto, že mě šokoval postup ředitele Froydy, který mi ještě před vypršením loňské smlouvy, 23. 12. 2011, nechal zrušit přijímání mailů na plzeňskou adresu a přesměroval je na svůj mail. Tento krok se mnou nekonzultoval, ani mi ho neoznámil, ani v automatické odpovědi neuvedl můj soukromý mail pro ty, kteří by se se mnou chtěli spojit. Ráda bych se ke své korespondenci dostala, protože nemám ve zvyku nechávat ji bez odpovědí, ale zda to bude možné, se teprve dovím příští týden po návratu ředitele z Mariboru.

    Členové kreativního týmu mají plzeňské adresy bez ohledu na to, zda jsou či nejsou v pracovně-právním vztahu ke společnosti Plzeň 2015.

    Yvona Kreuzmannová. Snímek archiv

    3) Jak jste komunikovala s místními organizacemi a věnovala jste se dostatečně Plzni?

    V Plzni jsem komunikovala s každým, kdo měl zájem, což potvrdí všichni, kteří mě navštívili při pondělních „kulturních pohotovostech“ či na veřejných diskusích a fórech.

    Za sebe i kreativní tým bych velmi uvítala, kdyby bylo provedeno nezávislé zhodnocení mého působení v Plzni a předloženo městu. Město mě totiž jmenovalo do funkce umělecké ředitelky a v přihlášce do 2. kola se zavázalo, že zachová autonomii i složení uměleckého vedení týmu. To potvrdila i správní rada, která schválila strategii společnosti v souladu s přihláškou.

    Správní radě jsem také 10. 1 .2012 poskytla rámcový přehled o odvedené práci, počtu dnů strávených v Plzni a prezentacích Plzně v zahraničí. Na její dotaz, zda chci dále v týmu působit, jsem odpověděla, že ne hned, potřebuji alespoň 2 měsíce na odpočinek a odstup, ale ničemu se neuzavírám, podílela jsem se na tvorbě vize projektu a ta je nesmírně zajímavá.

    „Pilsen, Open Up!“ je konceptem otevřenosti, transparentnosti, zapojování občanů. Otevírá se občanské společnosti, chce vytvářet prostor pro kreativitu i nové vztahy mezi byznysem, veřejnu správou a neziskovým sektorem.

    Přišli jsme s tématem „od totality ke kreativitě“, navrhli evropskou síť „To Beer or Not To Beer“ ke sdílení zkušeností z revitalizace industriálních prostor pro kulturní využití. Silnou oporu jsem měla v Šárce Havlíčkové, která přinesla vizi Banky kreativního kapitálu a uměleckého coachingu, Romanu Černíkovi, který je původcem myšlenky čtyř programových proudů, Vilému Dubničkovi, autorovi textu „Plzeň je žena“ nebo např. Kateřině Melenové završující ideály svou „ekologií duše“. Saša Brabcová odpovídá za participaci, kam spadá i profesionalizace neziskového sektoru, arts management, to jsou skvělé plány, na nichž jsem se dosud podílela.

    Vize Plzně 2015 není o megalomanských budovách ani předražených slavnostech, je to proces, který rokem 2015 zdaleka nekončí. Není snadné vysvětlit, že nám nejde o celoroční festival, ale o nastartování tohoto procesu.

    Možná jsem to nedokázala dost jasně komunikovat.

    Plzeňský primátor Martin Baxa (zcela vpravo): „Titul Evropské hlavní město kultury je dnes v Evropě považováno za vysoce prestižní záležitost. Záleží jen na nás, jak této příležitosti využijeme ve prospěch Plzně a jejích občanů. Čekají nás roky usilovné a trpělivé práce na postupné proměně města v město moderní, inovativní, kreativní, vzdělané, otevřené a přátelské.“ Snímek archiv Plzeň 2015

    4) Jak se připravoval a jak proběhl monitoring EU Plzně v Bruselu?

