Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Nemrtvý brak

    Soubor 11:55 nebo, chcete-li, „za pět dvanáct“, dosud nemá kmenového režiséra ani uměleckého vedoucího, za dvěma, žánrově jednotnými inscenacemi však stojí Petra Tejnorová. Po „divadelní rozhlasové hře“ J. Sinclair: Umění braku on air vznikla inscenace Pýcha a předsudek aneb Láska voní po hnijícím mase, která vykládá romantický román Jane Austenové jako krvavý horor. Je to parodie zombie filmů, parodie akčních filmů, parodie divadla, rozpustilá hororová groteska, která milovníky braku potěší a ostatní budou marně čekat na přestávku.

    Pýcha předsudek jako  parodie zombie filmů  FOTO NINA ZARDALISHVILI

    Pýcha předsudek jako parodie zombie filmů FOTO NINA ZARDALISHVILI

    Pýcha a předsudek je rodinný román zobrazující život na anglickém venkově přelomu 18. a 19. století. Jeho hlavním motivem je pochopitelně láska a všechny varianty překážek. V téhle době bylo nejvroucnějším přáním bohatých maminek dobře provdat své dcery. Jednou takovou maminkou je paní Bennetová, jež má dcer pět. Do jejího kraje zrovna přijede bohatý pan Bingley s ještě bohatším panem Darcym a námluvy mohou začít. Petra Tejnorová s dramaturgy Janem Tošovským a Janou Macíčkovou nechali svůj příběh ve stejné historické době, pouze doplnili, že světem se šíří strašná a neléčitelná choroba, která z lidí činí nemrtvé zrůdy toužící po mozcích dosud živých spoluobčanů.

    Dcery Bennetovy jsou sice oděny v dobových šatech a jsou vychovávány v umění společenské konverzace, mají však za sebou rovněž japonské a čínské a kdovíjaké školy bojového umění. Tyto drobné odchylky od klasického syžetu Jane Austenové umožnily Tejnorové nechat na jevišti defilovat zástupy zombie, které především Elizabeth (Pavlína Skružná) kosí jednu po druhé s řádnou dávkou „killbillovské“ akrobacie a nemenší dávkou jevištního humoru. Akční scény, jichž je v představení požehnaně, jsou tou nejzábavnější složkou. Postavy se v útocích zpomalují, jak kážou už Coenové v Matrixu, při úderech se opět zrychlí a znovu zpomalí, což doprovází reprodukované zvuky a zcela bez obalu se pracuje s divadelní krví. V závěru pak chodí s nezúčastněným výrazem a ampulemi krve Johana Matoušková mezi bojujícími a v příhodných okamžicích plní ústa budoucích mrtvých.

    Kontrastem k akčním scénám jsou ty, jež se snaží respektovat původní románový narativ. Postavy na scéně, jíž dominuje sofa a nějaký další klasicistní nábytek, mluví vybranou řečí, chodí v dobových kostýmech a ve svých společenských interakcích řeší pouze dvě věci – zda si ta která postava vezme, nebo nevezme jinou postavu a zda se mezi ně také nedostal ten strašlivý virus. Michal Bednář jako povýšený a posléze horoucně zamilovaný pan Darcy a zmiňovaná Pavlína Skružná v roli ve výsledku stejně odměřené Elizabeth byli přesní jako dvojice silných osobností, které k sobě navzájem i k sobě samým na pozadí poněkud vyšinutého světa hledají cestu. V tomhle se vlastně Austenové předloha a Tejnorové adaptace neliší. Zážitkem je nepochybně také David Ryska v transvestitické roli tety pana Darcyho Catherine de Bourgh, z níž se vyklube po moci toužící satanistka, která si vychovává armádu nemrtvých.

    Byť by inscenaci zkrácení – vzhledem k vyčerpanosti překvapivých momentů – neuškodilo, Petra Tejnorová dokázala, že i bez aditiv v podobě komplikovaných videozáznamů, videa v reálném čase, složitých inscenačních kudrlinek, dokáže vytvořit divadlo, které přesně dodržuje to, co se – v tomto případě od braku – očekává.

    11:55 – Pýcha a předsudek aneb Láska voní po hnijícím mase. Režie Petra Tejnorová, dramaturgie Jana Macíčková a Jan Tošovský, scéna Dragan Stojcevski, hudba Jiří Konvalinka, pohybová spolupráce Jaroslav Ondruš a Tereza Ondrová. Premiéra 21. dubna 2016 v Jatkách 78.


    Komentáře k článku: Nemrtvý brak

    1. Ludvík Píza

      Avatar

      Jen pro zpřesnění
      – nejedná se o svébytnou adaptaci Austenové románu, ale inscenaci díla Pýcha, předsudek a zombie od Setha Grahama-Smithe. Ostatně letos jde do kin i filmová adaptace, což je zajímavá (náhodná?) shoda.

      04.06.2016 (23.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Len_Ka

      Avatar

      Coenové v Matrixu?

      13.10.2016 (9.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Dominik Melichar

      Dominik Melichar

      Samozřejmě
      jsem měl na mysli bratry (sestry) Wachowské… omlouvám se za lapsus.

      13.10.2016 (13.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,