    V souladu se schválenou strategií společnosti odpovídá umělecký ředitel za monitorovací zprávu EU a také obhajuje před monitorovacím výborem odvedenou práci týmu. Konzultovala jsem monitorovací proces s kolegy z jiných EHMK, kanceláří v Bruselu a podařilo se mi sejít se i s Robertem Palmerem. Všichni radili totéž: nezakrývat problémy, které přípravný proces provázejí, nechat si poradit od expertů ve výboru, v žádném případě nelhat.

    Řídila jsem se těmito radami a obeslala manažery týmu s dotazy z monitoringu, sjednotila jejich a své odpovědi do kompletního dokumentu, do poslední chvíle ladila překlady a grafickou úpravu a přesně v dead-line 30. 9. odeslala. Otázky týkající se města, investic a financí kompletně zpracoval Milan Svoboda a provedl se mnou finální revizi dokumentu, své odpovědi poskytly Šárka Havlíčková (tvorba programu), Alexandra Brabcová (participace a průběžná revize dokumentu), Denisa Haubertová (komunikace) a Marcela Krejsová (fundraising).

    Pro prezentaci před monitorovacím výborem jsem využila podkladů manažerů, které nachystali pro Fórum pro kreativní Plzeň a velmi mě potěšilo, jak vysoké hodnocení dostal celý tým. Město bohužel nevyslalo do Bruselu svého nejvyššího zástupce (primátora), ani náměstkyni pro kulturu. Úkolu se zhostil ekonomický náměstek Zrzavecký, s nímž jsem se i s ohledem na personální změny té doby a nový přístup kraje dvakrát předem sešla a vyjasnili jsme si, jak aktualizovat písemnou verzi. Vážím si, že na sebe vzal tuto zodpovědnost. Doprovodil ho zmocněnec primátora pro EU Petr Osvald. Jeho znalost problematiky je však nedostačující, proto vzbudil rozpačitý dojem. Šlo ale o první neformální monitoring a tak město dostalo nabídku konzultací a případné návštěvy expertů přímo v ČR. Monitoringu se účastnila i zástupkyně MK ČR, což je důležité pro nezávislé hodnocení procesu.

    Naše odpovědi monitorovacímu výboru, které shrnují práci týmu, jsme vyvěsili na web, nezveřejnili jsme pouze otázky, které se týkají města (investice a finance), abychom nepřesahovali své kompetence. O zveřejnění výsledné monitorovací zprávy musí rozhodnout město.

    Divadlo J. K. Tyla Plzeň na obraze Jaroslava Šetelíka. Repro archiv

    5) Jak se stavíte k Divadlu J. K. Tyla?

    Causa divadlo má dvě stránky, uměleckou činnost a plánovanou investici.

    Z pohledu uměleckého vedení EHMK je důležité, zda činnost čtyřsouborové místní scény něčím směřuje k naplnění náročných kritérií pro kvalitní program 2015, nehodnotíme úroveň stávajícího repertoáru. Do přihlášky jsme po mnoha urgencích dostali od vedení divadla projekty opery a festivalu, v této fázi se analýzou všech projektů z přihlášky zabývá programový tým.

    Ze zkušeností EHMK je jasné, že evropský rozměr může nabídnout spíše nonverbální umění, tzn. výtvarné umění, hudba, tanec. Proto jsem navrhla šéfovi baletu Jiřímu Pokornému představu o spolupráci, která mu velmi konvenovala, měla začít tento rok. S ohledem na jazykové bariéry nepovažuji činohru za podstatnou pro programovou vizi, Plzeň bohužel nemá osobnosti typu Vladimíra Morávka, které by posouvaly hranice žánrů na světovou úroveň.

    Investici do nové budovy divadla tak, jak je plánována, považuji v této době za nesmyslnou. Nejen že megalomanské stavby tohoto druhu patří do minulého století a dnešní trendy ve světě jdou jiným směrem (rekonverze industriálního dědictví, nízkonákladové flexibilní stavby), ale visí tu ještě hrozba extrémního zvýšení provozních nákladů divadla.

    Je třeba si uvědomit, že dnes čerpá Divadlo J. K. Tyla 44% rozpočtu města na kulturu. Postaví-li se energeticky a provozně náročná budova, jak je plánována, může to úplně znemožnit činnost desítek nezávislých subjektů, které jsou pro rozvoj umění naprosto nezbytné. Těžko by město nedalo divadlu na provoz, aby zachránilo nezávislou scénu. A navýšení rozpočtu na kulturu nikdo neočekává.

    Je-li Komorní divadlo tak nevyhovující, může se opravit některý z prázdných objektů v Plzni a vytvořit zázemí, které bude adekvátní a nezvýší už dnes vysoké provozní náklady DJKT.

    Tento názor jsem sdělila jak náměstkům pro kulturu a ekonomiku, tak správní radě. Investice vůbec nejsou v kompetenci týmu, spadají plně do zodpovědnosti města popř. kraje.

    Důležitý byl posun ve vnímání chystané stavby divadla u monitorovacího výboru, který jasně uvedl ve své zprávě, že za jediný investiční projekt, bez něhož se EHMK neobejde, považuje Světovar. Je to dobrý signál, že chápou finanční krizi a nenutí město do velkých investic, i když je slibovalo. Důraz je obecně kladen na diverzifikaci a rozšíření kulturní nabídky a vytváření prostor pro současné umění.

    Herečka Melina Mercouri (1920-1994) ve filmu Topcapi (1964) – v letech 1981-1990 byla řeckou ministryní kultury; její zásluhou začala roku 1985 Evropská unie každoročně vyhlašovat soutěž o Evropské hlavní město kultury. Snímek archiv

    6) Dodržuje město Plzeň sliby z období kandidatury a má šanci obstát?

    O udělení Ceny Meliny Mercouri (1,5 mil. euro) rozhodne právě dodržování slibů z přihlášky a město se výsledek dozví až po posledním monitoringu plánovaném na jaro 2014. V této fázi je tedy těžké jeho šance hodnotit, je na něm, zda zveřejní první monitorovací zprávu, protože šlo o neformální monitoring. Formální probíhá za rok a komise ho zveřejní bez ohledu na přání města, je to její právo.

    Mohu k tomu snad říci jen to, že monitorovací výbor vysoce ocenil práci týmu a vyslovil obavy z nestability uměleckého týmu, která by mohla zásadně ohrozit schopnost naplnit vizi projektu.

    7) Fandíte Plzni?

    Setkala jsem se v Plzni a regionu s velkým množstvím úžasných lidí, kteří mají chuť vizi projektu EHMK naplnit a postupně chápou, jak důležitý je proto právě aktivní občan. Fandím těmto občanům a kdykoli jim ráda pomohu, bude-li to v mých silách. I na radnici jsem potkala skvělé osobnosti, proto bych byla ráda, kdyby si teď město svou situaci vyřešilo. Držím mu v tom palce.

    Praha, 15. 1. 2012


    Komentáře k článku: Netuším, co je přehnané

    1. Václav Bartoš

      Profilový obrázek

      Je zajímavé,
      jaká diskuse se dokáže strhnout nad situací kolem Divadla Komedie. Plzeň nikoho nezajímá?

      18.01.2012 (23.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      Což o to, zajímá.
      Ale nemám informace. Pochopit souvislosti a vyznat se v problému pokládám za práci na několik dní, nejlépe přímo v Plzni. Komentovat informace jedné strany bez znalostí skutečnosti pokládám za zbytečné. Byly by to jen dojmy. Navíc ten spor má evidentně hodně osobní charakter. Tomáše Froydu i Yvonu Kreuzmannovou docela dobře znám a dělat zrovna jim soudce ve věci, o níž nic nevím?

      19.01.2012 (7.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Snažím se
      získat více informací, mj. přímo od Tomáše Froydy. Jakmile je seženu, zavěsím na i-DN.

      20.01.2012 (1.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Stanovisko Tomáše Froydy
      s důvody, proč odvolal Yvonu Kreuzmannovou z místa uměleckého šéfa Plzně 2015 – EHMK naleznete na i-DN: http://www.divadelni-noviny.cz/me-duvody/

      20.01.2012 (16.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Kauza pokračuje:
      http://www.divadelni-noviny.cz/dovedla-jsem-plzen-k-prestiznimu-titulu/

      21.01.2012 (1.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,